Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvedlo, že kritiku od NKÚ považuje za neoprávněnou. Projekty pro znevýhodněné lidi podle něj výrazně přispěly k prevenci sociálního vyloučení.
„Lidé žijící v sociálně vyloučených lokalitách se potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností, hmotnou a bytovou nouzí, exekucemi, zadlužeností a s nízkým vzděláním. Na řešení uvedených problémů a ke zvýšení pracovního uplatnění těchto osob vydalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) z operačního programu Zaměstnanost 2,8 miliardy korun.
V letech 2016 až 2023 bylo v 418 projektech podpořeno více než 23 000 účastníků,“ uvedl úřad v tiskové zprávě. Poukázal přitom na to, že pouze 24 procent účastníků projektů se podařilo trvaleji začlenit na pracovním trhu. Průměrné náklady na podporu jednoho účastníka projektu podle NKÚ představovaly 110 208 korun.
Ministerstvo práce podle úřadu kladlo důraz především na čerpání peněz. Účel podle kontrolorů definovalo velmi obecně a nezajistilo, aby program podpořil vždy jen projekty s jasnými a měřitelnými cíli. NKÚ dodal, že na zmíněné nedostatky v programu Zaměstnanost poukazuje opakovaně.
Průměrné náklady na podporu jednoho účastníka projektu podle NKÚ představovaly 110 208 korun.
Ze zprávy NKÚ
Ministerstvo práce podle kontrolorů také systematicky nesledovalo, zda podpora odstranila některé základní příčiny sociálního vyloučení, jako jsou bytová a hmotná nouze, zadluženost nebo exekuce. „Nesledovalo ani, zda podpora přispěla k pracovnímu uplatnění osob s nízkou kvalifikací. Jde přitom o jednu ze skupin nejvíce ohrožených sociálním vyloučením,“ uvedl NKÚ.
Ministerstvo práce uvedlo, že se závěry NKÚ k vynakládání peněz státu a EU na sociální začleňování nesouhlasí. Projekty byly podle MPSV zaměřené nejen na zaměstnanost, ale také na podporu sociálních služeb nebo zmírnění dluhové problematiky.
„Tím tedy výrazným způsobem přispěly k prevenci sociálního vyloučení,“ uvedlo. Odmítlo také, že by důraz byl kladen na čerpání peněz. „Projekty jsou pravidelně hodnoceny z hlediska efektivity, účel dotací je tedy jasně definován a dodržován,“ dodalo.
Projekty koordinovaného přístupu
Kontrolní úřad popisuje, že zásadní pro sociální začleňování měly být takzvané projekty koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Na ně mělo jít z celkové podpory 1,8 miliardy korun. Najít uplatnění na trhu práce pomohly tyto projekty 18 procentům původně nezaměstnaných nebo neaktivních účastníků.
U lidí nad 54 let to bylo jen deset procent a mezi podpořenými projekty koordinovaného přístupu byly i takové, které nevedly k pracovnímu uplatnění žádného z účastníků, upozornil NKÚ. Jako příklad uvedl projekt Práce se nebojíme za 2,5 milionu korun.
„Jeho cílem bylo umístění 110 osob na legálním trhu práce či minimálně zvýšení jejich šance na něm uspět. Podle zjištění NKÚ však nebyl šest měsíců od ukončení účasti v projektu zaměstnán žádný z celkem 58 účastníků projektu,“ píše se v tiskové zprávě.
MPSV oponuje, že smyslem podpory projektů koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám nebyla primárně zaměstnanost. Účel dotace splnily podle ministerstva i projekty, které nevedly k zaměstnání účastníků.
Kupní síla Čechů po letech klesá. Důvodem je oslabení koruny, inflace i válka |
„Podpora projektu směřovala na zvýšení kompetencí, a tedy šancí uspět na trhu práce. Samotné získání zaměstnání bylo ovlivněno aktuálním nízkým počtem odpovídajících volných míst,“ uvedlo.
K nižším dopadům podle NKÚ přispěl i způsob financování Agentury pro sociální začleňování při ministerstvu pro místní rozvoj. Podle kontrolorů posiluje krátkodobá nesystémová řešení a neumožňuje pružně reagovat na aktuální potřeby v dotčených lokalitách.
Příčinou je podle kontrolorů také slabá motivace a zpravidla nízká kvalifikace části lidí ve vyloučených lokalitách a dlouhodobě nevhodná legislativa. „Na to reagovalo MPSV spolu s dalšími resorty přípravou novel nebo návrhů nových zákonů. Podle NKÚ bude důležité, jak budou nové legislativní nástroje uplatňovány v praxi,“ dodal NKÚ.
