Proč lékaři protestují?
Český zákoník práce umožňuje lékařům ročně sloužit 416 hodin přesčas. Novela zákoníku, kterou vláda letos představila, tento počet navýšila o dalších 416 hodin takzvaných dobrovolných přesčasů. Novela začala platit v říjnu. Podle lékařů je ale celkový počet 832 hodin přesčasové práce ročně neakceptovatelný.
Lékaři upozorňují, že v českých nemocnicích nepracuje dostatek lékařů na to, aby byl zajištěn jejich nepřetržitý provoz. Přesčasovou práci tak často vyčerpají už v první polovině roku. Zákoník práce navíc stanovuje maximální délku směny na 12 hodin, lékaři ale na pracovišti stráví nepřetržitě i dvojnásobek toho, v některých případech dokonce až 72 hodin.
Kromě úpravy přesčasů a směn chtějí lékaři také lepší platové ohodnocení. Požadovali základní plat či mzdu ve výši 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, sjednocení odměňování ve státních a ostatních nemocnicích a zvýšení tarifů.
Nemocnice zavřou celá oddělení. Válkovi na pacientech vůbec nezáleží, řekl Kubek |
Co zdravotníkům slíbil Fiala?
Premiér Petr Fiala se s lékaři a zástupci zdravotnických odborů setkal ve čtvrtek. Na navýšení platů lékařům nabídl 9,8 miliardy korun. Přistoupil i na jejich požadavek, aby peníze šly na platy lékařů a zdravotníků ve všech zdravotnických zařízeních, ne jen v přímo řízených.
Lékaři se dohodli s Fialou, kolaps péče zažehnán. Dostanou navíc 9,8 miliardy |
Platí omezení péče i po dohodě s Fialou?
Omezení péče v nemocnicích podle zástupců ČLK stále platí. Protest chtějí odvolat až po oficiálním podpisu dohody, ke kterému by mělo dojít příští týden. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka čeká nemocnice omezený provoz v pátek a první dny příštího týdne, o víkendu pak budou fungovat ve víkendovém režimu. Viceprezident ČLK a předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda protestující lékaře vyzval, aby péči zajistili. Podle Přády je možné, že nedojde ani k omezení některých plánovaných zákroků.
Válek chtěl přidat zdravotníkům 8,6 miliardy v odměnách. Odbory to odmítly |
Omezení provozu se více či méně dotkne desítek nemocnic v celé republice. Například ve Fakultní nemocnici Bulovka podalo výpověď z přesčasů celkem 178 z 236 sloužících lékařů. Na pediatrii podali výpověď všichni sloužící lékaři, oddělení má proto fungovat v hybridním provozu, došlo také ke zrušení až tří čtvrtin termínů chronických ambulancí.
Jedna z největších omezení čekají například Nemocnici Jihlava. Omezí se například provoz na ARO, kde z průměrných devíti operačních sálů zůstane ve všední dny v průměru jen pět anesteziologických týmů, mezi svátky pak pouze tři. Plánované zákroky zrušila chirurgie i ortopedie.
Ovlivní protest akutní péči?
Zástupci ČLK a nemocnic uvedli, že akutní péče ohrožena nebude. Někteří lékaři ale upozorňují, že kvůli omezení provozu může nastat situace, kdy budou všichni dostupní lékaři na operačním sále u akutního zákroku, a nebude nikdo, kdo by se mohl věnovat novým pacientům. Podle Přády by ale měla být situace pro pacienty pouze nekomfortní, nikoliv nebezpečná.
Válek chce nechat „vycukat“ mladé lékaře. Nedáme se, vzkazuje jejich mluvčí |
Proč se lékaři nedohodli s ministerstvem?
Ministerstvo zdravotnictví lékařům nejprve nabídlo 6,8 miliardy korun z úhradové vyhlášky na vyšší platy. To ale zdravotnické odbory odmítly, přidáno by totiž dostali jen lékaři v přímo řízených zdravotnických zařízeních.
Stejnou nabídku ministerstvo zopakovalo ještě jednou. Na konci listopadu pak částku zvýšilo na 8,5 miliard korun, včetně pětiprocentního růstu tabulkových platů. Nabídka se ale stále týkala jen státních nemocnic, lékaři a odboráři ji proto odmítli a domluvili si schůzku s premiérem Fialou.
Lékařům vyšší nabídka nestačila. Válek skoncoval s dalším vyjednáváním |
Na čem se naopak dohodli?
Už na předchozích jednáních s ministerstvem zdravotnictví došlo k dohodě například v otázce vzdělávání. V každé přímo řízené nemocnici s akreditací na vzdělávání byl proto určen koordinátor vzdělávání, na kterého má dohlížet ministerstvo zdravotnictví. Do konce roku má být zřízeno kontaktní místo pro stížnosti na nedodržování podmínek vzdělávání.
Vydírání to není, protest však odvoláme až po podpisu, říká předák lékařů |
Nejpozději od 1. ledna 2025 by podle dohody mělo dojít k zákonnému ukotvení volna před zkouškou po základním kmeni a před atestační zkouškou. V prvním čtvrtletí příštího roku budou zahájena také pravidelná setkávání ke změnám ve vzdělávání.
Ministr zdravotnictví Válek a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka také kývli na umožnění 24hodinových směn. Ty budou kombinací standardní směny a přesčasu. Lékař tedy odslouží 12hodinovou směnu, druhá polovina pak může být přesčas. Maximální doba pobytu na pracovišti by tak byla 24 hodin.
Do konce příštího roku by podle ministerstva zdravotnictví měl být zpracován národní plán pro lidské zdroje ve zdravotnictví. Zaměřit by se měl na udržení a nábor zaměstnanců, budování nabídky, optimalizaci výkonnosti, plánování a investování jako garanci kontinuální péče o zajištění dostatečného množství zdravotnických pracovníků.
Co se změní s úpravou zákoníku práce?
Poslanci ve čtvrtek mimořádné schůzi schválili návrh na úpravu zákoníku práce, která vrátí roční objem dobrovolné přesčasové práce zdravotníků zpět na 416 hodin. Změnu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident Petr Pavel. V účinnost pak vejde v den, kdy vyjde ve Sbírce zákonů.
Novela také zdravotníkům umožní pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Dohodu o takových službách bude navíc muset vedení s pracovníkem uzavřít písemně, a to nejvýš na rok.
Poslanci zrušili úpravu zákoníku práce, která přidávala přesčasy lékařům |
Proč někteří lékaři stáhli výpovědi z přesčasů?
Zástupci Sekce mladých lékařů ČLK na konci října uvedli, že výpověď z prosincové přesčasové práce podalo zhruba 6 100 lékařů. Někteří z nich ale později své výpovědi stáhli. Například v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně zůstalo z původních 202 výpovědí 50. Nemocnice tvrdí, že její vedení vyšlo vstříc některým požadavkům lékařů, jako jsou vyšší platy či vznik nového odboru, který se bude zabývat vzděláváním lékařů a dalších zdravotníků.
Viceprezident ČLK Přáda ale upozornil, že rozhodnutí lékařů nemuselo být dobrovolné, ale mohl za ním stát nátlak ze strany nemocnic. Ty podle něj protestujícím lékařům například ruší dovolené či plánované stáže v zahraničí.
