Krizový zákon upravuje podrobnosti stavu nebezpečí, a to především, která práva a svobody lze omezit a které povinnosti uložit.
Ministerstvo připravilo změny spolu s návrhem ústavního zákona, který by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Takovou situaci by pak mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti pravomoc nemá. Mírnější stav mohou vyhlašovat pouze kraje.
Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Jana Hamáčka by však byl v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav. K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19.
Zákon také vymezuje postavení Ústředního krizového štábu a „upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím“. Podle vnitra v současnosti nelze odmítnout žádosti o informace užívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení s tím, že je žadatel použije v rozporu se zákonem nebo že jsou způsobilé ohrozit bezpečnostní zájmy státu.
Stát podle ministerstva dostává dotazy na krizové plány i ochranu kritické infrastruktury. Často ale slouží k řešení soukromých zájmů tazatele - k žalobám či k závěrečným vysokoškolským pracím. „Žadatel o informace není ani povinen svou žádost ve větší míře odůvodnit,“ uvedlo vnitro.
Nově by tak neměly být poskytovány informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti“.
Jde o snahu vyběhnout s otravnými občany, míní Kužílek
Podle spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka je chystaná formulace příliš vágní. „Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
„Je to snaha některých státních orgánů doslova vyběhnout s otravnými občany,“ uvedl pro Českou televizi. Podíl na tom podle něj nese pocit některých představitelů, že veřejnost je otravnou složkou všech procesů, a jejich potřeba zařizovat si takzvaný ‚klid na práci‘. „Přičemž výsledky vidíme například teď v pandemické situaci,“ popsal.
Detailní statistiky o koronaviru jsou tajné kvůli podivné výjimce v zákoně |
V nynější chvíli již fungují tři okruhy ochran; jedna v rovině utajovaných informací, které stát může dopředu vymezit. Pak existuje také oblast zvláštních skutečností, která má podobnou povahu jako ta první.
„Nad to existuje relativně nedávná novela zákona o přístupu k informacím, která umožňuje chránit okruh informací, které by při poskytnutí mohly ohrozit účinnost bezpečnostního opatření. To jsou právě typicky situace při krizovém řízení,“ vysvětlil. „V tuhle chvíli ale ministerstvo vnitra přichází se čtvrtou rovinou ochrany, jejímž hlavním rysem je vágnost.“
Kužílek také dodal, že úřady volných formulací budou zneužívat, přičemž by se stát měl snažit spíše o opak. „Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním,“ sdělil serveru. V návrhu zákona se totiž rovněž zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt.
