Ze 740 pacientů pobývajících v nemocnicích na standardních lůžkách jedla třetina (34,2 procent) dotázaných pacientů méně než polovinu proce, méně než čtvrtinu každý dvanáctý (8,3 procent). Jako nejčastější důvod uváděli, že jsou zvyklí na menší proce (24,4 procent). Zjistilo to šetření v rámci minulého Nutričního dne roku 2017, které se dotazovalo 1 700 pacientů.
Co také servírují nemocnice |
Velmi spokojený s nemocniční stravou byl každý čtvrtý (23,3 procent), spokojených s výhradami bylo 41,5 procent dotázaných.
O dva roky dříve – v roce 2015 – pak odborníci dotazníky oslovili přes 4 000 pacientů. Ze všech pacientů na standardních lůžkových oddělení byla téměř polovina (47 procent) starší 70 let. Každý šestý (16,5 procenta) z nich měl BMI nižší než 22, což značí předstupeň podvýživy. Úbytek hmotnosti o více než osm kilogramů zaznamenal každý osmý (12,8 procent).
„Z toho se dá usuzovat, že tito pacienti nejsou dostatečně rychle vybíráni a není u nich dostatečně rychle zahájena intervence,“ komentoval dietolog František Novák ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podle doposud provedených studií podvýživa celosvětově hrozí až každému druhému (40 procent) hospitalizovanému pacientovi. Způsobuje ji nedostatečný nebo nevyvážený příjem výživy či porucha vstřebávání živin. Na vině může být i nemoc, která vede k úbytku svalové hmoty.
Jídlo v nemocnicíchNavštívili jsme nemocniční kuchyně, mluvili s řadou odborníků. Proč v nemocnicích dostáváme k jídlu právě to, co dostáváme? Odpovědi najdete v seriálu iDNES.cz Jídlo v nemocnicicích. |
„Nemáme adekvátní procento speciálních diet. Pro pacienty, kteří jsou v malnutrici, bychom měli mít správně nastavené diety a používat je ve větším měřítku,“ nastínil Novák. Pacienti v malnutrici totiž podle něj nemají obvyklou chuť k jídlu, mají problémy s polykáním i s únavou.
Důsledky stojí 60 miliard korun ročně
Z toho často pro pacienty plynou nepříznivé prognózy, prodloužení doby strávené v nemocnici a ke zvýšeným nákladům. Odhad pro Českou republiku hovoří až o 60 miliardách korun ročně. „Započítává se tam nejen důsledek malnutrice, ale i dopady na soběstačnost, čerpání sociálních služeb a tak dále,“ dodal Novák.
Ministerstvo zdravotnictví se proto snaží situaci řešit. „Myslím si, že je to téma, které není úplně rezonující. Přitom je ale zásadní jak pro léčebný proces, tak pro spokojenost pacientů v rámci hospitalizace,“ komentoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Na ministerstvu proto založili pracovní skupinu, cílem je vytvořit doporučený postup.
Nutriční den byl letos stanovený na 7. listopadu. „Ve stanovený den vyplňují pacienti zapojených zařízení standardizované dotazníky, které jsou následně anonymizovány a zaslány k centrálnímu zpracování do Vídně,“ přiblížila ředitelka Aliance pro nutriční péči Ivana Pražanová. První Nutriční den se konal v Rakousku v roce 2005.
