Jde o téma, které zatím bylo v pozadí vládní krize. Přitom však paradoxně může mít na běžné občany větší dopad než případný konec vlády. Nový občanský zákoník je totiž největší změnou v soukromém právu od vzniku České republiky, potažmo od 60. let, kdy byl přijat dosud platný kodex.
Samotný nový zákoník už po více než deseti letech příprav prošel parlamentem a podepsal ho i prezident. Účinný by měl být od začátku ledna příštího roku.
PŘEHLEDNĚ: Třicet hlavních novinek v občanském zákoníku |
Problém je však schovaný v doprovodných zákonech zavádějících do českého práva změny, které nový civilní kodex přináší. Několik z nich už leží ve Sněmovně, kde čekají na třetí čtení. To by mělo (za předpokladu, že nebudou předčasné volby) proběhnout zhruba v září. Mezi zákony jsou například i novela občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních nebo insolvenčního zákona.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela by však samotný pád vlády na kodex vliv neměl. Určitý zádrhel by mohl nastat v případě, že by se stávající koalici nepodařilo dohodnout na jménu nového premiéra a nebo, že by prezident odmítl kandidáta jmenovat, a došlo by tak k předčasným volbám.
"To, co je v doprovodných zákonech popsáno výslovně, by soudy musely dovozovat výkladem," vysvětlil iDNES.cz Korbel. "Doprovodné změny jsou hlavně terminologické povahy a soudy by nesměly odepřít spravedlnost jen proto, že neexistují doprovodné zákony," dodal.
ČSSD: Instituce na kodex nejsou připraveny
Je tedy něco, co by mohlo účinnost nového zákoníku reálně ohrozit, když to není případné neschválení doprovodných zákonů? "Teoreticky by to možné bylo," přemýšlí Korbel s tím, že by to však bylo zároveň krajně nevhodné.
Zákoníku by mohla vystavit "stopku" Sněmovna. Za současné situace je však nepravděpodobné, že by takový krok prošel, v únoru se totiž vláda o odložení účinnosti nedohodla. Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy například obával toho, že se úřady na přechod na novou úpravu nestihnou připravit (více se dočtete zde).
Odložení účinnosti o rok až dva by nicméně ráda viděla zejména opozice. "My jsme nesouhlasili s tím, aby zákoník byl účinný. Už jen proto, že na něj nejsou připraveny veškeré instituce, kterých se to má týkat," domnívá se předseda poslaneckého klubu Jeroným Tejc.
Nedokážu si představit, že by v případě, že by se měla rozpouštět Sněmovna a měly by pod stůl spadnout zákony, které provádějí občanský zákoník, ten zákoník mohl nabýt účinnosti," pokračuje Tejc. "V takovém případě bych ještě před rozpuštěním doporučoval jeho odložení."
S tím nicméně nesouhlasí exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. "Když se to neodložilo dříve, když vláda při debatě řekla, že se nic odkládat nebude a jede se dál, tak mně připadá velice nešťastné odkládat účinnost na konci tohoto roku a tím vytvářet nestabilní prostředí a nejistotu pro adresáty tohoto klíčového zákona," říká nynější místopředseda dolní komory.
Podle nového zákoníku je možné postupovat už teď
Zmrazení zákoníku by podle Pospíšila i Korbela znamenalo zásah do právní jistoty. Podle nové úpravy, která už byla vyhlášena ve sbírce zákonů, je totiž možné uzavírat smlouvy nebo například pořizovat závěť. U ní konkrétně jsou přitom změny velmi výrazné - zákon totiž například umožňuje dědění spojit s určitou podmínkou.
Podle náměstka Korbela by v případě odložení zákona hrozilo, že nový civilní kodex dopadne podobně jako služební zákon, na který se čeká více než deset let. "To je jedna z největších ostud české legislativy," varuje Korbel.
A koneckonců, pro odložení nehoruje ani současný prezident Miloš Zeman. "Po debatě s právníky mi bylo vysvětleno, že hlavním důvodem odložení občanského zákoníku je to, že soudci, případně advokáti, se nechtějí učit nový občanský zákoník. A jediný způsob, jak je k tomu přimět, je, aby ten občanský zákoník byl přijat," prohlásil na konci února před novináři.
