Záměr vytvořit pracoviště NSZ v Praze avizovala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová krátce po svém dubnovém nástupu do funkce. Argumentovala tím, že pro řadu špičkových státních zástupců, kteří mají nejlepší předpoklady pro práci v NSZ, představuje dojíždění do Brna nepřekonatelnou překážku.
„Předpokládá se přesunutí části současných kmenových státních zástupců NSZ s bydlištěm v českých krajích, a to v souladu se zákoníkem práce, tedy se souhlasem zaměstnanců či na jejich návrh. Dále se bude obsazovat novými státními zástupci, kteří tak budou mít pro svůj kariérní postup alternativu práce jak v Brně, tak v Praze,“ popsal obsazení nového pracoviště mluvčí brněnské instituce Petr Malý.
V centrále České pošty zasahuje antimonopolní úřad, firma pochybení odmítá |
Statistiky podle mluvčího ukazují, že NSZ se v minulosti nedařilo přesvědčit pro práci ve vrcholné instituci veřejné žaloby nové státní zástupce se zázemím mimo Moravu. Ze 44 státních zástupců, kteří byli za posledních 20 let přeloženi z nižších státních zastupitelství k NSZ, pocházelo 30 z moravských regionů. Celkový poměr počtu žalobců je přitom opačný – v Čechách jich letos v březnu působilo 778, na Moravě 416.
Vzniku detašovaného pracoviště v centru Prahy otevřela cestu 24. dubna vládní komise, která schválila změnu využívání administrativní budovy. „Záměr předložení materiálu pro jednání vládní dislokační komise byl projednán na úrovni vedení ministerstva spravedlnosti v březnu tohoto roku a dne 1. dubna 2025 byl návrh schválen tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti, panem Radomírem Daňhelem,“ sdělilo tiskové oddělení ministerstva.
„Na základě žádosti Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 15. května 2025 následně proběhlo projednání souhlasu ministerstva s uzavřením nájemní smlouvy. Tento souhlas byl vydán dne 10. června 2025,“ dodal úřad.
Bradáčová našla chybu v reformě trestního práva, týká se držení konopí |
Bez konkrétní specializace
Detašované pracoviště nebude mít konkrétní specializaci, budou v něm pracovat státní zástupci napříč odbory a agendami NSZ. Jako zázemí ho mají využívat i zástupci Eurojustu při jednáních v Praze. Sdílené kanceláře pak mají sloužit také brněnským členům NSZ při služebních cestách do hlavního města kvůli jednání s policií, ministerstvy či vládou. Kancelář má v budově pošty zařízenou i Bradáčová, která do práce dojíždí z Roudnice nad Labem v Ústeckém kraji. „Podle aktuální potřeby využívá pracovnu v Brně i v Praze,“ sdělil k tomu mluvčí.
Malý zmínil, že NSZ už detašované pracoviště v Praze mělo, a to do roku 2021 v Letenské ulici v prostorách poskytnutých ministerstvem pro místní rozvoj. „Současný záměr je tak vlastně obnovením už dříve fakticky fungujícího detašovaného pracoviště, ovšem poprvé od jeho vzniku ve formalizované podobě, s jasně stanoveným režimem a pravidly sloužícími hlavně k pracovněprávní ochraně zaměstnanců,“ napsal mluvčí.
Česká pošta prodá nemovitosti za více než dvě miliardy. Praha má zájem o jednu |
Zdůraznil, že pracoviště není pobočkou se samostatným výkonem působnosti, není adresním ani kontaktním místem pro veřejnost a nemá podatelnu. „Zřízení, respektive obnovení detašovaného pracoviště tak neodporuje právním předpisům a je vedeno především snahou zefektivnit činnost Nejvyššího státního zastupitelství při současném dosažení finančních úspor,“ uvedl.
Úsporu v řádu statisíců korun ročně očekává NSZ v souvislosti s omezením pracovních cest mezi Prahou a Brnem a nákladů spojených se stážemi státních zástupců na NSZ, které se rozdělí mezi obě pracoviště.
Zřízení poboček omezila novela
Pobočku mělo NSZ v Praze do roku 2001, zajišťovalo odtud právní styk s cizinou. Její zrušení bylo podle Malého výhradně manažerským požadavkem tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, která chtěla personálně centralizovat úřad. Možnost zřídit do budoucna jakoukoliv pobočku mimo brněnské sídlo pak NSZ omezila novela zákona o státním zastupitelství z roku 2005, a to na rozdíl od nižších složek státního zastupitelství, kde pobočky fungují dodnes.
Malý připomněl, že změnu prosadil formou přílepku k zákonu o advokacii tehdejší poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, který následně působil jako náměstek nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké.
Žalobci občas musí riskovat. Bradáčová o lex Ukrajina i kauze Parkanová |
Právě Koudelka, který před podzimními sněmovními volbami figuruje na kandidátce SPD, avizoval minulý měsíc v médiích, že kvůli aktuálnímu zřízení pobočky podal trestní oznámení na Bradáčovou pro podezření ze spáchání zneužití pravomoci a porušení povinností při správě cizího majetku. Podle něj obešla zákonný zákaz zřízení pobočky tím, že ji nazvala detašovaným pracovištěm.
