Pákistánský opoziční novinář Muhammad Jahanzaib požádal Česko o azyl před více...

Pákistánský opoziční novinář Muhammad Jahanzaib požádal Česko o azyl před více než osmi lety (5. října 2015). | foto: Dan Materna, MAFRA

V Pákistánu bych přežil deset dní, říká novinář čekající na azyl v Česku

  • 469
Před víc než osmi lety požádal v Česku o azyl. Dosud ho však pákistánský opoziční novinář Muhammad Jahanzaib nezískal. Ochranu mu odmítá udělit ministerstvo vnitra, přestože české soudy už čtyřikrát řekly, že na ni má nárok. V Pákistánu by přitom podle svých slov přežil nejvýš deset dní.

Kvůli práci reportéra absolvoval řadu policejních výslechů. Slyšel výhrůžky, obvinění. A zažil, že dva jeho kolegové se z policejní stanice už nevrátili. „Policie je zatkla a druhý den vydala zprávu, že byli zastřeleni na útěku. To se občas v Pákistánu stává, nejen novinářům. Hrozí to každému, kdo je režimu nepohodlný,“ říká Muhammad Jahanzaib, který několik let pracoval jako politický a všeobecný reportér pro regionální list Roznama Sahafat.

Publikoval řadu textů kritizujících poměry v paňdžábském městě Jhelum i centrální vládu. Několikrát si ho proto místní policie zavolala. Dlouho měl štěstí. Za články ho jen pokárala a doporučila, aby přestal. „Jenže já byl současně i funkcionář místní pobočky skupiny Nadáz (Laskavost), která prosazuje otevřenější společnost. Nemohl jsem přestat, my jsme se za svobodu a demokracii museli prát,“ popisuje.

Kritické články, nejen jeho, tak v listě vycházely dál. Jenže pak přišla policejní odveta a dva Jahanzaibovy kolegy stála život. Jeho a další novináře listu pak policie krátce poté, dle Jahanzaiba křivě a vykonstruovaně, obvinila ze žhářství na místním tržišti. Do vězení samozřejmě nechtěl, a tak když se v březnu 2007 o chystaném obvinění dozvěděl, okamžitě se sbalil, odjel do hlavního města Islámábádu a sedl na letadlo.

Zamířil na Ukrajinu, kde v letech 1995 až 2000 studoval a kde pobývala se dvěma syny jeho ukrajinská manželka, která se s ním právě chystala rozvést. Odtud pak zamířil do Česka, kde v dubnu požádal o udělení mezinárodní ochrany. „Kdybych se vrátil do Pákistánu, vydržel bych na svobodě - nebo živý - jen deset dní,“ říká.

Jahanzaibovo vyprávění je podle ministerstva nedůvěryhodné

To vše se odehrálo mezi lety 2001 a 2007. A od té doby je celý příběh předmětem sporu mezi ministerstvem vnitra, konkrétně odborem azylové a migrační politiky na jedné straně, a Jahanzaibem a českými soudy na druhé. Zatímco novinář tvrdí, že říká pravdu, a soudy, u nichž ministerstvo žaloval, mu minimálně v hlavních bodech uvěřily, resort poukazuje na rozpory v jeho vyprávění, bere ho za nedůvěryhodné a muž podle něj na azyl nemá nárok.

Výtky však působí poněkud malicherně. Ministerští úředníci třeba Jahanzaibovi vyčítají, že se o rok zmýlil ohledně vyhoštění předsedy jeho politické strany ze země, že měnil označení trestných činů, z nichž měl být obviněn, nepamatoval si přesná čísla paragrafů, zaměňoval pojmy „zahájení trestního stíhání“, „obvinění“ či „odsouzení“.

Nejvyšší správní soud, který o případu rozhodoval v roce 2012, to za závažné nepovažoval a důležitější jsou podle něj zcela jiné věci.

„Převážnou většinu nepřesností lze vysvětlit časovým odstupem v řádu několika let a též nedostatkem právního vzdělání žalobce. Pro posouzení věci je podstatné, že žalobce byl členem politické strany a pracoval jako novinář, a v důsledku toho měl konflikty se státními orgány, pro které byl dokonce trestně obviněn či stíhán,“ uvedla ve zdůvodnění rozsudku předsedkyně senátu Dagmar Nygrínová, která Jahanzaibovi právo na doplňkovou ochranu, což je jedna z variant azylu, přiznala.

Podobně uvažoval i Krajský soud v Ostravě, který právo na azyl pro novináře uznal už dokonce třikrát.

Ani čtyři rozsudky ministerstvu nestačí

Jenže pro ministerstvo vnitra jsou čtyři soudní rozsudky, poslední z letošního května, málo. Oproti mínění skoro celého demokratického světa i množství organizací sledujících stav lidských práv i českých soudů považuje Pákistán za de facto bezpečný stát, který respektuje právo lidu na svobodný názor.

„Žalovaný (ministerstvo vnitra - pozn. red.) konstatoval, že Pákistán dle informací respektuje právo lidu na zastávání různých politických názorů. Vláda v některých případech zakazovala a trestala shromáždění čtyř a více lidí, jednalo se však o bezpečnostní, nikoli diskriminační pravidlo,“ cituje ze stanoviska ministerstva rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Uprchlická krize

Jahanzaibův pražský advokát Athanassios Pantazopoulos se nad těmito větami hořce pousmál. „Jen v roce 2011, jak uvádí zpráva Amnesty International, bylo v Pákistánu zabito 19 novinářů. Organizace navíc považuje Pákistán za nejnebezpečnější místo pro vykonávání novinářského povolání,“ podotýká.

Pronásledování politických odpůrců, jejich věznění, zmizení či vraždy jsou v zemi běžné třeba i podle zprávy Human Rights Watch, kterou vydalo americké ministerstvo zahraničí v lednu 2011. Celá oblast Paňdžábu je navíc ohniskem neustálých ozbrojených konfliktů, což platí skoro pro celé území současného Pákistánu. Země je také jedinou na světě, kde kvůli teroristickému útoku přišel o život český velvyslanec - v září 2008 Ivo Žďárek (více o jeho smrti zde).

Vstřícnost necítím, říká advokát

Jahanzaib nicméně žije dál na průkaz čekatele na azyl. Mezitím se naučil slušně česky a našel si práci v pražské indické restauraci. Brzy už poněkolikáté dostane v obálce vyjádření odboru azylové a migrační politiky. Jaké bude nyní?

Advokát Pantazopoulos je skeptický. „Oni stále argumentují, že může přesídlit jinam, do jižních zemí, které jsou také bezpečné. Žádnou vstřícnost necítím. K soudům od nich nikdo ani nechodí, jen se omlouvají,“ říká a konání ministerstva, jež nerespektuje verdikty soudů, považuje za zvůli: „Jde o svévolný postup, který je zcela v rozporu s judikaturou právního státu.“

Samotný úřad záležitost odmítá jakkoli komentovat. „Jedná se o správní řízení a ke konkrétním osobám se nemůžeme vyjadřovat,“ řekla pouze mluvčí ministerstva Hana Malá.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video