"Ministerstvo vnitra při zadávání veřejných zakázek využívalo služeb tří advokátních kanceláří. Přesto tato právní podpora nevedla k bezchybnému zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo navíc zaplatilo v rozporu se zákonem za právní služby téměř 1,2 milionu korun," říká mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková.
Finanční úřad mu za toto porušení rozpočtové kázně vyměřil v roce 2012 odvod a penále téměř dva miliony korun.
"V roce 2010 ministerstvo využilo právní služby advokátní kanceláře bez uzavřené písemné smlouvy za 13,7 milionu korun. Tyto služby dosud nezaplatilo, a pokud to udělá, dopustí se dalšího porušení rozpočtové kázně," upozornila dále Málková.
Základní registry
|
"Současné vedení ministerstva odmítlo tuto částku zaplatit a je předmětem soudního sporu s příslušnou advokátní kanceláří," doplnil ke zjištění kontrolorů mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
NKÚ se od března do září 2013 zaměřil na přípravu, výstavbu, provoz a správu informačního systému základních registrů (ISZR) a dvou základních registrů: registru obyvatel (ROB) a registru práv a povinností (RPP).
Ministerstvo vnitra a Správa základních registrů, která je provozuje, zaplatily do poloviny roku 2013 za kontrolované registry 1,6 miliardy korun. Kontroloři prověřili výdaje za 1,55 miliardy.
Základní registry měly začít fungovat 1. července 2011. Parlament novelou zákona jejich spuštění odložil o rok.
Zpozdilo se tak dokončení projektů, a to o 1,5 až 4,5 měsíce. Toto zpoždění způsobilo podle zprávy NKÚ ministerstvo vnitra mimo jiné tím, že zpracovávalo nové dodatky k zadávacím dokumentacím či poskytovalo uchazečům o tyto zakázky dodatečné informace.
Ke zpoždění přispělo i to, že kvůli chybám resortu vnitra zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek pro projekty ROB a RPP.
"Tři kontrolované projekty v době ukončení kontroly fungovaly, ale RPP jen zčásti, protože nebyly dokončeny související projekty eSbírka a Procesní modelování agend," doplnila Málková.
"Systém základních registrů a všechny jeho části fungují od poloviny roku 2012 naplno. Tedy jak požadoval zákon a jak byly nastaveny lhůty podle smluv s dodavateli," podotkl Řepka.
Doplnil, že správcem projektu, který je svou rozsáhlostí v Evropě ojedinělý, a který v současnosti zvládá zátěž až několika set tisíc transakcí denně, je Správa základních registrů. "V současnosti už má odpovídající počet zaměstnanců, i když v době svého vzniku se především kvůli rozpočtovým úsporám v celé veřejné správě potýkala s personálními problémy," připomněl mluvčí ministerstva vnitra.
Správa základních registrů měla původně provozovat jen ISZR a měla 29 zaměstnanců. Od poloviny roku 2012 začala provozovat i ROB a RPP, a proto požádala ministerstvo o posílení o dalších 20 zaměstnanců. Vnitro však tuto žádost v roce 2012 odmítlo, a Správa základních registrů tak musela část svých činností zabezpečit prostřednictvím externích dodavatelů, uvádí NKÚ.
Ministerstvo zvýšilo počet zaměstnanců Správy základních registrů o deset až od září 2013.
Základní registry jsou čtyři. Propojují jednotlivé databáze státu a synchronizují data. "Zároveň úředníci dostali do rukou nástroj, jak pracovat s údaji, které nemusí ověřovat ani zjišťovat jejich aktuálnost a faktickou správnost," poznamenal Řepka. Lidé tak nemusí obíhat úřady a v řadě případů stačí, když změnu základních osobních či firemních údajů, například změnu adresy či příjmení, nahlásí jen jednou na jednom úřadě.
"Jak na straně občanů, tak na straně veřejné správy se díky základním registrům počítá s úsporou několika set milionů korun ročně," připomněl mluvčí ministerstva.
