"Víme, že naše léčba je drahá. Ale je to naše jediná šance, jak žít. Neberte nám ji," stojí v dopise společnosti dialyzovaných pacientů adresovaném Hegerovi. V dopise občanské sdružení připomíná situaci z 90. let, kdy se na dialýzu nedostal každý pacient, který ji potřeboval. Vyzývá proto ministra zdravotnictví, aby byl k dialýzám v připravovaných pravidlech shovívavější.
Návrh úhradové vyhlášky totiž počítá s tím, že současnou hodnotu bodu ve zdravotnictví sníží z 1,08 koruny na devadesát haléřů u hemodialýzy a šedesát haléřů u hemodiafiltrace. Tedy metody, která podle lékařů čistí krev účinněji za pomocí modernější technologie.
Co říká návrh vyhláškyPříloha tři k vyhlášce stanovuje hodnotu bodu na 0,90 Kč pro zdravotnická zařízení poskytující hemodialyzační péči, s výjimkou nasmlouvaného výkonu 18550 (hemodiafiltrace), podle seznamu výkonů, pro který se stanoví hodnota bodu ve výši 0,60 Kč. Zdroj: Návrh vyhlášky o výši úhrad zdravotní péče |
Podle České lékařské komory to v praxi znamená, že centra příští rok za jednu dialýzu ze zdravotního pojištění dostanou 3 227 místo současných 3 800 korun. Za jednu diafiltraci bude úhrada činit 3 548 místo současných 6 268 korun.
"Každé snížení nákladů znamená, že dialyzační střediska začnou používat buď méně kvalitní materiály, nebo sníží čas pro dialýzu," řekl iDNES.cz Pavel Exner z občanského sdružení Společnost dialyzovaných a transplantovaných nemocných. To sdružuje na 1 500 lidí s nemocnými ledvinami a játry.
Šetřit se dá například na levnějších a méně kvalitních filtrech, přes které při dialýze proudí krev. Snížením času se ušetří na elektřině nebo vodě, které je při tomto typu léčby potřeba, je přesvědčený Exner. Sám má ve svých 48letech třináctiletou zkušenost s dialýzou a následně i transplantací ledviny.
Rozhoduje se o životě a smrti, varují centra
K obavám se přidala i Asociace dialyzačních středisek, jež zastupuje soukromá zařízení, ve kterých dialýzu proplácejí zdravotní pojišťovny. Podle nich by razantní snížení úhrad mohlo vést k uzavření některých center. "Zůstane-li text vyhlášky v nezměněné podobě, bude to znamenat pro provozovatele velmi vážné ekonomické problémy, které následně mohou negativně ovlivnit dodavatele, pronajímatele a zaměstnance a destabilizovat celý systém," cituje ČTK šéfa asociace Tomáše Jirku.
Před snižováním peněz varují také nefrologové, tedy lékaři, kteří se onemocněním ledvin zabývají. "Pokud by dramaticky klesla úhrada, projevilo by se to kvalitou. Tedy v počtu vyšetření nebo personálu, který se o pacienty stará. Zřejmě by klesly i platy lékařů v dialyzačních střediscích, které už nyní shání odborníky jen obtížně," domnívá se místopředseda České nefrologické společnosti a přednosta nefrologické kliniky IKEM Ondřej Viklický. "Znamenalo by to odklon od tohoto oboru, ačkoliv pacientů výrazně přibývá," dodal Viklický.
Život s dialýzouČlověk, kterému nezvratně selžou ledviny, potřebuje dialýzu zhruba třikrát týdně. Filtrování krve v těle by mělo podle Pavla Exnera trvat nejméně čtyři hodiny. Podle nefrologické lékařské společnosti je nyní na dialýze v Česku závislých přes šest tisíc pacientů a na sto dializačních středisek. Únikem z přístrojového filtrování krve je pouze transplantace. |
Konkrétní dopady budou podle Viklického známy až spolu s definitivním zněním vyhlášky. V úterý skončilo její připomínkování a ministerstvo zdravotnictví má nyní nějaký čas, aby připomínky zpracovalo. Vyhláška by měla začít platit od ledna příštího roku. "Nelze proto nyní přesně říci, jak velký problém by to mohl být pro soukromé poskytovatele dialýzy a zda se dotkne i nemocnic," dodává lékař.
Nefakultní nemocnice ústy Asociace českých a moravských nemocnic už nyní říkají, že pokles úhrady u dialýz patří vůbec k tomu nejzávažnějšímu, co nová vyhláška přináší. "Je to rozhodování o tom, kdo bude žít a kdo ne. Nelze někoho dialyzovat částečně. Buď dostane sto procent, nebo nebude žít," tvrdí výkonný ředitel asociace Stanislav Fiala. "Buď se vyhláška změní, nebo půjde o lidské životy," je přesvědčený Fiala.
Byli jste zvýhodňováni, vzkazuje pacientům ministerstvo
"Prezentaci dané situace na hranici poplašné zprávy nepovažujeme za korektní platformu pro jednání o výši úhrad zdravotní péče pro rok 2012," odmítá takto tvrdé názory mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Ministerstvo sice tvrdí, že ví o restrikcích úhradové vyhlášky, zároveň připomíná černé scénáře pro ekonomiku 2012. A právě dialýzy jsou podle ministerstva tím, na čem by se dalo ušetřit. "Doposud byl tento obor velmi vysoce lukrativní a byl oproti jiným oborům historicky poměrně výrazně zvýhodňován," dodal Sršeň.
Úhradová vyhláška pro letošní rok do zdravotnictví nepřinese více peněz. Počítá jen s tím, co ušetří reformy. Nebo s ekonomickým výhledem, který říká, že by se mohlo příští rok vybrat na zdravotním pojištění o 2,5 miliardy korun více. Peníze by se měly přerozdělit zejména mezi nemocnice, které by měly zvyšovat platy a stejně jako další zdravotnická zařízení musí zvládnout navýšení DPH z 10 na 14 procent.
