Taky jsem chodila do školky a dodnes na to nerada vzpomínám. 

Den co den jsem prosila rodiče, aby mě babička mohla vyzvednou už po O(bědě), čímž bych se vyhnula povinnému spánku. 

Jedna sadistická učitelka mě (a tuším ještě jednoho hocha) nutila sedět u stolu dokud nedojíme jídlo, zatím co ostatní děti si mohli hrát. Kdyby nebylo jedné hodné paní kuchařky, která mi vždy umožnila nepozorovaně vyhodit obsah talíře, asi bych nad nedojezenými potravinami a nedopitým "kakajíčkem" se škraloupem, seděla dodnes.

Toto se odehrávalo ve jménu kolektivní výchovy v letech 1967(možná 68) - 1970. Jak to tak vidím, některé zlozvyky stále přetrvávají a co hůř, mají dokonce zastánce v lidových řadách. 

Ó, jak se tu máme dobře, když ombudsman nemá nic důležitějšího na práci a může řešit takové ptákoviny, jako spánek dětí ve školce.

Ne že bych se chtěl té funkce kdovíjak zastávat, ale počítám, že to není jediná jeho činnost. A řešit musí každý podnět, výhoda je, že i ta paní se měla kam obrátit, když neuspěla běžnou cestou.

Muze mi nekdo vysvetlit, jak se donuti dite (a i dospely clovek) spat? Ja se nekdy sama nutim a nejak to nefunguje.

Tak běžte do školky a uvidíte.

Dnes ve školství může pracovat jen velmi otrlý člověk, protože každý rodič i s IQ šumící trávy je chytrý jako by měl tři státnice na pedagogické fakultě. 

Jednou se z toho takoví na školu stěžující si rodiče z té bezbřehé svobody svých dětí pos**erou...

Dobrý, tak paní není spokojená se školkou a s přístupem učitelek, tak proč nedá dítě do jiného zařízení? Já sem to tak se svým synem udělala a jsme všichni v pohodě.

A proč by ho dávala do jiného zařízení, když stačí, aby to její dodržovalo předpisy?

Rodič se při zápisu do MŠ seznámí s denním režimem, zeptá se paní učitelky na podrobnosti, zjistí, že to jeho dítě (ne)zvládne a rozhodne se. Navíc je tu fáze zvykání....Respektujme individuální potřeby dětí, pokud jejich potřeby zásadně nekolidují s indivuálními potřebami ostatních. K tomu vede cesta, říká se jí výchova a začíná hned po narození. Bohužel, nevychovávající rodiče své selhání přetaví v nepřetržitý sled akcí na obranu svého dítěte a hodí se jim opravdu všechno....

Takhle argumentík, názor místo mínusu by nebyl?

Ach jo, zase nejaka mamina, ktera vychovava individualitu. V nasi materince (synek ma 4,5 roku) je odpoledni klidovy rezim. Detem jsou cteny pohadky, ev. si mohou v klidu popovidat s ucitelkami, ktere chce, muze spinkat, ostatni jen musi zachovat klid a nerusit.

Neni to moc davno, co jsem se kluka ptal, jestli mu odpoledni klid nevadi. Pry ne "pohadky a povidani jsou, tatko, super".

Co bych jen dal za to, mit moznost po obede na hodku si dachnout. Ale to ne, sup k masine a makat... i kdyz je krev prevazne v bruchu a ne v palici.

Jenže klidový režim je něco jiného, než "lehnout, zavřít oči, necourat, nemluvit." To co popisujete vy je samozřejmě naprosto v pořádku, to s čím mají lidé problém nikoli.

jiná máma by byla šťastná, kdyby měla dítě ve školce a tato uvědomělá matka bude prudit kvůli rozmazlenýmu smráděti

pro mínusáky - ta, která s tímto problémem leze až za ombudsmanem, je matka na ránu

Jsem rád, že naše krásná rozvinutá republika dospěla do stavu, kdy poskoci ombudsmana řeší takové prkotiny. Opravdu už tady není nic k vyřešení než spánek dětí po obědě. A propo, když děti, které nechtějí spát ať si nespí, ale co bude pan Křeček řešit v případě, že se najde maminka, která si bude stěžovat na to, že její dítě nemůže po obědě spočinout, protože ho ruší děti, které nechtějí spát. V MŠ, teda alespoň u nás, má každá třída svoji místnost. Nevím jak to bude řešit, docela by mně to zajímalo.

To se jednoduše vyřeší tím, že děti které nemohou usnout si vezme druhá paní učitelka do jiné místnosti (šatny, jídelny) a tam jim bude číst pohádku, jak se to dělá v jiných krásných rozvinutých zemích.

Mnoho mě na této diskusi zaráží, ale nejvíc to, že (pokud jsem to nepřehlédla) nikoho nenapadne, že k individualní výchově, jeden personál na třídu malých dětí nestačí.