Zprávu o vyhodnocení nabídek na dodávku nových mobilních radiolokátorů pro armádu projednala vláda. Hodnotící komise, složená ze tří desítek členů, vybrala ze tří předložených nabídek systém ELM-2084. Radary má ČR získat do roku 2021.
Osm radarů MADR dodá české armádě izraelská státní společnost IAI Elta. Ministerstvo obrany nyní začne jednat s izraelskou stranou, uvedl resort na svém webu.
Radar ELM-2084Radar může fungovat buď v režimu sledování letadel s až 30 rotacemi antény kolem své osy za minutu, nebo v režimu obrany před palbou raket, minometných či dělostřeleckých projektilů se sledováním 120° výseče. Dokáže počítat, odkud je střela vypálena a kam dopadne. Systém je přepravitelný letounem C-130 Hercules. Vzdušné cíle dokáže sledovat na vzdálenost až 474 kilometrů, vypálené projektily do 100 kilometrů. Umí sledovat 1 100 cílů v přehledovém módu, nebo až 200 vypálených střel za minutu, uvádí výrobce. Zdroj: IAI Elta |
„Armáda získá jeden z nejmodernějších existujících radarových systémů, které používá nejen izraelská armáda, ale také další země, například Kanada. Navíc je to dobrá zpráva i pro český obranný průmysl, protože významná část výroby bude probíhat v České republice a podílet se na ní bude česká společnost,“ uvedl ministr obrany Martin Stropnický.
„Obměna radiolokační techniky je pro armádu nezbytná, protože stávající technika sovětské výroby má několikanásobně překročenou životnost. Nové mobilní 3D radiolokátory výrazně přispějí k rozšíření schopností armády,“ dodal náčelník Generálního štábu Armády ČR armádní generál Josef Bečvář.
Zmíněné označení 3D znamená, že radary poskytují informace o azimutu, výšce i vzdálenosti cíle. Mobilita systému zase odráží možnost mít radary rozmístěné podle aktuální potřeby.
Analytik: Nabídli kvalitu i zkušenosti z boje
Vojenský publicista Lukáš Visingr pro iDNES.cz uvedl, že hlavní roli ve výběru izraelského radaru zřejmě sehrála kvalita světově špičkového systému špičkového v kombinaci se zkušenostmi z bojového nasazení.
„Radiolokátor totiž představuje i součást systému Iron Dome, který prokázal velmi vysokou účinnost při likvidaci raket palestinských a libanonských teroristů. Úspěšnost reálného nasazení byla a je něčím, čeho si odborníci vždycky ohromně cení,“ uvedl Visingr.
Práce pro PardubiceJiž před rokem se izraelská firma dohodla se společností Retia, že se tato česká společnost bude na výrobě radaru v případě úspěchu v tendru podílet. "V ČR by se mělo realizovat 30 procent objemu zakázky a v Pardubicích bude instalována speciální linka na výrobu polovodičových anténních modulů radaru nejmodernější galium-nitridovou technologií," uvedl mediální zástupce firmy Andrej Čírtek. V České republice bude podle něj zároveň zajišťován celoživotní servis radaru. zdroj: ČTK |
Roli podle něj mohlo hrát i perspektivně silné zapojení českého průmyslu. Zbrojovka IAI Elta před časem začala spolupracovat s českou firmou Retia (viz box), součástí zbrojařské skupiny Czechoslovak Group a zkušeným výrobcem radiolokační techniky.
Víceúčelový (tzv. multi-mission) radar je podle analytika i dobrou ukázkou konstrukčního přístupu Izraelců. „Snaží se vše navrhovat jako modulární ‚stavebnice‘ pro různé účely. Radar primárně tvoří součást systému Iron Dome k ochraně proti dělostřeleckým granátům a raketám, zatímco v české armádě bude fungovat hlavně jako přehledový a výstražný radiolokátor protivzdušné obrany,“ vysvětlil Visingr.
Pořízení této techniky by navíc mohlo izraelským výrobcům přiblížit další očekávané zakázky české armády - nákup nových raketových systémů protivzdušné obrany i prostředků obrany před dělostřeleckými granáty a raketami. Systémy, které k těmto účelům do výběrových řízení může nabízet Izrael, rovněž využívají radary ELTA-2084. To podle Visingra otvírá cestu ke snížení nákladů na budování celé obranné architektury.
Nabídky Francie, Švédska a Británie neuspěly
Česká vláda poptávala radary ve Francii, Izraeli, Švédsku a Velké Británii (více čtěte zde). Britové ze zakázky odstoupili, podle českého ministerstva obrany proto, že neměli výrobek s parametry, které česká strana definovala.
Odborníci u radarů nabídnutých Francouzi, Izraelci a Švédy zkoumali 105 základních kritérií a více než 406 technickoekonomických parametrů. Izraelské straně pomohlo patrně i to, že Češi chtěli radar prověřený operačním nasazením. Další podmínkou byla spolupráce s českými podniky za účelem zajištění bezpečnosti dodávek.
Za osm radarů pořízených na úrovni vláda-vláda zaplatí Česká republika 2,9 miliardy Kč bez DPH. „Součástí zakázky je i zabezpečení logistické podpory po dobu dvacetiletého životního cyklu,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Radary jsou určené ke sledování cílů ve výšce od sto metrů do tří kilometrů. Větší výšky sledují páteřní radary NATO umístěné na českém území. Trvale bude rozmístěná pětice radarů, zbylé budou určené k výcviku, záloze, náhradě v průběhu servisování radarů či posílení ochrany důležitých cílů, například měst či jaderných elektráren.
