Policisté v Plzni kontrolují dodržování vládního nařízení o povinnosti nosit roušku na zastávkách a nádražích. (14. 10. 2020) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Nouzový stav napadli první stěžovatelé, vláda prý porušila Ústavu

  • 1925
Kvůli nedělnímu vyhlášení nouzového stavu se už první lidé obrátili na soud. V žalobách uvádí, že vláda svým usnesením porušila ústavní zákon. Po Městském soudu v Praze a Ústavním soudu proto požadují, aby rozhodnutí kabinetu pro nezákonnost zrušily.

„Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky jasně určuje, že prodloužit nouzový stav nad 30 dní lze pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. Nepíše se tam o žádných hejtmanech nebo o krajských zastupitelstvech,“ uvedl pro server iDNES.cz právník Norbert Naxera, který žalobu v zastoupení klienta podal.

Nový nouzový stav na žádost hejtmanů nahradil původní, který musel skončit, protože jeho prodloužení ve čtvrtek neschválila Sněmovna. Podle Naxery nejsou opatření, která umožňuje, řádně odůvodněna.

„Pokud vláda zakáže otevření obchodů nebo restaurací či vyhlásí zákaz vycházení, je třeba důkladně odůvodnit, proč mají tato omezení smysl k zamezení šíření epidemie,“ dodal s tím, že právě to schází.

Naxera dále podotkl, že nouzový stav lze podle zákona také vyhlásit jen na určitém území. „Vláda dostatečně nezdůvodnila, proč je všude, a ne jen v nejvíce zasažených oblastech. Takže tyto věci namítáme, ale především se jedná o obcházení Poslanecké sněmovny,“ doplnil.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že podle analýzy kabinetu je takový postup v souladu s ústavou. Podle některých právníků nebo předsedy Senátu Miloše Vystrčila však vláda ústavu a Sněmovnu obchází.

Opozice váhá, zda napadnout nouzový stav. Konat se rozhodla Okamurova SPD

Podobně argumentuje Michael Svatoš, který kabinet zažaloval. Uvedl, že účelem a smyslem zákona bylo zamezit svévoli ze strany vlády, která vyhlášením nouzového stavu výrazně rozšiřuje své pravomoci. 

„Proto se jedná o závažný zásah do rozdělení moci ve státě a zejména o závažný zásah do lidských a občanských práv občanů České republiky. Je tedy nutné, aby tento zásah vznikl na základě široké dohody politických sil, a nikoliv rozhodnutím, v tomto případě dokonce menšinové, vlády,“ napsal muž v žalobě.

Měla by Sněmovna zrušit nouzový stav, když už ho jednou odmítla prodloužit?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 22. února 2021. Anketa je uzavřena.

„Co se týká žádosti hejtmanů, navrhovatel má za to, že tato žádost má jistou politickou váhu, ale právně nic neznamená,“ uvedl Svatoš. Opatření podle něj také není řádně zdůvodněno. Chce proto, aby pražský městský soud usnesení vlády zrušil, protože je v rozporu s právními předpisy.

Naxerova stížnost není jediná

Ústavní stížnost podal také Jakub Horký v zastoupení Jana Švarce. Stejně jako Naxera upozorňují na obejití ustanovení v zákoně o bezpečnosti České republiky. Jak podotýkají, tento zákon slouží jako ústavní pojistka k možnosti vlády omezovat či zcela potlačovat základní lidská práva, která by za jiných okolností byla nedotknutelná.

„Je zcela nepřípustné a také velmi nebezpečné, pokud vláda takové ústavní pojistky začne ignorovat a porušovat tak ústavní pořádek v takto závažné věci,“ vysvětlují s tím, že historie je plná příkladů, kdy různé autoritářské režimy započaly přebírání své neomezené moci postupným porušováním či obcházením takovýchto ústavních pojistek.

V závěru stížnosti pak stojí apel, aby se Ústavní soud usnesl, že tato věc je naléhavá, a vyřešil ji v řádu dnů. „Jde totiž o několik milionů osob, jejichž práva a povinnosti, včetně mnohých základních práv jsou nejistá,“ stojí v dokumentu, jenž má redakce iDNES.cz k dispozici.

Trestní oznámení na členy vlády podal k Městskému státnímu zastupitelství v Praze právník Petr Němec. „Protiústavní vyhlášení nouzového stavu a na to navázaná opatření způsobují vážnou poruchu v činnosti právnických a fyzických osob podnikatelů,“ napsal na Twitteru.

Naší nadějí jsou senátoři, míní advokát

Podle advokáta Davida Zahumenského, který se kvůli vyhlášení nouzového stavu obrátil na Ústavní soud na jaře, není efektivní podávat v této fázi občanskou ústavní stížnost. „Naší jedinou nadějí je, že Poslanecká sněmovna další nouzový stav shodí nebo že nás budou bránit senátoři – nebo skupina poslanců, zastupitelstvo kraje nebo ombudsman,“ napsal na Twitteru.

Dodal, že na krajích není při řešení epidemie vůbec nic. „Stav nebezpeční má sloužit hlavně k tomu, aby se odvrátily následky povodní, sucha nebo požáru velkého rozsahu. Tečka. Nehodí se k ničemu jinému. Pro epidemie máme řešení v zákoně o ochraně veřejného zdraví,“ doplnil.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil v neděli označil v otevřeném dopise vládě opětovné vyhlášení nouzového stavu hned po nesouhlasu Sněmovny za protiústavní. Týká se to podle něj i případu, kdy o nouzový stav požádají hejtmani.

Chcípl PES žádá demisi vlády a vznik úřednického kabinetu

Senátoři STAN podobně jako Vystrčil vyčkají s ústavní stížností, která se týká přiměřenosti nouzového stavu, na reakci Sněmovny. 

Také podle ústavního právníka Jana Wintra nové vyhlášení nouzového stavu vládou by bylo v současné situaci v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti ČR. Potvrzuje tak slova předsedy Senátu. Podle něj by to bylo evidentním obcházením Sněmovny.

Nový nouzový stav lze podle něj vyhlásit, až pokud nastane nová situace, tedy například zhoršení pandemie. Do té doby má stát aktivně chránit občany mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví, případně vyhlášením stavu nebezpečí v jednotlivých krajích podle krizového zákona. 

Všichni hejtmani, včetně pražského primátora, požádali po nedělním jednání s ministry vládu o vyhlášení nouzového stavu na území svého kraje. Podle Babiše to byl jediný způsob, jak zachovat dostatečná opatření proti epidemii. Kabinet plánuje o další podobě boje s epidemií jednat s opozicí. Hejtmani i zástupci sněmovních stran mají k řadě opatření výhrady.

Na trvání nouzového stavu je navázána většina opatření vlády proti epidemii, bez jeho trvání by musel kabinet restrikce vyhlásit podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Podle ministrů by však taková pravidla byla při současném vývoji epidemie nedostatečná.

14. února 2021


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video