Rozhodování o osudu nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a jejím nástupci ovlivňovaly vedle mocenských her i obyčejné lidské potřeby.
Proti ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi (ODS), který úmysl odvolat Veseckou oznámil již v červnu, stála část ODS. Ta si odchod Vesecké nepřála. Tlačila na premiéra Petra Nečase, aby na výměnu nejvyšší žalobkyně nekývl. Pospíšil byl dokonce nazýván "kolaborantem". "Premiér Nečas ale věděl, že stav státního zastupitelství je neudržitelný," vzpomíná Pospíšil.
pavel zemanMá 37 let. Je absolventem Právnické fakulty UK Od roku 2002 žalobcem na Nejvyšším státní zastupitelství. Od roku 2004 se stal zástupce ČR v Eurojustu, později v něm pracuje jako předseda týmu Evropského zatýkacího rozkazu. Eurojust má koordinovat vyšetřování a stíhání mezi státy EU. |
Bradáčová to jako velká kritička Vesecké měla těžší – má hodně příznivců, ale nadělala si i nepřátele. Kritici o ní navíc začali účelově (a nepravdivě) šířit, že je spjatá s šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem.
Pospíšil věděl, že aby měl šanci změnu ve vedení nejvyššího státního zastupitelství prosadit, musí navrhnout všeobecně respektovanou a nekontroverzní osobnost. A v tom byl favoritem Zeman. Nebyl spojen s českým prostředím a nikdo proti němu nevystupoval.
"Jeho práci jsem monitoroval čtyři roky. V Eurojustu získal obrovskou pozici, tamní ohlasy na něj byly výborné," uvedl Pospíšil. Zeman se podílel například na letošním dopadení padělatelského gangu v Evropě.
Zeman se dlouho rozhodoval, zda funkci přijme. Trvalo několik měsíců, než řekl definitivní ano. Lákala jej sice šance reformovat státní zastupitelství, ale zároveň by musel opustit Haag, kde to za šest let dopracoval až na šéfa týmu, který zajišťuje evropské zatykače.
Roli navíc hrály i osobní důvody – nejenže by si Zeman návratem do Česka výrazně finančně pohoršil, ale ani rodině se příliš nechtělo. Jeho děti studují v Haagu na prestižní britské škole, která v Brně, sídle zastupitelství, není.
Zemana nakonec přesvědčila vysoká podpora koaličních partnerů i premiéra.
