"Po návratu do Spolkové republiky Německo (v roce 1960) byl Rostock vyslýchán v souvislosti s Lidicemi. Jelikož prokázal, že za Lidice byl už jednou trestán československým soudem, nebylo proti němu podruhé zahájeno trestní stíhání," uvedl pracovník archivu v německém Ludwigsburgu, kde jsou uloženy materiály o německých válečných zločincích.
Druhý trestní postih za totéž provinění je v právním státě vyloučen. Není jasné, zda německé úřady, které znaly Rostockovu minulost, věděly i o jeho špionážní činnosti. Historikové poukazují na to, že na navrátilce z vězení v komunistických zemích se v tehdejší západní Evropě často pohlíželo s nedůvěrou.
Komunistické Československo se v době, kdy Rostock podepsal spolupráci s StB, pokusilo záměrně zveřejnit zavádějící informace, které měly jeho podíl na masakru v Lidicích popřít. Z německých archivních dokumentů plyne, že se jim to příliš nepodařilo. Německé úřady věděly nejen o jeho účasti v Lidicích, ale také o jeho výzvědné činnosti proti Maďarsku. "Byl vyslýchán v souvislosti se zpravodajskou činností proti Maďarsku, ale podle dostupných dokladů o jeho vydání po válce nepožádala žádná země kromě Československa," řekl státní zástupce Joachim Riedel z Ústředního úřadu pro objasnění nacistických zločinů v Ludwigsburgu.
Jméno Maxe Rostocka, který zemřel v roce 1986, když mu bylo 74 let, však bylo uvedeno na listině zločinců, kterou po válce vedla organizace Spojených národů. Svazek o Rostockově minulosti, který je uložen v Ludwigsburgu, je poměrně obsáhlý. Podle informací, které zjistil český Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, se Rostock skrýval po válce v Holandsku pod cizím jménem. Tam byl zatčen americkou armádou a předán do francouzské okupační zóny Německa, kde sloužil na konci války. Francouzi jej pak v roce 1950 předali do Československa, kde byl o rok později odsouzen. Není však vyloučeno, že se o Rostockově minulosti ještě objeví nové informace, neboť na případu stále pracují dokumentaristé ÚDV.
"Všechny informace o tom, jak československé úřady přistupovaly k vyrovnávání se s nacismem, soustřeďujeme a publikačně zpracováváme. Chceme, aby to bylo jednou distribuováno do škol a knihoven," řekl náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret.
