Nerušte můj úřad, máme spoustu práce, tlačí na vládu Kocáb

Úřad zmocněnce pro lidská práva je v "bezprizorní situaci", stýská si jeho šéf Michael Kocáb. Ani dva měsíce po volbách neví, zda nová vláda jeho post nezruší. Kocábově agendě nepřeje koaliční smlouva, plánované šetření ani dosavadní schůzky. "Lidská práva ve vládním prohlášení musí být," říká rezolutně.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Kocáb představitele vlády na třech schůzkách přesvědčoval, aby kabinet zachoval post zmocněnce pro lidská práva. Bojuje v době, kdy nová vláda neobnovila post ministra pro lidská práva a koaliční smlouva neobsahuje kapitolu ani podkapitolu o lidských právech.

"Je to chyba, kterou lze napravit vládním prohlášením. Z rozhovorů jsem se ale zatím o sekci pro lidská práva moc nedozvěděl," říká Kocáb o setkáních s premiérem Petrem Nečasem (ODS), ministrem školství Josefem Dobešem (VV) a šéfem poradců a bývalým ministrem Martinem Římanem.

kocábovy priority

Zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb chce, aby vláda do svého programového prohlášení zahrnula samostatnou kapitolu o lidských právech. Mimo jiné se v ní píše:

"Vláda se zasadí o legislativní úpravu ochrany soukromí před nepřiměřenými zásahy, které představují moderní technologie a sledovací systémy. Vláda prosadí zákon o bezplatné právní pomoci a novelu náhubkového zákona."

"Vláda uznává důležitost neziskového sektoru pro fungování demokratické společnosti a pro poskytování kvalitních veřejně prospěšných aktivit. Vláda proto prosadí novelu zákona o veřejných sbírkách."

"V rámci boje proti korupci a za účelem zvýšení transparentnosti systému poskytování státních dotací vláda příjme zákon o statusu veřejné prospěšnosti a připraví takový zákon o loteriích, který bude klást důraz na transparentnost rozdělování povinných odvodů ze zisku na veřejně prospěšné služby a činnosti."

Kocáb chce nový kabinet také požádat o spolupráci při změnách v sociálním systému, kde vláda plánuje největší reformy za 20 let. Už kontaktoval ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, aby mu plány vysvětlil detailněji.

"Navrhnu mu, abychom v rámci pracovních skupin měli možnost připomínkovat některé výraznější změny v sociální oblasti," říká Kocáb, na jehož slova vláda zatím neslyší, zřejmě i kvůli plánovaným úsporám. Kabinet chce výdaje ministerstev zmrazit o 10,2 miliardy.

Zmocněnec přitom připouští, že v sekci lidských práv nemá kde šetřit. "U nás už se moc velké úspory dělat nedají. Pro letošek jsme museli ustoupit z našich požadavků a oželet 5,5 milionu, na rok 2011 jsme před necelým týdnem škrtli dalších 38 milionů," popisuje. Kocábova agenda letos hospodaří s 81,6 miliony korun.

Bývalý ministr pro lidská práva má ambiciózní plány. Mimo jiné by rád kabinetu předložil zákon o Agentuře pro sociální začleňování. Ta nyní funguje jako pilotní projekt ve 22 lokalitách, Kocáb jich chce celkem 150 a žádá pro ně 400 milionů ročně. "To nám ale asi neprojde," smiřuje se s budoucím ústupkem Kocáb.

Pomáhá vyloučeným i Čečencům

Podle Michaela Kocába je agenda zmocněnce pro lidská práva velmi rozsáhlá a proplétá se do všech vládních resortů. "Připomínkujeme každý třetí zákon," říká společně s popisem toho, jaká práce je čeká.

Jaká témata byste rád předložil vládě?
Napsali jsme věcný záměr zákona o Agentuře pro sociální začleňování, který by měla Nečasová vláda schválit, abychom mohli přistoupit ke zpracování paragrafovaného znění. Momentálně je Agentura v pilotní fázi a obhospodařuje 22 lokalit, většinou měst nebo obcí. V průběhu dalších tří let bychom chtěli navázat až 150 lokálních partnerství a vytvořit solidní podmínky pro řešení svíravé problematiky sociálního vyloučení. Náklady by neměly přesáhnout 400 milionů ročně, přičemž náklady na sanaci sociálního vyloučení odhadujeme na 10 miliard ročně.
Vládě bychom také rádi předložili mimo jiné Strategii boje proti sociálnímu vyloučení. V současné době rozpracovávají odborné skupiny jednotlivé kapitoly. Materiál bychom měli zkompletovat ke konci roku.

Rada vlády schválila podnět, aby žadatelé o azyl z Čečenska nebo čečenského původu, jejichž žádost byla odmítnuta, byli navraceni do Ruska striktně na základě dobrovolnosti. Kdy půjde do vlády?
Nyní jsme před vypořádáním připomínek jednotlivých resortů. To by mělo proběhnout během jednoho až dvou měsíců. Poté požádáme premiéra, který má v gesci lidská práva, aby podnět přednesl vládě.

Čeho konkrétně chcete dosáhnout?
Při důkazním řízení soudů by ministerstvo vnitra mělo ve svých expertizách detailně informovat o katastrofálních lidskoprávních poměrech v Čečensku. Předpokládám, že pokud bude informace přesná a detailní, nedojde k odsouzení k nucenému návratu do země původu. Pokud by přesto došlo, pak má ještě opravný prostředek ministr spravedlnosti a navíc by mělo být vládou určeno, že se nucený návrat nebude realizovat. Předpokládám, že by toto opatření bylo dočasné a týkalo by se jen uprchlíků čečenského původu.

Kolik je v Česku takových případů?
Několik, ale já je nemohu konkretizovat. Je to citlivá věc. Zveřejnění detailů náleží jen Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Nebylo by to zneužitelné například při páchání zločinů?
Jakmile by došlo ke spáchání trestného činu na našem území, bude situace komplikovanější. Vyhostit lze, ale ne do Čečenska.

Co podle vás chybí české azylové politice?
Některé podněty od neziskových organizací a některé dokumenty, které se mi dostaly do rukou naznačují určité nesrovnalosti. Například v oblasti zdravotního zabezpečení v azylových zařízeních, nebo v přístupu některých orgánů státní správy vůči utečencům na našem území. Výbor proti mučení rady vlády pro lidská práva by se měl těmito podněty zabývat a teprve podle výsledků šetření bude možné situaci posoudit.