Děkanka pedagogické fakulty pražské Univerzity Karlovy Radka Wildová vysvětluje, jak vypadá výuka budoucích učitelů a co na tom může zlepšit chystaná reforma vysokých škol, která má jejich přípravu změnit.
Ministerstvo chce učitele, které práce bavíZmění se už přijímačky na fakulty |
Máte u části studentů pocit, že učitelství není jejich vysněným povoláním?
Podobný pocit týkající se profesní orientace studentů lze mít jistě prakticky na každé vysoké škole. Mnohdy studenti hodnotově dozrávají až během studia. Někde může studentovu orientaci podporovat vysoká společenská prestiž daného povolání nebo jeho vysoké finanční ohodnocení. Učitelská dráha jistě nepatří k těm, pro něž se student rozhoduje v očekávání vysokého společenského kreditu. A to přesto, že v průzkumech veřejného mínění je učitelská profese hodnocena dobře, lákat nemůže ani finančního ohodnocení. Profesní orientaci našich studentů proto lze spatřovat především ve skutečném zájmu o učitelské povolání.
Dá se zájem poznat už u přijímaček, jak si představují tvůrci reformy?
V současném dvoustupňovém modelu přípravy učitelů (tříleté bakalářské neučitelské studium a navazující dvouleté magisterské učitelské studium) by bylo možno předpokládat, že do navazujícího magisterského studia vstupují opravdu pouze ti studenti, kteří chtějí být kvalifikovanými učiteli.
Na druhé straně, máme také zkušenosti z nedělených pětiletých studijních programů učitelství. A mnozí studenti se rozhodli nastoupit "učitelskou dráhu" až v průběhu studia na fakultě, neboť k tomu měli větší časový prostor a byli v situaci studenta učitelství od prvého ročníku. Nedělená učitelská studia tudíž obecně považujeme nejen z hlediska kvality přípravy, ale i z hlediska profesní orientace studenta za výrazně vhodnější model.
Máte přehled o tom, kolik absolventů u profese zůstane?
Počet absolventů nastupujících do praxe není nižší, než dříve, ale počet absolventů, kteří v praxi setrvají, je nižší jednoznačně. Bezprostředně po absolvování odchází více než dvě třetiny studentů do praxe. Po dvou letech je toto číslo bohužel menší. Rozhodování o tom, zda zůstat v praxi či hledat jiné uplatnění velmi závisí na podmínkách, za kterých začínající učitelé do praxe nastupují - nízké nástupní mzdy a jejich pomalý vzestup, nízké motivační pobídky a také nemožnost rozlišit v platu mezi dobrým a špatným učitelem.
Jak velkou část ze studentů tvoří muži?
Je jich mezi 30 až 35 procenty. Nalezneme pochopitelně některé studijní skupiny, které mají výrazně vyšší poměr žen, zatímco některé studijní skupiny jsou na druhé straně převážně "mužské". Tak je tomu třeba ve studijních oborech orientovaných na informační a komunikační technologie, tělesnou výchovu nebo matematiku.
