Ohně jsou na družicovém snímku patrné jako fialové tečky. Nejvíce jich je vidět ve středních, severovýchodních a jižních Čechách a také na Vysočině. Zdaleka nejvíc čarodějnic ale spálili v sousedním Sasku, kde je tento zvyk pevně zakořeněný.
Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně a tato tradice vydržela do současnosti. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
S pálením čarodějnic letos souviselo jen deset požárů, většina vznikla kvůli suchu, informovala mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Kristýna Posekaná. Loni mělo přímou souvislost s pálením čarodějnic 31 požárů.
„Přestože hasiči vyjíždějí v průměru ke 49 požárům denně, ke konci dubna se počty takových zásahů pohybovaly okolo 80. Poslední dny přesáhly i stovku,“ uvedla Posekaná. „Může za to hlavně sucho, teplo a vítr. Většina z nich totiž vznikla v přírodě,“ doplnila. Hasiči likvidovali i čtyři požáry lesa ve druhém stupni požárního poplachu ze čtyř.
Pro 30. duben lidé nahlásili hasičům prostřednictvím webového portálu dvanáct a půl tisíce plánovaných ohňů, což bylo zhruba stejně jako loni. Zásahů kvůli pálení čarodějnic přitom letos bylo třikrát méně než loni. „Podle předběžných informací od zasahujících jednotek mělo přímou souvislost s touto tradicí okolo deseti případů,“ sdělila mluvčí.























