NÁZOR: Česká pohádka o Wintonovi aneb holokaust s happy endem

  19:24aktualizováno  19:24
Desetitisíce českých Židů za války skončily v plynových komorách, další desetitisíce zahynuly v Terezíně. Téma holokaustu se však u nás zúžilo jen na postavu Nicholase Wintona. Mýtus, který jsme kolem něj vytvořili, nám dává zapomenout na ošklivé otázky ohledně role Čechů v genocidě Židů, píší historici Anna Hájková a Martin Šmok.

Ilustrace k antisemitské brožuře „Co víte o Židech“, jejíž vydání navázalo na cyklus protižidovských přednášek Českého rozhlasu- | foto: archiv Martina Šmoka

Nicholas Winton 28. října na Pražském hradě obdržel od Miloše Zemana Řád bílého lva za to, že před 75 lety pomohl zachránit stovky dětí. Jejich rodiče, pokud zůstali v protektorátu, byli o tři roky později deportováni do terezínského ghetta a odtud na Východ, protože byli rasistickými zákony označeni za Židy. Jen mizivé procento z nich se opětovně setkalo se svými dětmi.

Winton si ocenění pochopitelně zasluhuje, není však sám. Rozhodně to totiž nebyl jen on, kdo organizoval transporty dětí do Británie. Winton odjel z Československa v lednu 1939, dva měsíce před vpádem německých vojsk. Při přípravě jeho záchranné operace mu pomáhalo mnoho lidí, jejichž jména dnes prakticky nikdo nezná.

Patřili mezi ně například Doreen Warrinerová a Trevor Chadwick, dále Bill Barazetti, Beatrice Wellingtonová a Josephine Pikeová a řada dalších spolupracovnic a spolupracovníků. Vypravení dětských vlaků by nebylo možné bez vytrvalé práce britských lidskoprávních aktivistů, kteří se z valné většiny hlásili k levici.

Chadwick a Warrinerová zemřeli v 70. letech a přestože jejich jména česká média vůbec nezaznamenala, byli to právě oni, kdo byli motorem celé záchranné akce. Je smutnou ironií, že dokonce i o dívce, kterou Chadwick ubytoval u své vlastní matky a podporoval, se dodnes píše jako o „Wintonově dítěti“.

Na skutečné genocidě nic dojemného není

Mýtus o Wintonovi jako osamělém hrdinovi se zrodil ve filmech Mateje Mináče, který tím chtěl příběh záchranné akce udělat pro české publikum stravitelnějším. Z Wintona tak však učinil něco, čím nikdy nebyl. Sám Winton se o žádné zásluhy nehlásil a děti, které pomáhal zachránit, upozorňují na to, že uznání by se měli dočkat všichni, kteří se na organizaci dětských transportů podíleli.

Přikrašlování a zjednodušování příběhu zachráněných dětí vede k tomu, že česká veřejnost vnímá holokaust jako příběh s happy endem. Příběh o skromném, vznešeném zachránci a stovkách roztomilých dětí. To ovšem odvádí náš pohled od skutečné genocidy, od tragédie více než sedmdesáti tisíc československých občanů, kteří byli podle rasových zákonů „neárijci“.

Tito lidé, kteří byli často staří a nemocní a žádná země by je nikdy nepřijala, byli odvedeni jako dobytek na smrt. Celé rodiny, které byly vyvražděny a po kterých nezůstal žádný hrob. Na tom, jak tito lidé umírali, není nic povznášejícího ani dojemného: vyhladovělí ve špíně Terezína, zplynovaní v Treblince a Osvětimi, sedření k smrti v Kauferingu.

Otázky, na které musíme hledat odpovědi

Proč si tedy tak libujeme v dojemných příbězích, jako je legenda, která vznikla kolem Nicholase Wintona? Dávají nám totiž zapomenout na nepříjemné otázky, včetně zkoumání role “árijských” Čechů v době holokaustu.

Kam se poděli čeští denuncianti, kteří Židům tři poslední roky před deportacemi ztrpčovali život tak, že si mnozí z nich při příjezdu do Terezína vlastně oddechli? Co se stalo s českými strážníky v Terezíně, kteří za občasné propašování dopisů požadovali přemrštěné částky a ještě se kvůli tomu považovali za šlechetné duše? A co české ženy a čeští muži ve smíšených manželstvích, kteří ochotně souhlasili s rozvodem (a někdy k němu své židovské partnery tlačili), aby si zachránili majetek, místa a společenské pozice?

Na tyto otázky jednoduché odpovědi neexistují, klást si je však musíme. Vykreslit Wintona jako osamělého hrdinu je daleko snadnější než ukázat příběh záchrany československých dětí jako příklad společného úsilí, k němuž může přispět i bezejmenný jedinec. Příklad toho, jak se běžní lidé sjednotí k odporu proti totalitárnímu režimu a zapíšou se tak do historie.

Upírat pozornost na ušlechtilého sira Wintona a jeho děti je však příliš snadný způsob, jak se vypořádat s historií holokaustu českých Židů..

O autorech: Anna Hájková je profesorka dějin na University of Warwick, dlouhodobě se zabývá Terezínem. Martin Šmok je poradce USC Shoah Foundation pro vzdělávací programy.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Bylo to hrozné, líčí turistka. Při bouři zemřeli v Chalkidiki dva Češi

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Silná bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki si ve středu večer vyžádala sedm obětí, šest z nich byli turisté. Mezi...

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Bouřky, déšť a zima. Počasí kazí Čechům dovolenou v Chorvatsku

Silná bouřka provázená přívalovým deštěm v Praze (6. června 2019)

Chorvatsko je pro Čechy nejoblíbenější letní destinací, každoročně jich tam za mořem vyrážejí stovky tisíc. Na tento...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Další z rubriky

Sinic stále přibývá. Zatím je ale na většině místech koupání bezpečné

Sinice na přehradě Skalka na Ohři

Navzdory zvýšení výskytu zdraví nebezpečných sinic v uplynulém týdnu nabízí mnoho přírodních koupališť stále vodu...

Půjdu za Zemanem. Pokud to nevyřešíme teď, tak po prázdninách, řekl Babiš

Prezident Miloš Zeman (vpravo) přijal 11. července 2019 na Pražském hradě...

Pokud se situace na ministerstvu kultury nevyřeší na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem 24. července, pravděpodobně...

Černošice v kauze Babiš chybovaly, tvrdí středočeský krajský úřad

Premiér Andrej Babiš komentuje schůzku s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem kvůli...

Procesní i jiné nedostatky vidí v postupu městského úřadu v Černošicích středočeský krajský úřad. Ten v Černošicích...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz