„Celkem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozdělilo v programovém období 2007 až 2013 v rámci kontrolované prioritní osy operačního programu Věda a výzkum pro inovace 12,6 miliardy korun. Evropské dotace šly především na výstavbu nových budov, nákup zařízení a přístrojů a na modernizaci starších objektů,“ popsala mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Olga Málková.
Z kontrolovaného programu ministerstvo školství (MŠMT) podpořilo celkem 66 projektů. Právě u sedmnácti z nich hrozí, že se evropské dotace nepodaří dočerpat.
„Uděláme maximum pro to, abychom stihli vyčerpat co nejvíce finančních prostředků,“ komentovala výsledky prověrky mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Kromě problémů s čerpáním dotací také kontroloři objevili u některých projektů chyby v zadávacích řízeních, které však byly podle mluvčí NKÚ jen formální a výběrová řízení neovlivnily.
Podle Bílé směřuje největší část připomínek do období let 2007 až 2013, tedy do doby předchozí vlády. „Kontrolovaný Operační program Výzkum a vývoj pro inovace patřil k jednomu z nejhorších evropských programů, které současná vláda převzala po svých předchůdcích. Po přijatých opatřeních, ke kterým ministerstvo školství přistoupilo už loni, se podařil výrazný posun.“
Ministerstvo podle NKÚ důsledně kontrolovalo přípravu i samotný průběh projektů, a to včetně veřejných zakázek. „Účinnost systému kontrol dokazuje i fakt, že NKÚ v zadávacích řízeních odhalil jen formální pochybení nebo chyby, které výběrová řízení neovlivnily,“ doplnila Málková.
38 pokynů, 15 verzí pravidel, sedm verzí příručky
Podle NKÚ však ministerstvo častými změnami v dokumentaci programu ztěžovalo příjemcům orientaci v pravidlech čerpání dotací. „Zvyšovalo tak administrativní zátěž pro příjemce prostředků i pro samotné úředníky ministerstva,“ podotkla Málková. Doplnila, že resort školství například do srpna 2014 vydal sedm verzí příručky pro žadatele, 15 verzí pravidel pro výběr dodavatelů a 38 metodických pokynů.
„Ministerstvo při rozhodování o tom, zda projekty podpoří, zohledňovalo jejich očekávané přínosy a dopady. Jednalo se například o využitelnost výsledků výzkumu, uplatnění studentů v praxi nebo zvýšení spolupráce s podniky. Naplnění těchto cílů ale ministerstvo nesledovalo,“ poznamenala mluvčí.
Přínos projektů ministerstvo podle ní měří prostřednictvím takzvaných monitorovacích indikátorů, tedy ukazatelů, jejichž hodnoty by měly být po jejich dokončení naplněny. Tyto ukazatele jsou celkem čtyři a patří mezi ně například počet studentů, kteří by měli mít prospěch z nových a zrekonstruovaných budov a nového vybavení vysokých škol.
„Takových studentů mělo být 100 tisíc, jenže v dubnu 2014 jich bylo pouze 15 a půl tisíce. Naplnit očekávané cíle se zřejmě podaří jen u jednoho ze čtyř zmiňovaných ukazatelů, a to počet podpořených projektů,“ podotkla Málková.
Kontrola, která se zaměřila na období mezi lety 2007 a 2015, se týkala sedmi projektů v celkové hodnotě 2,6 miliardy korun.
