Oslovené nemocnice se shodují na tom, že kvůli nákaze či karanténě jim chybí stovky pracovníků. Některé nemocnice kvůli nedostatku personálu oslovily armádu nebo shání dobrovolníky z řad mediků a zdravotníků, kteří pracují mimo nemocnice.
Mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá pro iDNES.cz uvedla, že jim dlouhodobě chybí v běžném provozu kolem stovky zdravotních sester a několik desítek lékařů a sanitářů. „V domácí karanténě kvůli covidu máme nyní kolem 180 zaměstnanců, týká se všech zaměstnanců,“ podotkla Plachá z FN Brno.
Před chybějícími pracovníky varoval na sociální síti i primátor Prahy Zdeněk Hřib. „V nemocnicích bude dle predikcí chybět v druhé polovině prosince 300 zdravotníků. Vyzval jsem proto všechny ambulantní specialisty k zapojení. Červený kříž navíc uvítá i dobrovolníky z řad nezdravotníků,“ napsal na Twitteru Hřib.
Nejvíce nám chybí zdravotní sestry
Vedoucí Ústředního krizového týmu ČČK Richard Smejkal pro iDNES.cz řekl, že od páteční (3. prosince pozn. red.) výzvy se do kurzu ošetřovatelství přihlásilo zhruba 300 lidí, kteří se chtějí stát dobrovolníky v nemocnicích či v sociálních službách.
„Loni touto dobou byla větší poptávka ze strany domovů a naopak menší ze strany nemocnic,“ řekl Smejkal s tím, že největší zájem o dobrovolníky je v Praze.
Nedostatek pracovních sil hlásí i Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „Nejvíce nám chybí zdravotní sestry, a to jak praktické, tak všeobecné a také ty se specializací na intenzivní péči,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Dana Lipovská.
Do Česka dorazí prášky proti covidu. Bude možné je užívat doma, říká Vojtěch |
Fakultní nemocnice Bulovka v Praze má nyní v izolaci 56 zaměstnanců. Z toho 6 lékařů, 28 sester, 10 sanitářů a 12 THP (úklid či administrativa, pozn. red.).
„Karanténa trvá 7 dní. Pokud má zaměstnanec negativní test, může z výjimky pracovat, což se s ohledem na nynější situaci také děje. Pro takového zaměstnance samozřejmě platí mimořádná opatření - sleduje se jeho stav, nosí respirátor, stravuje se samostatně,“ popsala pro iDNES.cz mluvčí FN Bulovka Eva Libigerová.
Problémy s pracovní silou má i Fakultní nemocnice Olomouc. Ta má v posledních týdnech průběžně kolem 115 pozitivních zaměstnanců, dále na ošetřovném kolem 130. „Řízení provozu nemocnice i jednotlivých klinik je náročné, ale stále zvládnutelné. Současně nám pomáhají jako dobrovolníci studenti FZV i LF UP a studenti VOŠ z Olomouce,“ popsal mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher.
V běžném provozu chybí 5 procent pracovníků
V běžném provozu (mimo pandemii pozn. red.) nemocnici i tak chybí kolem 4 až 5 procent pracovníků celoročně. „Logicky je nemocnost nejvyšší v období jarních a podzimních viróz. Dále je průběžně kolem 350 zaměstnankyň na mateřské a rodičovské dovolené, zaměstnanci musejí vybrat za rok asi 22 500 týdnů dovolené, což znamená že v průměru každý týden chybí přes 400 lidí z důvodu čerpání dovolené,“ doplnil k běžnému stavu Fritscher.
Ten rovněž podotkl, že kvůli covidu došlo k omezení elektivní péče. „Současná výkonnost je oproti ‚běžnému‘ stavu na asi 65 procentech,“ doplnil Fritscher. Ten rovněž upozornil, že olomoucká nemocnice nemá infekční oddělení či kliniku.
„Všechna oddělení, která poskytují péči pacientům hospitalizovaným s onemocněním covid-19, slouží běžně jiným účelům a musela být pro tento účel reprofilizována. To se samozřejmě týká i příslušného personálu,“ komentoval Fritscher.
Dušek: Nákaza se ve školách nešíří více, jenom ji lépe zachytávají testy |
Redakce se rovněž dotázala na to, jaký přístup mají nemocnice k neočkovaným zaměstnancům, kteří se starají o covidové pacienty.
„Stejně jako všichni ostatní musí dodržovat všechna předepsaná platná opatření v nemocnici, jako je například nošení respirátoru. A samozřejmě se všichni neočkovaní zaměstnanci nemocnice testují,“ popsala pro iDNES.cz mluvčí FN Brno Veronika Plachá s tím, že na všech covidových odděleních se používají ochranné pomůcky: „Dohlíží na to vždy nadřízený na příslušném oddělení.“
V mnoha nemocnicích však řeší i neočkované zaměstnance, kteří vakcínu odmítají. Podle Evy Libigerové z FN Bulovka však neočkovaní větší omezení v práci nemají.
Všechny přístroje musí být v igelitovém obalu a pravidelně se dezinfikují.
„Musí však podstoupit pravidelný antigenní test. Pokud odmítnou i ten, je jim zakázáno na pracovištích ve FNB vykonávat práci. U zaměstnanců dle předchozí věty nastává dnem, kdy poprvé nebudou splňovat žádnou z příslušných podmínek, vzhledem k jejich práci ve FNB překážka v práci na straně zaměstnance, a to až do dne, kdy tato překážka za podmínek dle tohoto příkazu odpadne, přičemž za celou dobu trvání této překážky nemají příslušní zaměstnanci nárok na plat (na náhradu platu pozn. red.),“ doplnila Libigerová.
Domovy pro seniory jsou na tom lépe než loni
Zda zdravotníci dodržují hygienická opatření, kontrolují vedoucí pracovníci a také Oddělení hygieny a epidemiologie.
„Na covid jednotkách se stále používají standardní OOPP - tyvek oblek nebo pláště, rukavice, respirátor nebo navíc štít, ochrana vlasů nebo návleky. V podstatě platí, že tam, kde je rizikový aerosol, je oblečení vyšší úrovně (tyvek oblek) než na jednotkách, kde už jsou pacienti v lehčím stavu (nepokašlávají...),“ dodala Libigerová z FN Bulovka.
Pražské nemocnice se vystřídají v nutnosti přijmout pacienta bezpodmínečně |
Stejný přístup k neočkovaným praktikuje i FN Olomouc. „Jediné opatření je, že chodí pravidelně na antigenní testování, stejně jako všichni další zaměstnanci, kteří neprodělali onemocnění covid-19 či nejsou očkováni,“ podotkl mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher.
Co se týče proočkovanosti, tak třeba ve FN Brno je přes 80 procent. U lékařů je to nad 90 procent, u zdravotních sester a sanitářů pak mírně proočkovanost klesá. Podle Veroniky Plaché jsou ale kliniky, jako infekční, ARO a podobné, kde je téměř 100 procent očkovaných.
Proočkovanost v nemocnicích. Stav k 25. listopadu. | foto: Ministerstvo zdravotnictví
Redakce mapovala situaci i v sociálních službách. „Někteří poskytovatelé se potýkají s nedostatkem zaměstnanců, avšak důvodem je spíše karanténa například při OČR, než nepřítomnost z důvodu onemocnění,“ uvedla mluvčí Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR) Petra Cibulková.
Ta rovněž podotkla, že třeba domovy pro seniory jsou na tom lépe než na loňský podzim. „Situace je odlišná v tom smyslu, že nyní evidujeme asi 600 až 700 nakažených zaměstnanců a seniorů bydlících v zařízeních. Loni v listopadu se to blížilo hranici 9 tisíc, přes 5 tisíc nakažených klientů a přes 3 tisíce nakažených zaměstnanců,“ doplnila Cibulková.
Práce v covidových podmínkách je náročná
Důvodem nynějšího „lepšího“ stavu je podle jejích slov vysoká proočkovanost seniorů. Přes 92 procent z nich v domovech je očkováno druhou dávkou. U zaměstnanců je situace horší, a to mezi 66 až 68 procenty. Cibulková však podotkla, že proočkovanost stále převyšuje celorepublikový průměr.
Tomáš Řehoř přijel po více než dvou měsících navštívit maminku Květu Markovou, která byla po celou dobu v izolaci v domě Clementas v Mlékovicích. (25. května 2020)
„Také sledujeme menší výskyt koronaviru i hospitalizací při zhoršení zdravotního stavu,“ doplnila mluvčí APSS ČR. Podle vedoucího Ústředního krizového týmu ČČK Richarda Smejkala zatím práci dobrovolníků využilo osm zařízení.
Redakce se ptala přímo domovů pro seniory po celé republice, jaká u nich panuje personální situace. Všechny domovy se však shodly v otázce povinného očkování, se kterým souhlasí.
I s blízkými raději venku. Co radí Vojtěch k vánočním setkáním |
„Vzhledem k charakteru a poslání naší organizace souhlasím s povinnou vakcinací,“ uvedl ředitel Domova pro seniory Kosmonautů v Brně Martin Petřík. Ten rovněž přiznal, že při současné vlně zatím dobrovolníky nepotřebovali.
„Péče je zajištěna, zatím výpadky vykrýváme z vlastních zdrojů, například dohodami o provedení práce. Při náboru nových pracovníků na pozici zdravotní sestra je docela problém, u pracovníků v přímé péči je situace o něco lepší,“ podotkl Petřík.
Podobná situace panuje i v domově pro seniory Chodov či Senior residence Terasy v Plzni.
„Zatím jsme pomoc dobrovolníků nepotřebovali. Považuji za velmi důležité, aby se v náročné době o klienty zvládli starat jim známí pracovníci, kterým důvěřují a cítí se s nimi v bezpečí,“ uvedla pro iDNES.cz ředitelka plzeňského domova Milada Brašnová a současně dodala: „Pro všechny zaměstnance je již dlouhou dobu práce v covidových podmínkách náročná.“
Situace z loňského října se neopakuje
Že očkování pomáhá, potvrdila i ředitelka domova pro seniory U Biřičky v Hradci Králové a současně viceprezidentka APSS ČR Daniela Lusková.
„Situace z října 2020 se neopakuje, dopad očkování je zásadně pozitivní,“ řekla pro iDNES.cz. V hradeckém domově mají nyní 11 zaměstnanců v karanténě, proočkovanost je zde zhruba 87 procent. „Jsem zastáncem očkování a zastáncem povinného očkování v klíčových profesích,“ doplnila Lusková.
Ředitelka domova pro seniory Vratislavice nad Nisou Eva Stehlíková rovněž potvrdila, že prozatím jsou schopny vykrývat směny vlastními silami za chybějící pracovníky. „Počet pracovníků se průběžně mění, zejména pak v návaznosti na testování jejich dětí ve školách, v současné době máme dvě pracovnice v karanténě,“ doplnila.
