Nejvíc dříví v historii národního parku se těžilo za ředitelování Františka Krejčího. Každý rok zhruba 300 tisíc kubíků. O to víc auditory ze společnosti PricewaterhouseCoopers překvapilo, jak správci parku zajistili prodej dřeva. Na starost ho měl jediný člověk, který auditorům odmítl předložit seznam odběratelů s tím, že se jedná o obchodní tajemství.
Mužem, který rozhodoval o prodejích, je Karel Hanzík, vedoucí obchodního oddělení už od roku 1993.
Obchodní oddělení nikdy přitom nevypsalo žádné výběrové řízení nebo aukci na prodej dřeva a ceník tvořil sám Hanzík podle "osobních znalostí trhu". Sám také určoval, komu bude dříví prodáno, a uzavřené smlouvy po něm už nikdo nekontroloval.
"Hanzík byl požádán o předložení seznamu odběratelů, což odmítl s odkazem na obchodní tajemství a s tím, že takové podklady od něj nedostává ani ředitel správy parku," píší ve zprávě auditoři.
Hanzík se k auditu nechce vyjadřovat. "Audit se tu řešil celý minulý rok a už je to pryč. Systém se změnil, ale já se k tomu nechci vyjadřovat," řekl.
Jak nakoupit terénní auta bez soutěže? Stačí zakázku rozdělit
Z auditu také vyplývá, jak se vedení parku vyhnulo výběrovému řízení na terénní automobily Nissan pro ředitele a náměstky. Nissany Qashqai měly stát necelých 1,5 milionu, Nissan Pathfinder necelých 800 tisíc korun. Dohromady by to bylo nad dva miliony korun a muselo by se vypisovat velké výběrové řízení. A tak správa parku rozdělila nákup na dva menší, a tím mohla oslovit pouze firmy, které chtěla.
"Tímto rozdělením zadavatel obešel zákonem stanovený limit dva miliony korun pro podlimitní zakázky. S ohledem na frekvenci výjezdů ředitele a jeho náměstků do terénu se domníváme, že nákup vozidel tohoto typu není zcela hospodárný," píší PricewaterhouseCoopers v auditu.
Zakázka za 1 999 999 působí jako výsměch
Jako účelově přizpůsobená působí mandátní smlouva parku se společností Gordion o zastupování v obchodních záležitostech. Cena: 1 999 999 korun. Tedy přesně o korunu méně, než kolik je limit, aby se stále jednalo o zakázku malého rozsahu a nemuselo se na ni vypisovat velké výběrové řízení.
Advokát z kanceláře, která pro park pracovala, tvrdí, že advokátní služby nebyly pro park nevýhodné. "Například smlouva za více jak 19 milionů korun zněla na 11 tisíc hodin, ale vyčerpána byla jen třetina. My jsme pracovali pro správu za 1 750 korun na hodinu bez nároku na cestovné a další náhrady, a to mi nepřijde jako nadstandardně vysoká cena," říká plzeňský advokát Bernášek.
Na kauzu reagoval senátor Tomáš Jirsa. "Ředitel Stráský vysvětlil, že právě na základě auditu provedl na Správě NPŠ řadu opatření, propustil příslušné lidi, zrušil nevýhodné smlouvy a zavedl transparentní prodej dřeva. Nevadil Stráský také proto, že měl v ruce audit hospodaření předešlého vedení?," ptá se senátor.
