Kam jste se po svém návratu domů vypravil ze všeho nejdřív?
Tři měsíce jsem neviděl strom, musel jsem si lehnout do trávy a jen sledovat krajinu. To pro mě bylo v ten moment nejdůležitější. Ještě předtím jsem se pořádně najedl v mekáči, měl jsem asi šestnáct meníček.
Začněme popořadě. V červenci jste nastoupil do věznice na Pankráci, kam jste se podle svých slov těšil, protože tam seděl Václav Havel nebo Gustáv Husák. Byl jste tam tedy spokojen?
Bylo to úžasný, vzal jsem si s sebou desítky knih, původní samizdaty, které jsem četl ve studené totalitní cele. Velmi mě to oslovilo, na Pankráci jsem byl pět dnů. Po celou dobu mými spoluvězni byli feťáci, vrazi a podvodníci. Je to nepřenositelná zkušenost.
Upřímně jsem dost posloužil národu, když jsem spoluvězňům vysvětloval, že extremisti jako Okamura a Babiš je v politice chtějí podvést tak, jako oni sami podváděli ostatní, když byli na svobodě.
