Mnozí kritici hovoří o útoku na svobodu tisku či o cenzuře médií. Ministerstvo spravedlnosti s kritikou nesouhlasí.
Až na výjimky má být například zcela zakázáno zveřejňování jmen a jiných osobních údajů obětí, pokud jimi budou lidé mladší osmnácti let. U dospělých obětí vybraných trestných činů by bylo zveřejnění možné jen s jejich souhlasem.
Za porušení zákazu zveřejnění osobních údajů má hrozit až pětimilionová pokuta nebo až pětileté vězení. Novelu nyní dostane k projednání Senát. - čtěte Zveřejňování odposlechů musí skončit, rozhodli poslanci
Zákon znemožní označit pachatele
Právník Ondřej Závodský ale část normy označil za protiústavní, zákon jde podle něho proti právům na informace a svobodu slova. Jako problémovou vidí formulaci, že nikdo nesmí zveřejnit informace umožňující určit totožnost oběti. Podle něho lze totiž v drtivé většině případů od jména pachatele odvodit i jméno oběti.
"Tímto (zákon) stírá možnost označit pachatele," řekl. Pro větší ochranu obětí, ale nikoli pachatelů zločinů, se vyslovil i předseda Syndikátu novinářů ČR Miroslav Jelínek.
Pokud novela podle právníka Ondřeje Závodského vstoupí v platnost, zavede "totální cenzuru", především pro investigativní žurnalisty. Novináři podle Závodského budou mít problém rozkrývat mafiánské praktiky, v rámci nichž bylo spácháno více zločinů, při nichž se může pachatel stát i obětí.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová s tím ale nesouhlasí. "Tam, kde převáží veřejný zájem na poskytnutí informace nad ochranou oběti nebo nad ochranou obviněného v přípravném řízení před odsouzením, tak tam novinář postižitelný nebude," uvedla.
Veřejný zájem se podle ní týká například situace, kdy je podezřelým nebo obětí poslanec. Jako další příklad veřejného zájmu zmínila také kauzu smrti Václava Kočky mladšího, z jehož vraždy byl obviněn pražský podnikatel Bohumír Ďuričko.
Podle Steinerové je podobný rozsah ochrany obětí zakotven v zákonech řady zemí a třeba ve Švýcarsku či ve Francii jsou normy ještě přísnější.
Benda: Do některých informací nikomu nic neníHlavním cílem zákona bylo chránit soukromí lidí, tvrdí poslanec Marek Benda (ODS), který změnu navrhl. Proč jste navrhl tak přísnou úpravu zákona, zakazující zveřejnění odposlechů? Odposlechy jsou natolik závažným zásahem do osobnostních práv, že musí sloužit jen k potrestání zločince. Nemohou se používat ke skandalizaci lidí. A co veřejný zájem? Co když novinář z odposlechu zjistí informaci dokazující například napojení politika na organizovaný zločin? To je střet dvou ústavních principů. Práva na informace a práva na ochranu osobnosti. To umím vyřešit jen tak, že řeknu generální ne zveřejnění. Pokud jste přesvědčen, že informace má být otisknuta, tak to udělejte, ale pak si svůj názor budete muset obhájit před soudem. A není to jen alibismus? Stát neumí zajistit, aby odposlechy neunikaly od policie, a proto zakáže jejich zveřejnění? To by samozřejmě bylo lepší, ale stát to neumí. Informace totiž neunikají jen od policie a státních zástupců, ale i od advokátů a vůči nim nemáme státně mocenskou sílu. Úniky informací ze spisů se špatně šetří. Když se začaly v minulosti vyšetřovat, tak se všichni vymlouvali na všechny a málokdy se něco zjistí. Nepovažujete úpravu zákona za cenzuru médií? V žádném případě. Je jistý okruh osobních informací, do kterých nikomu nic není. To přece nebyl veřejný zájem, aby lidé vtipkovali o hlouposti fotbalových funkcionářů jako v případě zveřejnění odposlechů v jedné známé kauze. |
Podle Závodského také zákon porušuje zásadu, že veřejnost má vždy právo účastnit se vynesení verdiktů. Soudy v nich totiž uvádí i osobní údaje poškozených. Podle právníka by tak novináři nemohli rozsudek tlumočit či přehrát jejich záznam. Podle Steinerové by to soudy v budoucnu řešily například tak, že by v rozsudku uvedly jen iniciály obětí.
Jelínkovi se zase nelíbí, že policie by podle novely nesměla říct, kdo je podezřelým. Podle platného zákona mají policisté a žalobci informovat média tak, aby neohrozili vyšetřování zločinů, a nemají zveřejňovat údaje, které nesouvisejí s trestnou činností. Rovněž mají při informování hledět na podezřelého jako na nevinného, dokud není pravomocně odsouzen.
Bublan: Je to malý pokus o cenzuru médiíPrávě tak hodnotí novelu trestního řádu poslanec za ČSSD a bývalý ministr vnitra František Bublan. Jako jeden z mála pro zákon ruku nezvedl. Pro novelu zákona hlasovalo minulý týden 149 ze 155 přítomných poslanců. Vy jste byl jeden z šesti zákonodárců, kteří mají jiný názor. Proč? Mně se to ustanovení prostě nezdálo. Přijde mi to celé jako politikum. Nejsem samozřejmě příznivcem zveřejňování nějakých citlivých údajů nebo odposlechů, ale nemyslím si, že je vhodné jít cestou, že něco zakážeme médiím a přitom neuděláme žádné opatření na vlastní straně. Jak to myslíte? Myslím, že stát by se měl především snažit, aby citlivé údaje neutíkaly od policie, žalobců a také od advokátů, což se stává asi nejčastěji. Lepší by bylo zamezit, aby se někam části spisů nebo odposlechů vůbec dostaly. Média by se kvůli tomu trestat neměla. Poslanec ODS Marek Benda tvrdí, že i po přijetí tohoto zákona budou smět novináři zveřejňovat odposlechy. Zároveň si však musí být jisti, že se u případného soudu obhájí, že tak udělali ve veřejném zájmu. Tady jde bohužel o to, co je veřejným zájmem, a obávám se, že každý soud to může brát různě. Podle mě ale všechny odposlechy, které se v poslední době dostaly na veřejnost, ve veřejném zájmu byly, ať už to byly údaje o spisu Krakatice nebo o fotbalové korupci. Právě proto mi přijde zbytečné přijímat nový zákon. Považuji to za malý pokus o cenzuru médií. |
Novela, kterou v pátek schválila Sněmovna, ale také zakazuje policistům i žalobcům zveřejnit informace, které by umožnily zjistit totožnost podezřelého. Jelínek to označil za nehoráznost. "Když někdo zastřelí Kočku, tak (policisté či žalobci) musí říct, kdo to byl," řekl Jelínek s tím, že je to ve veřejném zájmu.
Podle Steinerové je ale tato část zákona zaměřena proti lidem, kteří informace vynášejí, a nikoli proti novinářům. "Už teď platí, že by se neměly zveřejňovat informace o obviněných," uvedla Steinerová.
Zákaz zveřejnění odposlechů - další přitažení šroubů
Kritiku si vysloužil i navrhovaný zákaz zveřejňování odposlechů bez souhlasu osoby, které se týkají, pokud nebyly použity jako důkazy před soudem. Novinář Miloš Čermák se domnívá, že ačkoli úniky z policejních spisů "napáchaly víc škody než užitku" a zveřejnění řady odposlechů nebylo ve veřejném zájmu, je zákaz jejich otisknutí "špatný a hloupý".
Stát se tak podle něho zbavuje odpovědnosti za úniky z policejních spisů. Proti zákazu se postavil i Jelínek s tím, že etická komise syndikátu normu vnímá jako "další přitažení šroubů".
