"Studuje-li člověk v pozdějším věku, dělá to s jasným cílem a motivací. Navíc si vybírá takový druh studia, jehož obsah využije v praxi. V tomto případě se finanční i duševní investice nejen vrací, ale i úročí," dodává Hrušková.
Pozdní absolventi mají navíc něco, co klasickým vysokoškolákům chybí. "Na mnoha pracovních pozicích se kromě akademického vzdělání předpokládá také určitá praxe z předchozích zaměstnání. Taková místa jsou určena právě pro tyto lidi," připomíná Hrušková.
Dostanu po promoci víc peněz?
Studujte takové obory, které vycházejí z vaší dosavadní praxe, nebo ty, o nichž předem víte, že budou pro vaši další kariéru přínosné. Pokud zvýšení kvalifikace prospěje i vašemu zaměstnavateli, u kterého budete chtít zůstat, vyplatí se dohodnout se s ním na podmínkách.
"Pracuji ve firmě na pozici, pro kterou je vysokoškolské vzdělání vhodné. Od zaměstnavatele dostávám studijní volno před zkouškami. Dohodli jsme se také, že až absolvuji, výrazně se mi zvýší plat," říká obchodní zástupkyně Marcela z Prahy.
V podobné situaci se nebojte říci si sami o platovou úpravu a nečekejte, že vám zaměstnavatel zvýší plat sám od sebe.
"Jako obecnou radu, jak žádat o zvýšení platu, bych doporučila požádat o osobní schůzku svého nadřízeného. Na tu by měl jít zaměstnanec řádně připraven a vybaven argumenty podporujícími jeho žádost.
Mimo skutečnosti, že získal titul, by měl být schopen uvést další důvody, proč si zvýšení platu zaslouží. Například, že navýšil obrat zakázek, že úspěšně dokončil projekt, že převzal novou odpovědnost," doporučuje Jaroslava Hrušková.
"Rozhodně není vhodné argumentovat případy jiných kolegů, kterým se plat zvýšil," dodává Hrušková.
Dva dny volna na každou zkoušku
Pokud chcete volno na zkoušky a jiné výhody, zákoník práce umožňuje uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o zvýšení kvalifikace. Úlevy však čekejte jen za předpokladu, že bude mít i firma na vašem vysokoškolském vzdělání zájem.
"Dohoda by měla stanovit, za jakým účelem bude zaměstnanec studovat a zda mu zaměstnavatel poskytne studijní volno," říká Hrušková.
Volno s náhradou mzdy má být nezbytně nutné k účasti na výuce (zaměstnavatel vám samozřejmě takto umožní spíše jen dálkové studium), dále dva pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky, pět dnů na státnici, deset dnů na vypracování diplomové práce a čtyřicet dnů na závěrečnou státnici.
Zaměstnavatel nemá povinnost s vámi dohodu uzavřít. Proto s ním celou záležitost proberte dříve, než se definitivně rozhodnete do školy nastoupit
Kolegové mohou žárlit
Co si počít, když se některým vašim kolegům, kteří si vzdělání nedoplnili, vaše studium nelíbí? Podle poradkyně není na místě připouštět si názory spolupracovníků, kteří mají čas a kapacitu zabývat se takovými otázkami.
Pokud ovšem nemá takový nátlak rysy mobbingu, tedy šikany na pracovišti, kterou je nutné okamžitě řešit. V takovém případě je třeba hledat pomoc nadřízeného či odborníků.
"Já pociťuji jistou zášť jen od kolegů, kteří začali studovat, vysokou školu však nedokončili. Asi mi závidí, že stíhám studovat i pracovat zároveň, a to nemám žádné výhody, protože studuji jiný obor, než ve kterém pracuji. Učím se o víkendech, na zkoušky si beru dovolenou," říká účetní Mirka z Hradce Králové.
"Pak je skupina lidí, kteří nepovažují vysokoškolské vzdělání za nutnost. Ti mne respektují, jen se diví, že svůj volný čas trávím přípravou na zkoušky. Moji nadřízení, kteří mají všichni ukončené vysokoškolské vzdělání, mně však ve studiu drží palce."
