KSČM projedná Grospičův výrok, že oběti srpnové okupace zemřely při nehodách

Komunisté ve stranických orgánech projednají prohlášení místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče o tom, že obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a zemřelí, kteří v důsledku událostí zahynuli, byli obětmi dopravních nehod. Pro Českou televizi to uvedl předseda komunistů Vojtěch Filip. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury nebyla slova Grospiče překvapivá, byť byla skandální.

Komunistický poslanec Stanislav Grospič | foto:  František Vlček, MAFRA

Grospič o událostech z roku 1968 hovořil pro Český rozhlas před hlasováním, kterým ve čtvrtek Sněmovna podpořila vyhlášení 21. srpna významným dnem. Řekl, že zemřelí z 21. srpna 1968 byli obětmi dopravních nehod. 

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Jeho slova poté odsoudila řada představitelů stran. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil je označil za zrůdná, lidovecký poslanec Jiří Mihola za drzost a nestydatost.

Vojtěch Filip dále uvedl, že nebude nic Stanislavu Grospičovi vzkazovat přes média. „Natož ta veřejnoprávní. Budu to s ním řešit,“ říká šéf komunistů. 

Filip v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce dále uvedl, že nepovažuje Grospičova slova za něco, kvůli čemu by ho měl ostrakizovat. Připustil však, že i dopravní nehody by v srpnu 1968 nevznikly, pokud by po Československu vojáci nejezdili. V úterý budou podle něj komunisté probírat, jaký dopad mohou Grospičova slova mít a zda byla vhodná. „Nikomu neberu právo na jeho názor,“ uvedl.

Šéf komunistů připomněl stanovisko strany k srpnu 1968, na kterém v roce 1998 spolupracoval. V dokumentu se hovoří o postupu vojsk Varšavské smlouvy jako o „násilném zásahu“. „Tento nedemokratický krok doslova šokoval většinu občanů ČR, včetně mnoha tehdejších členů KSČ. Násilný vstup vojsk posloužil spíše ku prospěchu zemí kapitalistické orientace,“ stojí ve stanovisku. 

Skandální, ale nepřekvapivá

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že slova byla skandální, ale od Grospiče nejsou překvapivá. Hovořil v té souvislosti o stalinistických názorech místopředsedy KSČM. „On se stejně neomluví. A víte co je skandální? To je předseda mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny,“ uvedl Stanjura.

21. srpen bude den památky obětí invaze a okupace. Pro byl jediný komunista

Odvolání Grospiče z čela výboru by podle Stanjury bylo na místě. Rozhodující však bude vzhledem k počtu hlasů názor ANO, dodal. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v té souvislosti odkázal na to, že kluby se dohodly na obsazení funkcí v čele výborů. 

„Já opakovaně slyšel od ODS, ať nekádrujeme jejich kandidáty. Že máme respektovat kandidáty druhé strany,“ uvedl. Stanjura odvětil, že pokud by nějaký člen ODS řekl tak skandální výrok, jeho odvolání by navrhl sám.

Podle nových historických údajů při demonstracích v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) v té souvislosti označil Grospičovo vyjádření za bagatelizaci. „Vzdělaný člověk by neměl popírat zjevná fakta. Jestliže to vypustil z úst a nedomyslel, tak je na místě, aby to upřesnil, případně se omluvil,“ uvedl Vondráček.

Jie (Twitter)@jietienming

25.října 2019 v 06:00, příspěvek archivován: 27.října 2019 v 14:09

Čau lidi, pošlete Standovi z KSČM dopis? 1) Vytiskněte vlákna, viz níže. 2) Dáte do obálky, nadepíšete: JUDr. Stanislav Grospič Sněmovní 176/4, 118 00 Malá Strana Praha 1 3) Nalepíte známku (ideálně s V.Havlem) a pošlete! #Dopispropiču Za RT dík! https://t.co/EQt8frd3fQ

443 lidí to sdílíodpovědětretweetoblíbit

Oběti okupace Československa

Lidé na sociálních sítích posílali Stanislavu Grospičovi seznam obětí, kterých bylo celkem 137.

Zastřelení byli: Josef Žemlička, Štefan Zdechovan, Stanislav Veselý, Jaroslav Veselý, Ignác Šablatúra, Josef Szvityel, Ilja Sušánková, Rudolf Starý, Bohumír Soukup, Stanislav Sivák, Ivan Schmiedt, Štefan Sabol, Marta Říhovská, Bedřich Řepa, Ján Petricha, Karel Parišek, Karel Němec, Ladislav Martoník, Eva Livečková, Peter Legner, Ján Lászslo, Ladislav Lang, Milan Lamper, Jindřich Kuliš, Jindřich Krahulec, Dana Košanová, Josef Kolesár, František Klůc, Zdeňka Klimešová, Jan Jenšovský, Antonín Jarušek, Marie Charousková, Bartolomej Horváth, Ján Holík, Vladimír Hnulík, Ján Hatala, Josef Hanus, Michal Hamrák, Rudolf Gavorník, Milan Fulier, Josef Fialka, Zdeněk Dragoun, Viliam Debnár, Olaf Čermák, Josef Bonk, Josef Boháč, Miroslav Beránek, Václav Baloun a Ján Bajtoš. 

Následkem exploze zahynuli: Marie Vodáková, Jaroslav Švec, Dagmar Škavová, Jaroslav Novák, Miroslav Málek, Jaroslav Macek, Ivan Laita a Miloš Hašek. 

Následkem požáru zemřeli: Jiří Klapka, Jan Baborovský a Pavel Albert.

Tankem přejeti: Alojz Zsigárdyy Boris Zinovjev, Zdeněk Winter, Viktoria Rybárová, František Novák, František Moštenický, Josef Levák, Antonín Lacina, Bedřiška Kadeřábková, Václav Frydrychovský, Petr Fridrich, Pavel Davídek, Miroslav Čížek, Štefan Ciberaj, Josef Bulík a Vincenc Březina.

Srážku s vojenským vozidlem nepřežili: Martin Vonka, Božena Veselá, Leopold Verwalter, Bohumil Vejpuský, Anna Ulická, Otto Trousil, Anna Trechová, Karol Tóth, Aloisie Tomšíková, Dominik Teplan, Ladislav Šúň, František Šimek, Luboš Stojec, Miroslav Stachura, Ján Sekel, Václav Sadilek, Josef Reichl, Helena Pulkrábková, Zdeněk Příhoda, Luděk Pokorný, Jaroslav Podrabský, Lubomír Pícl, Milan Paulík, Jaroslav Páník, Jaroslav Ondrejko, Mária Očovanová, Eduard Netušil, Filip Mušec, Mario Musich, Jiří Modr, Helena Miťkopvá, Milan Malečka, Jan Luzar, Růžena Lusková, Jaroslav Kubeš, Ladislav Krbec, Jaroslav Kraus, Michal Korenko, Bohumil Kobr, Ján Klačka, Ludvík Kamenec, Jan Kakos, Alois Kahoun, Jozef Kadura, Milan Kadlec, Rosalie Chocholínová, Naděžda Chlupová, Miroslav Chlup, Jaromír Chlup, Karel Chalupa, Emil Horčík, Pavol Hlaváč, Luděk Hájek, Jaroslav Hájek a Antonín Abraham.

Oběť infarktu, kdy se dotyčný nedostal kvůli zablokování silnice sovětskou vojenskou technikou včas do nemocnice byl: Bohumil Bouček.