Vyplynulo to z jednání ve Sněmovně, kterého se zúčastnil i premiér Mirek Topolánek, ministr vnitra Ivan Langer a ministryně obrany Vlasta Parkanová.
"Chci jen, abyste ho neodsoudili šmahem," řekl premiér poslancům ve výboru během vysvětlování obsahu nového zákona.
Návrh věcného záměru zákona o zpravodajských službách zatím schválila Bezpečnostní rada státu a asi už příští týden by mělo skončit meziresortní připomínkové řízení, po kterém ho projedná vláda. Právě po jednání Bezpečnostní rady státu si členové výboru stěžovali, že s nimi vláda normu neprojednala.
Podle zákona by se dosavadní tři zpravodajské služby měly zredukovat na dvě - Bezpečnostní zpravodajskou službu a Národní zpravodajskou službu.
První by vznikla sloučením současné civilní kontrarozvědky - Bezpečnostní informační služby (BIS) - a části Vojenského zpravodajství (VZ) a měla by plnit úkoly na území ČR. Národní zpravodajská služba by působila v zahraničí a spojila by civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI) s druhou částí Vojenského zpravodajství - vojenskou rozvědkou.
Nejdelší debata se mezi poslanci vedla právě o nové, takzvané dvoustupňové kontrole služeb. Kromě dvou pětičlenných komisí složených z poslanců by na tajné služby měl dohlížet nezávislý orgán tvořený předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmanem.
Nově zřízený orgán by měl podle premiéra jednat spíše na základě podnětů, ne jako "permanentně fungující orgán".
Bezpečnostní výbor chce odbornou komisi
Někteří členové výboru zpochybnili právě nezávislost tohoto nového kontrolního orgánu, ale objevily se i hlasy, zda je opravdu účelné, aby na zpravodajské služby dohlíželi poslanci.
Jeroným Tejc, bezpečnostní expert ČSSD řekl, že si dokáže představit úplnou ztrátu kontroly poslanců nad službami.
Výhrady se objevily i k některým nově navrhovaným pravomocem služeb, které by například mohly získávat informace od soukromých finančních institucí, jako jsou banky, nebo z vyšetřovacích spisů.
Dosud totiž mohou zpravodajské služby žádat o spolupráci jen státní instituce. Zákon tuto změnu zdůvodňuje hlavně nutností sledovat peníze určené na podporu terorismu.
Pracně sloučené Vojenské zpravodajství se má znovu rozdělit
Sporným bodem je také nové pojetí tajných služeb, které ztratily svou rezortní příslušnost. Civilní rozvědka je nyní součástí ministerstva vnitra, vojenská zase patří pod rezort obrany. Jednotliví ministři by tak (až na výjimky) služby nemohli úkolovat. To by mohla jen vláda jako celek nebo prezident. Ovšem jen se souhlasem premiéra.
S tímto bodem zákona vyjádřil nesouhlas Jan Klas z ODS, kterému se nelíbí ani zvýšení pravomocí služeb. Podivil se také nad tím, proč byly dvě vojenské tajné služby pracně slučovány do jedné, když se nyní mají znovu rozdělit.
Bezpečnostní výbor asi po dvou hodinách projednávání zákona přerušil a vyzval premiéra, aby poslancům předložil více variant možné podoby zpravodajských služeb. Chce také vytvořit odbornou komisi složenou z poslanců i příslušníků zpravodajské komunity, která by vládě vytvořila rámec pro budoucí podobu zákona.
Nyní záleží na vládě, zda počká na závěry expertů, nebo bude o zákoně jednat před jejich výstupem. Tím by riskovala zamítnutí zákona při projednávání ve Sněmovně.
