„Přestože občané mohou podat žádost o příspěvek na bydlení či rodičovský příspěvek on-line a dokumenty k žádosti přiložit digitálně, musí úředník u příspěvku na bydlení ručně zkopírovat přiložené dokumenty do jiné aplikace. Při vyřizování žádostí o rodičovský příspěvek zase musí přejít do jiného informačního systému a v něm ručně vyhledat, zkontrolovat a případně opravit osobní údaje žadatelů,“ popisuje mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Důvodem podle NKÚ je, že informační systémy nejsou propojeny.
Příspěvek na bydlení i na děti online. Jurečka představil novinky v digitalizaci |
Úřad uvádí, že i zpracování důchodové agendy v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) je složité, roztříštěné a personálně velmi náročné. Je také závislé na papírových podkladech a lidské práci. „Před první výplatou každého starobního i vdovského a vdoveckého důchodu musí úředník nejprve z informačního systému vytisknout řadu údajů, mimo jiné rodné číslo žadatele a výši přiznaného důchodu, a poté tyto údaje do systému znovu ručně opsat,“ uvedla mluvčí.
Úřad poukazuje i na pomalé vyřizování žádostí o starobní důchod. Zatímco zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je 90 dní, Česká správa sociálního zabezpečení tuto lhůtu překročila v loňském prvním až třetím. čtvrtletí u 79 procent žádostí. Podle názoru NKÚ neumožňuje současný systém účinnou digitalizaci.
Úřad navíc míní, že při budování webové aplikace Jenda porušilo MPSV zákon o veřejných zakázkách. Aplikace umožňuje on-line podání a správu žádostí o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Ministerstvo podle kontrolorů nechalo aplikaci vytvořit bez zadávacího řízení v rámci smlouvy na podporu provozu a rozvoje existujících aplikací. Předmětem této smlouvy ale není tvorba nových aplikací. Kontroloři proto tento postup vyhodnotili jako porušení rozpočtové kázně v objemu 93,5 milionu korun.
Ministerstvo spravuje podle NKÚ nákladné informační systémy pro agendu dávek státní politiky zaměstnanosti a agendu nepojistných sociálních dávek. Tyto systémy používá již od roku 1993. „Nové projekty, které měly vést ke snížení provozních nákladů z 33 milionů korun na tři miliony korun měsíčně, MPSV ani po deseti letech nedokončilo. V důsledku toho uhradilo za provoz stávajících informačních systémů až o 650 milionů korun více v porovnání s očekávanými nižšími provozními náklady nově pořizovaných systémů,“ stojí v tiskové zprávě.
Ministerstvo i ČSSZ vynaložily podle NKÚ na neúspěšnou výměnu informačních systémů zabezpečujících dávky a důchody celkem 310 milionů korun. Ministerstvo vydalo od roku 2014 celkem 297 milionů korun na vybudování nového informačního systému státní politiky zaměstnanosti, který nikdy nebyl uveden do provozu, uvedl NKÚ.
„ČSSZ ve stejném období vynaložila 12,7 milionu korun na přípravu projektů, které měly vést k výměně informačního systému důchodové agendy. Ani po deseti letech však nedokázala ČSSZ tuto výměnu zahájit,“ dodává úřad.
