Právní pomoc všeobecným zdravotním sestrám v souvislosti s vyhláškou nabídla Česká asociace sester (ČAS) i odborový svaz pracovníků ve zdravotnictví. "Ozvali se nám jednotlivci, kteří mají silnou obavu z toho, že přijdou o práci, jež jim přísluší z hlediska jejich vzdělání," řekla iDNES.cz prezidentka ČAS Dana Jurásková.
"Vím o osmi nemocnicích, se kterými kvůli nátlaku na zdravotní sestry jednáme," řekla iDNES.cz předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková s tím, že se jedná o soukromá nařízení i ta zřizovaná kraji či ministerstvem zdravotnictví.
Organizace s jindy odlišnými postoji se shodují, že při uplatňování vyhlášky začali někteří zaměstnavatelé na všeobecné sestry tlačit, aby přestoupily na hůře placená místa zdravotnických asistentů. Zároveň však vykonávaly stejnou práci, jakou dělaly před vynucenou změnou. Zdravotnická zařízení tímto krokem šetří na provozu.
Nové zařazení, méně penězNarozdíl od zdravotnického asistenta, kterému stačí maturita, musí všeobecná zdravotní sestra studovat tři roky na vyšší nebo vysoké škole. Sestra samostatně vyhodnocuje stav pacienta a indikuje ošetřovatelskou péči. Zdravotnický asistent může naopak pracovat pouze pod jejím vedením. Má tedy i nižší plat. Průměrný plat všeobecné zdravotní sestry loni včetně příplatků a odměn činil 28 145 korun , zatímco u asistentů to bylo 18 900 korun (více zde). Pokud jsou sestry přeřazeny na pozice asistentů, mohou tedy přijít až o tisíce korun měsíčně. |
"Jestli se toto někde děje, není to správné, my s tím nemůžeme souhlasit, ale jedinou cestou pro nemocnice pak už je jen šetření na pacientech," uvedl výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Podle něj nemocnice každým rokem přichází nejméně o sedm procent svých příjmů. "Jde o zvyšující se inflaci, DPH, ceny léků nebo pohonných hmot," vyjmenoval Fiala. Nemocnice by se také měly snažit zvyšovat platy lékařů i sester. Slíbilo jim to memorandum podepsané mezi ministerstvem zdravotnictví a lékařskými odbory (více o závazku naplněném jen zčásti čtěte zde).
Odbory očekávají, že případů nucených přestoupení na méně placenou práci bude přibývat. "V Česku funguje takový zvyk, že někdo vypustí první vlaštovku, a když si lidé moc nestěžují a projde mu to, přidají se další," upozorňuje Žitníková.
Konkrétní zdravotnická zařízení zatím obě organizace jmenovat nechtějí s ohledem na probíhající jednání a také přání sester, které chtějí z obavy před ztrátou zaměstnání zůstat v anonymitě.
Pokud selžou jednání, dojde na žaloby
Pokud jednání nebudou úspěšná, část případů by se mohlo dostat i k soudu. "Existuje několik možností, jak se bránit. Nejdříve žádáme zaměstnavatele o vysvětlení. Když na to nereaguje, obrátíme se na zřizovatele či majitele. Pokud ani tam neuspějeme, nastoupí podání žaloby na zaměstnavatele kvůli tomu, že po zaměstnanci vyžaduje stejný rozsah práce, ale za daleko méně peněz," popsala Žitníková
"Může se stát, že dojde k poškození pacienta a zdravotnické zařízení bude zažalováno. Potom soudní znalec, který bude posuzovat míru zavinění sestry, bude zjišťovat, jestli zaměstnavatel vytvořit dostatečné podmínky pro to, aby mohla být poskytována kvalitní zdravotní péče. V tu chvíli sestru samozřejmě budeme bránit," doplnila Jurásková s tím, že věří, že na takovou situaci nedojde.
Tlak zaměstnavatelů sestry odradí od jejich povolání
Nátlak se postupně objevuje od letošního dubna, kdy vstoupila v platnost vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Zatímco odbory jsou přesvědčeny, že je špatná a žádají její změnu, Jurásková, která se na tvorbě vyhlášky za ČAS podílela, míní, že některá zdravotnická zařízení se řídí minimem a nepřihlížejí k tomu, jaká je situace a stav pacientů na konkrétních odděleních.
I když příčinu vidí každá organizace jinde, dopady jsou podle nich shodné: Horší podmínky práce zdravotní sestry mohou odradit a ty pak budou u pacientů chybět.
"Je otázkou, zda za takových podmínek sestry v zařízeních zůstanou a zda nebudou nahrazeny skutečně asistenty. To už by se netýkalo jen zaměstnaneckých podmínek, ale samozřejmě i kvality péče," uvažuje Žitníková.
"Ve chvíli, kdy sestry budou obsazovány v podhodnocených počtech, tak pro ně nebudou vytvořena pracovní místa a tím pádem nebude zájem tento obor studovat, protože bude neperspektivní," domnívá se Jurásková.
Jurásková varuje, že chování zaměstnavatelů může pracovní trh natolik přiškrtit, že klesne počet všeobecných zdravotních sester pod únosnou mez. "V takové situaci nebudou pracovníci ošetřovací stanice schopni nést odpovědnost za poskytování péče lege artis (dle obvyklých a zákonných postupů, pozn. red.), protože na to nebudou mít čas," varuje Jurásková.
Ohrožené sestryV České republice je podle statistik zhruba 80 tisíc zdravotních sester. Situace kolem přeřazování na nižší pozice se netýká všech. "V tuto chvíli cítíme největší ohrožení v ambulancích a na standardních odděleních. Řádově to jsou tisíce sester,," upozornila Dana Jurásková, která vede Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Odbory uvádí, že například v jedné nemocnici, s níž nyní jednají, se situace týká hned 30 zaměstnanců. |
Vyhláška se nezmění, pákou mohou být pojišťovny
Ministerstvo zdravotnictví odmítlo vyhlášku změnit s tím, že personální politika je věcí managementu zdravotnických zařízení.
Podle Juráskové by situaci měly tlačit zdravotní pojišťovny, které si péči u jednotlivých zařízení nasmlouvávají. "Musí po zdravotnických zařízeních vymáhat personální zajištění odpovídající objemu a struktuře poskytované péče," je přesvědčena někdejší ministryně zdravotnictví.
"Kvalita personálu je součástí smluv uzavíraných se zdravotnickými zařízeními a může být také předmětem personálního auditu, které pravidelně děláme," popsal prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Podle něj sice už byly případy, že pracovalo v dlouhodobé péči málo kvalifikovaných sester, o větším nátlaku se ale hovořit nedá. "Trh práce dnes funguje tak, že pokud lidé chtějí pracovat, tak musí vzít třeba i práci, která neodpovídá jeho kvalifikaci. To ale pak není věc zdravotní pojišťovny," doplňuje Gajdáček.
Opatrné je vyjádření z krajů, které zřizují velkou část nemocnic. "Nemám informaci, že něco takového by se na Vysočině dělo," tvrdí hejtman a místopředseda Asociace krajů Jiří Běhounek. "Samozřejmě nemusím vědět vše, ale odbory mě neinformovaly o tom, že by přeřazování probíhalo," doplnil.
Vlnu kritiky si vyhláška vysloužila ještě před tím, než začala platit. Třeba za to, že podle odborů umožňuje, aby pacienta ošetřil lékař, který není specialistou v daném oboru. Podle odborů tak dala zelenou scénáři, kdy třeba na noční ošetřuje ženu s gynekologickými problémy oční lékař.
