Prezident Pavel podepíše nižší růst penzí. Chce, ať to posoudí Ústavní soud

  • 2970
Prezident Petr Pavel podepíše vládní návrh na nižší růst penzí. Zároveň si ale přeje, aby zákon posoudil Ústavní soud. ANO podá ústavní stížnost. Pokud by se na něj neobrátilo, udělal by to sám prezident. „Zpomalení růstu penzí je nezbytné,“ řekl Petr Pavel „Jsem zklamaná, mohl zafungovat jako pojistka ústavnosti,“ řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Důchody mají při mimořádné červnové valorizaci vzrůst v průměru o 760 korun. Pokud by zákon nevyšel do 22. března ve Sbírce zákonů, musela by vláda podle nyní platných pravidel potvrdit růst penzí v průměru o 1770 korun.

Na červnovou valorizaci by v tom případě stát musel dát o 15 miliard navíc a výdaje rozpočtu na penze by vzrostly letos na 34,4 miliardy korun.

Představitelé ANO tvrdí, že snížení mimořádné valorizace důchodů je protiústavní, protože nárok na vyšší penze již důchodcům vznikl a návrh vlády je tak podle opozičního hnutí retroaktivní. Návrh také podle něj vůbec neměl být projednáván ve stavu legislativní nouze.

Prezident rozumí právním námitkám opozice, vadí mu, že koalice nechala růst platy politiků

S tím prezident souhlasí. „Skutečně v tomto případě byl použit sporným způsobem,“ řekl Petr Pavel. „Musím říci, že právním námitkám opozice rozumím,“ prohlásil prezident.

Kritizoval rozhodnutí vládní koalice zároveň snížit růst penzí a nechat růst platy ústavních činitelů. Koalice totiž minulý týden nepodpořila snahu opozičního ANO jednat o zmrazení platů politiků.

Pavel má výhrady i k tomu, že vláda o celé záležitosti nedostatečně komunikovala. Vadí mu také, že s penězi na mimořádnou valorizaci penzí vůbec nepočítá v letošním státním rozpočtu.

DOKUMENT: Těžké rozhodování. Co řekl Petr Pavel k valorizaci důchodů

„Oceňuji přístup pana prezidenta,“ řekl v reakci na Pavlovo rozhodnutí zákon podepsat ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Věří, že vládní koalice dokáže svůj postup u Ústavního soudu obhájit a nechtěl říci, zda by někdo z vlády vyvodil osobní odpovědnost v případě, že by soud dal za pravdu opozici.

Ještě dopoledne se Pavla pokoušeli v Hrzánském paláci přesvědčit jak Schillerová, tak první místopředseda hnutí Karel Havlíček, aby vládní návrh nepodpořil. Jednání s hlavou státu Havlíček popsal jako konstruktivní.

„Zdůraznili jsme, že i když se můžeme přít na různých úrovních o ekonomických parametrech, tak bychom měli respektovat ústavu a neměli bychom dopustit to, že bude Ústavní soud řešit za politiky to, že nebyli schopní se dohodnout,“ uvedl Havlíček.

ANO už při projednávání zákona ve Sněmovně, které trvalo pět dnů a čtyři noci, avizovalo, když zákon projde a prezident ho podepíše, jeho poslanci se na Ústavní soud obrátí.

Schilllerová ve středu potvrdila, že ona sama se kloní k tomu, že k podání ústavní stížnosti nepotřebuje ANO podpisy poslanců hnutí SPD, jehož předseda Tomio Okamura se nabízel. SPD má totiž jen dvacet poslanců a ani žádnou ústavní stížnost podat samo nemůže.

Má prezident podepsat nižší valorizaci důchodů?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 21. března 2023. Anketa je uzavřena.

Výhrady k zákonu, který se rozhodla nakonec podepsat, dával Pavel najevo několik dnů. „V tomto případě je tady tolik naprosto legitimních výhrad, že to rozhodnutí nemůže být 100:0,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi poté, co minulý týden ve čtvrtek složil slib hlavy státu.

Zároveň už tehdy naznačoval, že zákon podepíše, protože politici podle něj nemají být arbitry protiústavnosti. „Ani prezident přece není arbitrem ústavnosti, on by měl ji hlídat, strážit, ale ne rozhodovat o tom, co je nebo není ústavní, od toho tady Ústavní soud. Takže ty ústavní pochybnosti by opravdu měl vyjasnit Ústavní soud,“ uvedl Petr Pavel po inauguraci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video