Palach, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil. Chtěl v době nastupující normalizace vyburcovat tehdejší společnost z letargie po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Těžce popálený zemřel o tři dny později.
„Jan Palach chtěl svým činem probudit československou společnost, která rezignovala na odpor proti politickému útlaku. Pokud bychom si z jeho odkazu měli něco vzít i po 57 letech, pak je to výzva, že nesmíme přestat hájit naše základní hodnoty. A také se nikdy nesmíme smířit s vývojem, který jde proti těmto hodnotám,“ uvedl prezident Pavel.
Režimu vadil Palachův hrob na Olšanech. Matce vyhrožovali ukradením ostatků |
Babiš napsal, že před 57 lety se Palach obětoval, aby probudil národ. „Jeho odvaha a odhodlání zůstávají trvalým symbolem boje za svobodu a pravdu. Nezapomínáme,“ uvedl premiér.
„Jan Palach obětoval život, protože se nesmířil s totalitou. Jeho čin zůstává symbolem odvahy a neustálého zápasu za svobodu. Připomíná nám, že nerezignovat na hodnoty a neustupovat zlu má smysl – tehdy i dnes,“ napsal Fiala.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS si Palachův čin v pátek dopoledne připomněl s dalšími senátory i zástupci hlavního města u památníku v horní části Václavského náměstí. Vzpomínkové akce se konají také na Olšanských hřbitovech, kde je Palach pohřben, u budovy filozofické fakulty, kterou studoval, nebo v Mělníku, kde maturoval.
Za komunistického režimu se o Palachově činu nemluvilo, tabu bylo i jméno Jana Zajíce, který se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 v průchodu domu v horní části Václavského náměstí. Lidé však na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 v centru Prahy nečekaně otřásl komunistickým režimem, změnil se v nejsilnější výbuch protestu proti tehdejší totalitní moci.
Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a čelily tvrdým zásahům pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici.
O několik měsíců později komunistický režim padl a Palachova i Zajícova památka se začala připomínat. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.
