Dalibora Matulku nelze v žádném případě obviňovat z náklonnosti k církvi, a už vůbec ne katolické. Několikrát na parlamentní půdě brojil proti navracení církevního majetku či majetku různých řádů. Ohnivě vystupoval například i proti snaze některých zákonodárců odškodnit vězně komunistických lágrů z padesátých let. Dalibor Matulka byl vládou jmenován přes odpor církve do poradní komise, která by měla diskutovat o postavení církve.
Dalibor Matulka byl jedním z poslanců, kteří ve středu podpořili zákon o svobodném přístupu k informacím. Dalibor Matulka byl jedním z poslanců, kteří mají hlavní zásluhu na tom, že lidé by mohli mít k informacím na všemožných úřadech snadnější přístup. V roli zpravodaje tohoto zákona maximálně pro jeho přijetí lobboval a při závěrečných hlasováních umně upozorňoval poslance na pozměňovací návrhy, které by zákon oslabily.
Komunista Dalibor Matulka výrazně napomohl přijetí zákona, který posiluje demokratický systém v této zemi.
Některým paradoxům v parlamentu je těžké porozumět.