Blíží se tak definitivní tečka za odškodňováním, které zahájily žaloby, jež podaly u amerických soudů oběti nacismu na velké německé firmy. Každá z obětí musí nyní při přebírání odškodného podepsat dobrozdání, že se dalších nároků vůči Německu a tamním firmám vzdává.
Od konce června, kdy se s výplatami odškodnění začalo, dostala první splátku - pětasedmdesát procent z celkové částky - zhruba polovina ze sto tisíc dosud přihlášených. Na doplacení zbytku peněz si však oběti ještě počkají zřejmě několik měsíců.
|
Jak jsou odškodňovány oběti nacismu • Německo - Poslední termín na podání žádosti je 31. prosinec 2001. Vězni koncentračních táborů mají nárok na 15 tisíc marek, nuceně nasazení pak na pět tisíc marek. Žádosti mají být adresovány na Českou radu pro oběti nacismu se sídlem Legerova 22, Praha 2. • Rakousko - Oběti se mohou hlásit až do 27. listopadu 2002. Za nucené práce mají lidé nárok na 35 tisíc korun (91 tisíc korun). Většina českých žadatelů, necelých deset tisíc, už odškodnění dostala. • Zabavený majetek - Žádat odškodnění za majetek zabavený nacisty během druhé světové války lze do konce roku 2001. Odškodnění z německého fondu vyřizuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). • Odškodnění z fondů švýcarských bank - |
Druhá etapa vyplácení
Druhá etapa vyplácení bude totiž zahájena až poté, co se definitivně uzavře první vlna výplat. Až budou všechny žádosti řádně prošetřeny a uzavřeny.
"Předkládám, že zhruba příští rok v červnu bychom mohli zahájit výplatu zbytku peněz," odhaduje Jan Sechter.
Slíbil však, že se bude snažit s Německem vyjednat, aby lidé z koncentračních táborů a deportovaní do říše dostali druhou část odškodnění o něco dříve.
Odškodňovací proces může zdržet i to, že se někteří odmítnutí žadatelé odvolají. Takových případů už bylo několik. Přišlo se například na to, že žadatel pracoval pro nacisty dobrovolně.
Kromě toho musí Česká rada pro oběti nacismu, která žádosti prověřuje, řešit případy, kdy se lidé kompenzací dožili, ale zemřeli ještě před vyplacením peněz.
Jejich dědicové mají na odškodnění nárok a rada musí rozhodnout, komu částka připadne. Ne každý z nuceně nasazených se ve finále dočká stejné částky.
Protože není dosud znám konečný počet uznaných žádostí, není jasné, zda částka 423 milionů marek (7,3 miliardy korun), jež byla určena pro české oběti, vystačí pro všechny.
"I když jsme do výplat dodatečně zahrnuli i lidi nasazené uvnitř protektorátu, musíme rozlišovat tvrdost podmínek nasazení. Jinak bychom museli odškodnit skoro všechny obyvatele protektorátu," upřesnil Jan Sechter.
