„Úřad kontroloval období od roku 2018 do roku 2022, proto je nezbytné zdůraznit, že toto období bylo naprosto zásadním způsobem ovlivněno pandemií covidu-19. To mělo zcela bezprecedentní dopad jak na výrobní, subdodavatelské a dodavatelské procesy, tak v konečném důsledku i schopnosti plnit závazky smluvních partnerů,“ reagovalo ministerstvo vnitra.
Jako výtku vůči kontrole NKÚ a jeho poznámce, že například bundokošil je v zásobách na 50 let, policejní mluvčí Jozef Bocán upřesnil, že se konkrétně jedná o 577 kusů v třiadvaceti velikostech. „Tato výstrojní součástka byla zavedena v roce 2017, nesetkala se s přílišnou oblibou mezi kolegyněmi a kolegy, a tak i nákup zcela minimálního množství je způsobilý pokrýt potřeby na desetiletí,“ připustil.
Ministrem vnitra byl v uvedeném období nejprve tehdejší předseda ČSSD (nyní SOCDEM) Jan Hamáček. Od konce roku 2021 ho vystřídal nynější ministr Vít Rakušan (STAN).
Podle NKÚ nepořizovalo ministerstvo výstroj na základě potřeb policistů. U devíti vybraných druhů výstroje kontrola ukázala, že ke konci roku 2022 byly zásoby zhruba 2,7krát vyšší, než kolik ministerstvo samo stanovilo jako optimální.
K modernizaci veřejné správy nedošlo, vyplývá z kontroly NKÚ. Vnitro se ohradilo |
NKÚ zjištění ilustruje na několika příkladech. „Policisté ročně ‚spotřebují‘ přibližně 6 500 svetrů. Na začátku roku 2021 jich ve skladech leželo přibližně 19 tisíc. Ministerstvo vnitra přesto zvýšilo objednávku o 20 procent a místo 25 tisíc kusů pořídilo 30 tisíc kusů svetrů. Nakoupilo tak výstroj, kterou budou policisté ‚spotřebovávat‘ více než sedm let,“ uvádí tisková zpráva.
„Podobná situace nastala u vysokých policejních bot – na konci června 2022 se na skladě nacházelo 4,5násobné množství oproti optimální zásobě. Ministerstvo vnitra přesto v červenci 2022 navýšilo zásobu těchto bot o dalších 3 716 párů na celkových 27 043 párů. NKÚ proto na vybraném vzorku výstroje vyhodnotil vynaložené peněžní prostředky na pořízení výstroje přesahující optimální zásoby jako neefektivní,“ píše dále NKÚ.
Ministerstvo vnitra podle NKÚ nesledovalo provozní náklady oděvních výdejen a získalo o nich přehled až na základě kontroly. Zavedení e-shopu v roce 2018 nepřineslo do doby ukončení kontroly snížení nákladů na distribuci výstroje, uvádí úřad.
Digitalizaci stavebního řízení na MMR nebude zatím NKÚ řešit, řekl Kala |
V roce 2019 se naopak tyto náklady zvýšily přibližně o devět milionů korun, přestože ministerstvo zrušilo čtyři oděvní výdejny, zjistila kontrola. Výstroj distribuovaná prostřednictvím e-shopu tak tvořila po pěti letech jeho existence necelou třetinu vydávané výstroje.
Ani účinné kroky k omezení prodeje policejní výstroje na internetu ministerstvo podle NKÚ neprovedlo. NKÚ na třech inzertních bazarových portálech zjistil, že na nich byla výstroj – například boty, kombinézy, kalhoty, trika, košile či svetry – nabízena ke koupi veřejnosti.
Na kontrolním vzorku 12 veřejných zakázek na pořízení výstroje za více než 676 milionů korun NKÚ zjistil, že ministerstvo u osmi z nich, tedy u dvou třetin, bez objektivního důvodu neuplatnilo a nevymáhalo smluvní pokuty v celkové výši 3,9 milionů korun za pozdní dodání výstroje. Nárok na smluvní pokuty ministerstvo podle NKÚ uplatnilo až na základě kontroly. To však již byla část nároků ve výši 2,3 milionů korun promlčena.
Podle NKÚ tak ministerstvo porušilo tři zákony – o majetku, o zadávání veřejných zakázek a zákon o rozpočtových pravidlech.
