náhledy
Radka Jarošová, gynekoložka a vedoucí lékařka IVF programu v klinice Gennet
Autor: František Vlček, MAFRA
Radka Jarošová, gynekoložka a vedoucí lékařka IVF programu v klinice Gennet
Autor: František Vlček, MAFRA
Takto vypadá vajíčko 16 až 18 hodin po oplození. „Vytvoří se dvě prvojádra, jedno od matky, druhé od otce. Poté následuje spojení těchto jader, genetických informací otce a matky. Tento moment lze považovat za vznik nového jedince,“ vysvětluje doktorka Ladislava Jelínková ze Sanatoria PRONATAL.
Autor: Sanatorium PRONATAL
Již třetí den je vidět velký rozdíl ve vývoji embryí. Zatímco některá se dělí pravidelně a v optimálním čase, jiná zaostávají a posléze se jejich vývoj zastaví úplně. „I proto potřebujeme při umělém oplodnění více vajíček, ne každému embryu je dáno, aby se stalo dítětem,“ říká doktorka.
Autor: Sanatorium PRONATAL
Embryo opouštějící obal před implantací. Embryo se musí uvolnit z obalu (spontánní hatching), který ho chránil v prvních dnech vývoje, aby mohlo dojít k těsnému kontaktu mezi embryem a dělohou. Poté následuje přijetí embrya v děloze - uhnízdění. „Embryo ´pumpuje´ tekutinu mezi buňky, vytvoří dutinku, která se zvětšuje, embryo se rozpíná, obal se ztenčuje až praskne. Poté takto vzniklým otvorem embryo vycestuje z obalu a může být transportováno do dělohy,“ dodává doktorka Ladislava Jelínková ze Sanatoria PRONATAL.
Autor: Sanatorium PRONATAL
Umělé oplodnění lidského vajíčka injekcí spermie. Nejde o běžnou součást procedury umělého oplodnění, používá se spíše v případech, kdy vajíčko není možné oplodnit klasickou metodou (třeba při snížené pohyblivosti spermií atp.).
Autor: Eugene Ermolovich, Creative Commons