Komu lékaři uznají nemoc z povolání, tomu zaměstnavatel prostřednictvím pojišťovny vyplácí odškodné ve výši několika desítek až stovek tisíc korun a také dorovnává rozdíl mezi nemocenskou a výší výdělku.
Chronické onemocnění bederní páteře je v českém seznamu nemocí z povolání od ledna 2023. Hned v tom roce žádal o uznání nemocný muž z Moravy ve věku nad 50 let, který manipuloval s těžkými předměty či pracovními nástroji na stavbách a opravách cest. Rozhodnutí ve svůj prospěch ale získal až v loňském roce.
„Proces vyšetření a hodnocení je vždy složitý a dlouhý. V případě muže s poškozenou bederní páteří trval 18 měsíců. Rozhodnutí, proti kterému se vždy může odvolat zaměstnavatel i zaměstnanec, nabylo právní moci loni,“ vysvětluje lékařka Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.
Uznání nemoci z povolání je byrokracie, ale někdy se může vyplatit |
Ve stejný verdikt, jakého se dočkal nemocný cestář z Moravy, nyní doufá už 50 dalších lidí různých profesí, od dělníků, skladníků až po zdravotníky, kteří si v práci také poškodili bederní páteř zvedáním těžkých břemen, nejčastěji v předklonu. Uspět ale nemusí všichni.
Uznání nemoci z povolání má totiž svá striktní pravidla. V případě bederní páteře musí jít o výrazné chronické změny prokazatelné neurologickým vyšetřením i magnetickou rezonancí. Ale nejen to.
„Podmínkou je, že v rizikovém zaměstnání pracoval člověk alespoň tři roky, v každém z nich odpracoval nejméně 60 směn, kdy vykonával činnost s těžkými břemeny, opakovaně byl v pracovní neschopnosti právě kvůli potížím s bederní páteří a v součtu strávil na nemocenské nejméně rok,“ popisuje Vladimíra Lipšová.
Nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu, nově i bolesti zad |
Státní zdravotní ústav sleduje nemoci z povolání od poloviny devadesátých let. Tehdy evidoval každý rok okolo 2 500 tisíc uznaných případů. Nejčastěji šlo o muže, kteří pracovali v dolech a těžkém, stavebním nebo chemickém průmyslu.
Dříve hlavně muži, dnes ženy
K nejčastějším nemocem z povolání tehdy patřily uhlokopská pneumokonióza či silikóza, což jsou chronická onemocnění plic způsobená dlouhodobou inhalací prachu s obsahem křemenného prachu při těžbě uhlí a hornin, nebo chronická obstrukční plicní nemoc způsobená nejčastěji kombinací vdechovaného prachu a kouřením.
Časté bylo také poškození sluchu způsobené hlukem, onemocnění periferních nervů způsobené vibracemi, jako je syndrom karpálního tunelu, nebo nemoci svalů, šlach a kloubů z přetížení při práci v nepřirozených polohách či dlouhodobém nošení těžkých břemen.
To se ale v posledních letech zásadně změnilo. „Dnes dominují mezi pacienty s uznanou nemocí z povolání ženy a mezi diagnózami přenosné a parazitární infekční nemoci,“ říká Vladimíra Lipšová.
Náhrady výdělku při pracovním úrazu a nemoci z povolání se mají zvýšit, projedná vláda |
Zatímco začátkem devadesátých let bylo nejvíc nemocných mezi horníky a hutníky, přes 800 ročně jich bylo jen z Ostravy, Karvinska a Frýdecko-Místecka, od konce devadesátých let nemocí z povolání postupně ubývalo. Zaměstnavatelé se totiž zaměřili na zlepšování pracovních podmínek a snižování rizik. Zajistili ochranné pomůcky i školení pracovníků, přidali zvedáky těžkých břemen a například v dolech zavedli lepší odvětrávání i zavlažování hornin při jejich těžbě. A výrazně se projevil také útlum těžby.
„V loňském roce jsme zaznamenali u důlních pracovníků 25 nemocí z povolání, což bylo o 12 méně než v roce 2023. Nejčastějšími příčinami byly prach a vibrace. U povrchových pracovníků byly uznány dva případy nemoci z povolání z důvodu vibrací, což je o jeden více než v roce předchozím,“ říká mluvčí těžební společnosti OKD Barbora Černá Dvořáková.
Už čtyři roky dominuje covid
Díky lepší prevenci až donedávna počet nemocí z povolání klesal v celé zemi. Pohyboval se okolo tisícovky ročně. To se ale zásadně změnilo poté, co byl v roce 2020 do seznamu nemocí z povolání nově zařazený covid.
Ačkoli nárok na uznání covidu mají jen lidé s prokázaným rizikem nákazy při práci, hlavně ve zdravotnictví a sociálních službách, někteří pedagogové či záchranáři, v roce 2021 počet nemocí z povolání vyskočil na 5 991 a o rok později dokonce na rekordních 7 383.
„I když ho ubylo, čtyři poslední roky je covid stále dominující příčinou uznaných nemocí z povolání. Nejvíce postižené jsou ženy pracující ve zdravotnictví a sociálních službách,“ říká Lipšová.
Nejčastější nemocí z povolání zůstává covid. Postihuje hlavně zdravotníky |
Za loňský rok eviduje Státní zdravotní ústav celkem 5 240 profesionálních onemocnění, což je o 1 711 méně než v roce předešlém. Příčinou jsou ve více než 90 procentech přenosné a parazitární infekce. Nejvíce je stále covidu: 4 607 případů. O rok dříve jich bylo 6 265.
Covidem, který byl uznán jako nemoc z povolání, loni onemocnělo 4 336 zaměstnanců ve zdravotnictví a sociální péči. Nejčastěji šlo o zdravotní sestry (47,1 %) a sanitáře či ošetřovatele, muže i ženy (15,3 %).
Dalších 239 lidí, jimž lékaři loni uznali covid jako nemoc z povolání, pracovalo ve školství. Šlo hlavně o pedagogy či jejich asistenty, ale i školníky, pradleny nebo uklízečky. „Jednotky případů se týkaly také nakažených vychovatelů ve vězeňství, vojáků z povolání, strážníků městské policie či ošetřovatelek v domácí péči,“ popisuje Lipšová.
Covid jako hlavní nemoc z povolání. Pojišťovny vyplácejí i miliony odškodného |
Převahu infekcí nad jinými nemocemi potvrzuje i Karvinská hornická nemocnice. Zatímco v minulosti její odborníci z oddělení pracovního lékařství posuzovali stovky nemocných horníků ročně, v posledních letech jich ubylo a převažovali zdravotníci.
„Od ledna do konce září 2024 jsme řešili asi 500 žádostí. Uznali jsme 178 nemocí z povolání. Ve 123 případech šlo o covid a převažovali zdravotníci. U 30 pacientů šlo o uhlokopskou pneumokoniózu a zbývající případy se týkaly postižení rukou následkem vibrací nebo lokální svalové zátěže,“ říká primářka oddělení pracovního lékařství Karvinské hornické nemocnice Jana Kusová. Podotkla, že od loňského října už o nemocech z povolání na jejím pracoviště nerozhodují. Tyto služby teď v Moravskoslezském kraji poskytuje už jen Fakultní nemocnice Ostrava.
Podle hlavní hygieničky je stále velmi důležité, aby se zaměstnavatelé snažili nemocem z povolání předcházet. „Je i v jejich zájmu, aby se aktivně podíleli na utváření a udržování co nejzdravějšího pracovního prostředí, dbali na snižování rizik při práci a podporovali prevenci nemocí včetně zdravého životního stylu,“ připomíná hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Doporučuje například preventivní programy rehabilitačních cvičení pro zaměstnance nebo nabídku očkování proti covidu i dalším sezonním infekcím. A dodává, že podrobné přehledy o uznaných nemocech z povolání zveřejňuje Státní zdravotní ústav na svém webu.
