„K Evropskému výboru pro sociální práva byla podána kolektivní stížnost, která se týká umisťování dětí do tří let do takzvaných kojeneckých ústavů,“ uvedla Eva Petrová z Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva (ESLP).
Zatímco štrasburskému soudu se podávají individuální stížnosti založené na konkrétních případech, kolektivní stížnost má upozornit na nějaký systémový nešvar v oblasti sociální politiky.
Stížnost podaly na konci loňského října Centrum advokacie duševně postižených (MDAC) a Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Společně namítají, že se v Česku porušuje článek 17 Evropské sociální charty. Ten zakotvuje právo na socioekonomickou ochranu dětí a na zajištění vhodných podpůrných služeb. „Týká se údajného rutinního umisťování dětí do dětských domovů do třech let věku,“ upřesnila Petrová.
Ve své stížnosti neziskovky tvrdí, že umisťování malých dětí do kojeneckých ústavů je formou násilí a je to podle nich v rozporu s nejlepším zájmem dítěte. Míní také, že pobyt v ústavu má dlouhodobé negativní dopady na tělesný a emoční vývoj malých dětí.
„Děti, které žijí v institucích, se musí vypořádat s těžkou sociální izolací, sníženou podnětností okolního prostředí a ztrátou kontroly nad všemi aspekty svého každodenního života, nemluvě o dobře zdokumentovaných formách zneužívání a zanedbávání. Tyto děti mohou nést vážné nepříznivé následky po zbytek svého života, zvláště když jsou umístěny v ústavech už v tak mladém věku,“ zdůvodnil prozatimní výkonný ředitel MDAC Steven Allen, proč apelují na výbor, aby zasáhl a nechal kojenecké ústavy zavřít.
Segregace Romů začíná v ČR brzy, upozorňují organizace
Neziskové organizace poukazují také na to, že v kojeneckých ústavech jsou nadměrně zastoupeni Romové a děti se zdravotním postižením. Součástí zprávy jsou data z Ústavu zdravotnických informací a statistik. Podle nich mezi lety 2010 až 2015 bylo průměrně ročně mezi přijatými dětmi 23 procent Romů a 35 procent zdravotně postižených.
„V roce 2016 bylo do dětských domovů pro děti do 3 let věku přijato 1 559 dětí, z nichž bylo 681 se speciálními potřebami a 349 romských dětí,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), pod které kojeňáky spadají. Podle resortu není známo, jakou metodologii ústav při sčítání těchto dětí využívá. Data za rok 2017 nejsou dosud dostupná.
Vláda zvažuje útlum dětských domovů. Děti do sedmi let by ústavům unikly |
„Všechny malé děti jsou velice náchylné k újmě způsobené institucionalizací, ale jsou to opět romské děti v České republice, které jsou touto situací neúměrně zatíženy,“ zdůraznil prezident ERRC Djordje Jovanovic s tím, že segregace Romů v Česku začíná velice brzy. „Oficiální údaje jasně ukazují, že ve státních institucích jsou romské děti spolu s dětmi se zdravotním postižením výrazně nadměrně zastoupeny,“ dodal.
Výbor momentálně posuzuje přijatelnost stížnosti. Jak ale přiznala Petrová, právníci z kanceláře vládního zmocněnce už sepisují obhajobu Česka. „Jsme ve schizofrenní roli, protože nejprve obhajujeme stát a obhajujeme to, co naše vnitrostátní orgány rozhodly a v případě, že shledáme porušení některé lidskoprávní úmluvy, tak implementuje a snažíme se napravit shledané,“ konstatovala Petrová.
Jak iDNES.cz řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman, Evropský výbor pro sociální práva nemůže nařídit například zrušení kojeneckých ústavů v České republice. „Pokud však shledá nesoulad mezi opatřeními smluvního státu a chartou, měl by stát přijmout taková opatření, jimiž situaci uvede do souladu, a taková opatření vykázat Radě Evropy,“ dodal. Pokud stát neplní závazky podle charty, tak mu Rada Evropy nemůže nařídit peněžité či jiné sankce.
Z kojeneckého ústavu zpátky domů
Ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslava Němcová upozornila na fakt, že podle statistik z roku 2016 se téměř 70 procent dětí propuštěných z kojeneckých ústavů vrátilo do svých rodin. Zhruba šest procent bylo osvojeno a 13 procent umístěno do jiné formy náhradní rodinné péče.
„Ke kojeneckým ústavům musím říci, že jsem byla překvapená, když jsem se dozvěděla, že téměř 90 procent dětí odchází z kojeneckých ústavů do svých vlastních nebo náhradních rodin, a to během několika málo měsíců, přičemž nejvíc dětí odchází do dvou měsíců. Co se týká důvodů pobytu, nejvíce dětí je tam umístěno ze sociálních důvodů. Kladu si tedy otázku, proč nejsou pro krátkodobou krizovou péči využívána zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,“ řekla iDNES.cz Němcová v reakci na stížnost neziskovek.
Podle mluvčího ministerstva Petra Sulka je systém roztříštěný a neefektivně nastavený. Záměrem MPSV je rozšířit náhradní rodinnou péči, zejména tu pěstounskou. S tím souvisí i potřeba náboru nových pěstounů, jejich další profesionalizace a rozvoj podpůrných služeb pro náhradní rodiče.
Postižení dětí může vzniknout v kojeňáku, míní odborník
Podle Zdeňka Soudného, předsedy obecně prospěšné společnosti Dobrá rodina, která pomáhá pěstounům, je nutné zabránit tomu, aby děti automaticky končily v ústavní péči. „Už dneska by to šlo. Moc nechápu to, že spousta dětí, když máme volné přechodné pěstouny, končí v kojeňácích,“ řekl iDNES.cz Soudný s tím, že pěstouni jsou ochotní se starat i o nemocné děti.
Nesouhlasí s tvrzením, že v kojeneckých ústavech končí postižené děti. „Jak u malého dvouměsíčního dítěte zjistíte nějakou formu postižení typu autismu? Statistiky vykreslují, že když děti po několika letech odcházejí z ústavní péče, tak jsou u nich tyhle známky diagnostikovány, ale jak se ukazuje v posledních letech, tak ony vznikají právě tím pobytem,“ zmínil Soudný.
Upozornil také na to, že už dnes mají soudci podle zákona umisťovat děti až na výjimky do náhradní rodinné péče. V některých okresech ale podle něj malé děti míří rovnou do dětských domovů.
Česká republika je jedním z posledních států Evropské unie, který umisťuje kojence a batolata do ústavů. Neziskové organizace kvůli tomu apelovaly i na vládu, aby tuto praxi zrušila. Němcová přitom před časem oznámila, že kojenecké ústavy rušit nechce, ale postupně je chce transformovat na malá zařízení rodinného typu, jako jsou třeba Klokánky. Už dříve zmínila, že některé děti jsou do rodin obtížně umístitelné a musí se o ně postarat stát.
Hnutí ANO sice mělo zrušení kojeneckých ústavů v předvolebním programu, do programového prohlášení vlády se ale nedostalo (více zde). Zrušení kojeneckých ústavů se zatím podařilo pouze ve Zlínském kraji.
