Pícha vzdal boj ve chvíli, kdy už jen čekal na hodnocení své prezentace před radními.
Proč vás ve středu Rada Českého rozhlasu nedoporučila generálnímu řediteli jako ředitele Radiožurnálu?
Takhle to nebylo. Po prezentaci a diskusi jsem panu řediteli Kasíkovi řekl, že ruším svoji kandidaturu.
Co vás k tomu vedlo?
Promiňte, ale nebudu to komentovat. Zůstanu u toho, co jsem odpověděl na dotaz na veřejném zasedání rady. Při prezentaci své vize jsem řekl, že pro vedení Radiožurnálu je důležitá stabilita. Ta je možná, jen pokud je konsenzus v radě a vedení ČRo. A ten jsem necítil.
Je pikantní, že jste po sedmi měsících spekulací dostál slovu, že jste se z USA nevrátil dělat ředitele "jedničky". Máte představu, kdo by jím mohl být?
Řekl jsem, že jsem se vrátil kvůli práci na zpravodajství a projektu vlastní agendy v publicistice a ne kvůli snaze o vyšší funkci. Pokud jde teď o další vývoj ve vedení, není v mé kompetenci o tom rozhodovat.
Když zabrousíme do spekulací. Napadl vás někdo?
Mám rád určitou autonomii v řízení, proto jsem se rozhodl kandidovat. Uvědomil jsem si, že by po Barboře Tachecí mohl přijít někdo, kdo by s mými vizemi a přístupem k práci nesouhlasil a nemohli bychom spolu fungovat. Chtěl jsem se toho vyvarovat.
Teď už strach nemáte?
Jak vidíte, neusiluji za každou cenu o funkci. Myslím, že jsem se teď rozhodl dobře hlavně pro Radiožurnál a jeho tým. Nechci, aby se nejednotnost v názoru na vedení stala důvodem k nestabilitě Radiožurnálu.
S čím jste předstoupil před rozhlasové radní?
Podívejte se (A. Pícha mi ukazuje grafy poslechovosti - pozn. aut.), hodně jsme v tomto čtvrtletí získali mezi vysokoškoláky a v kategorii 30 až 60 let. K tomu jsme nepřišli o nikoho v kategorii nad šedesát let, to znamená, že program Radiožurnálu není nepřátelský vůči dalším věkovým kategoriím. To bych řekl, že je hlavní úspěch.
Jak se radním tato koncepce líbila?
Pan místopředseda Jíša a tuším i další řekli, že se jim programová vize líbí.
PO "AFÉŘE TACHECÍ" NÁS ZNÁ VÍC LIDÍ
Takže zimní aféra kolem paní Tachecí Radiožurnálu spíš prospěla a přilákala zpět staronové posluchače?
Byla to velká mediální událost, která přilákala pozornost k Radiožurnálu. Ve statistikách jsme v té době zaregistrovali zvýšení znalosti stanice o statisíce respondentů. Záměr programových změn byl dobrý, samozřejmě se při realizaci vyskytly chyby. Pro další růst poslechovosti bylo hodně důležité, jak jsme dál s programem pracovali. Výrazně se zkvalitnila publicistika a zvýšilo se množství zpravodajských příspěvků, zvýšil se počet příspěvků domácího zpravodajství o polovinu. - čtěte Pícha: Chodím po špičkách, abych nepokazil Bářinu perfektní práci
Před prázdninami se diskutovalo o podzimních změnách v programu Radiožurnálu. Můžete je popsat?
Některé změny mezi moderátory a řadu nových prvků v programu jsme zavedli už na jaře a v létě. Pro podzim jsem navrhl projekt publicistického pořadu "Pod kůži" s vlastní agendou. Měli jsme dvě varianty. Jedna předpokládala rozfragmentování hlavního tématu do celého dopoledního Radiožurnálu, druhá ucelený pořad. A protože jsme měli ten komfort - dostatku času, natočili jsme demoverze a provedli poslechy a kvalitativní výzkum mezi posluchači. Ti rozhodli, že tuto publicistiku chtějí slyšet v uceleném pořadu. Uslyšíte ho tedy ve všední dny od 11:05 do 11:45.
To je vše?
Na většinu dalších věcí teď nebudeme sahat. Růst poslechovosti stanice ukázal, že změny, které letos postupně zavádíme, fungují. Jsem také rád, že jsme nepodlehli kampani ze začátku roku proti některým pořadům a moderátorům. Uvedu jeden příklad za všechny: Dopolední host Lucie Výborné. Počáteční zlobné maily už přestaly a jak z Radioprojektu, tak z kvalitativního výzkumu je jasně vidět, jaký má její pořad úspěch mezi posluchači. Kvůli vzniku pořadu Pod kůži jsme ho původně zamýšleli přesunout na odpoledne, ale teď jsme od těchto představ ustoupili.
Vytyčili jste si metu poslechovosti?
Chcete ideální představu? (úsměv) Chtěl bych, aby přinejmenším při takových událostech, jako je volba prezidenta nebo teď válka v Gruzii, poslouchal zpravodajství a publicistiku Radiožurnálu každý občan České republiky. Konkurenční metu nemám, protože v Česku není formát stanice, jako je ČRo1. Nesoupeříme s hudebními stanicemi, jako je třeba Evropa 2.
Nedávno jste zřídil reportérské oddělení. Jak jste s ním spokojený?
Dostali jsme grant na dva reportéry a externisty. Pro pořad Pod kůži bude natáčet také každá redakce Radiožurnálu specializované reportáže. Je to ale nový typ práce, se kterým v našich rozhlasech v takovém rozsahu nikdo nemá zkušenost. Takže to zatím není úplně podle mojí představy. Pořad se musí rozjet a reportéři se musejí ostřílet v praxi.
Budujete tým investigativních reportérů?
Ne, uvědomuji si, že na takový typ pořadu bychom potřebovali mít daleko víc lidí, kteří by na jednotlivých kauzách pracovali delší dobu. Na to žádná rozhlasová stanice nemá prostředky. Takové rozpočty, jako mají televize, nemáme. Čas od času budeme vysílat i investigativní reportáže, ale hlavní těžiště bude v další vlastní agendě. Budeme mapovat problémy, které mají lidé i společnost, ale v médiích se jim věnuje malá nebo žádná pozornost.
ZPRAVODAJ Z ČÍNY POLICISTŮM UJÍŽDĚL TAXÍKEM
První okruh ČRo Radiožurnál vyslal početnou výpravu na olympiádu do Pekingu. Hlásili vám nějaký pokus o cenzuru ze strany čínských úřadů?
Náš stálý zpravodaj z Číny Robert Mikuláš měl problémy třeba při natáčení reportáže s lidmi, kteří si jeli do Pekingu stěžovat na bezpráví v provinciích a tím se stali pro čínské vedení nepohodlní. Dokonce s jedním z protestujících musel před čínskou bezpečností ujíždět taxíkem. Sportovní reportéři zatím na takové problémy nenarazili.
Ředitel slovenského Rádia FM Dušan Vančo vyčítal ČRo přesun Radia Wave z analogu do digitálu. Nenabídnete "čtyřce" prostor ve večerním vysílání "jedničky"?
Nabídl jsem už před dvěma týdny šéfredaktorce ČRo 4 Wave Juditě Hrubešové, že pro takový program vytvoříme prostor na Radiožurnálu, třeba hodinu týdně večer. Chtěl bych, aby to nebyl pořad jen o hudbě, ale aby byl založený i na publicistice. Představu o hudbě i podobě pořadu budeme muset sladit. Až se etabluje nová podoba Wave, pustíme se do toho. Myslím, že by se to od začátku roku 2009 mohlo podařit.
Neublíží tento hudební kompromis Radiu Wave? Hudbu, kterou posluchačům nabízí, až na Radio 1 žádná privátní stanice nevysílá.
Radiožurnál nemůže rozbít svou hudební dramaturgii. Byl bych rád, kdyby hudební dramaturgie pořadu Radia Wave vznikala podobným systémem jako například ve spolupráci s náboženskou redakcí Křesťanský týdeník. S jeho autory se ladí konkrétní výběr. Ty, které se k této tematice nehodí, nehrajeme.
Obávám se, že ani jednu písničku, kterou máte v archivu Radiožurnálu, nemá Radio Wave v databázi.
Ano, jsem sám zvědavý, jak to dopadne. Ale věřím, že to bude zajímavý pořad pro posluchače Radiožurnálu i Wave.
