Zákon společně podpořili poslanci ANO, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Úsvitu. Teď ho dostane Senát. „Hlavní cílem návrhu je, aby lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, neztráceli pracovní návyky,“ řekl senátor Miloš Vystrčil z ODS při obhajobě senátního návrhu ve Sněmovně.
Hlasování Sněmovny o zákonu, podle nějž mají být nezaměstnaní motivováni přijmout veřejně prospěšnou práci
Poslankyně Jana Pastuchová z ANO v rozpravě kritizovala současný stav, kdy je pro rodiny s nízkými příjmy lepší zůstat doma a žít na dávkách. „Novela chce motivovat příjemce dávek, aby nechtěli zůstávat na nich závislí,“ uvedla. Ten, kdo veřejnou službu přijme, tomu zároveň dávky nebudou kráceny.
Lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku a nevykonávají veřejnou službu nebo krátkodobé zaměstnání, by nadále dostávali jen částku na úrovni existenčního minima. Pokud lidé v hmotné nouzi aktivní budou, částka se jim bude zvyšovat. Měli by navíc dostávat 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Mohla by dosáhnout částky životního minima, případně i vyšší sumy.
Neprošel návrh, aby nejméně 35 procent a nejvýše 65 procent přiznaného příspěvku na živobytí bylo lidem v nouzi vypláceno formou poukázek na zboží, aby dávky neskončily například v hracích automatech nebo je nezaměstnaný nemohl utratit za alkohol a cigarety.
ČSSD chtěla dát výjimku lidem nad 55 let a lidem s invaliditou
Vystrčil i Pastuchová zároveň kritizovali návrh poslankyně Zuzany Kailové z ČSSD, podle níž mělo být odstupňované ohodnocení nezaměstnaných, kteří přijmou veřejnou službu při 20, 30 či 40 hodinách měsíčně. A zároveň by z veřejné služby byli vyňati například lidé nad pětapadesát let a lidé s invaliditou od druhého stupně.
„V současnosti máme 450 tisíc nezaměstnaných a asi 100 tisíc volných pracovních míst, přičemž někteří z nezaměstnaných jsou na pracovním trhu nezaměstnatelní. Čím více odpracují, tím jejich odměna bude vyšší,“ řekla Kailová. Za návrh své stranické kolegyně se postavila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ani přes opakované hlasování se to ale sociálním demokratům a komunistům o jeden hlas nepodařilo prosadit.
„Bez práce nejsou koláče a nezaměstnaní by se také měli zapojit do pracovního procesu,“ řekla Jana Hnyková z Úsvitu. Podpořila Vystrčila i Pastuchovou, odmítla také návrh Kailové. Komunista Miroslav Opálka řekl, že chyba, že je pro lidi s nižšími příjmy lepší zůstat na dávkách, tkví v tom, že jsou v Česku příliš nízké mzdy.
„Kdyby prošel pozměňovací návrh poslankyně Kailové, byl by pro nás ten návrh přijatelný, protože zmírňoval podmínky pro lidi nad 55 let a pro zdravotně postižené,“ vysvětlovala po schválení zákona odmítavý postoj sociální demokracie ministryně Marksová.
„Určitě nechceme, aby lidé, kteří celý život pracovali, pak přišli o práci, byli nuceni chodit v oranžových vestách s tím, že pokud nebudou, budou to pro ně mít sankce,“ řekla iDNES.cz Marksová. Řekla, že veřejná služba byla bývalým ministrem Jaromírem Drábkem za TOP 09 zrušena Ústavním soudem proto, že nutila lidi k otrocké práci. „Domníváme se, že zákon, tak jak prošel, se blíží tomu, jak to bylo za exministra Drábka,“ uvedla ministryně.
