Propuštěným migrantům skončila lhůta, po kterou mohou být zadrženi, a vstupní země Schengenu je odmítla převzít. Dalším stovkám se letos stane to samé, pokud Maďarsko nezačne přijímat migranty dříve, než slibuje. Zatím avizovalo, že do konce října to nebude.
Policie může zadržené cizince, kteří mají být předáni na základě dublinského nařízení, držet uvnitř středisek v Bělé či ve Vyšních Lhotách jen po omezenou dobu, nanejvýš tři měsíce. Jak to s nimi je a proč se vůbec dostávají do českých středisek, vysvětluje následující přehled.
1 Jak dlouho mohou být cizinci zajištěni?
Migranti, kteří se dostali na území České republiky bez patřičného povolení a policie je našla, není vždy možné poslat zpět do domovské země. Pokud jde o obyvatele Sýrie či jiných zemích, kde probíhá válečný konflikt, smí být posláni na základě dublinského nařízení do té země Evropské unie, kde požádali o azyl, kde mají někoho z rodiny nebo kde byli poprvé zaregistrováni po vstupu do Schengenského prostoru. Velmi často je to Maďarsko.
Dublinské řízení má tři části. Nejprve má Česká republika měsíc na podání žádosti jinému státu EU, aby cizince převzal. Následuje čtrnáctidenní lhůta pro vyjádření dotyčného státu a třetí části je fyzické předání cizince, které může trvat až šest týdnů. „V krajním případě, pokud by byly všechny tyto lhůty využity na maximum, se dostáváme k maximální možné době zajištění přibližně tři měsíce,“ říká právník Jaroslav Větrovský ze spolku ASIM - Asociace pro právní otázky migrace.
2 Kolik nelegálních migrantů už pustili z Bělé?
Podle odhadů jich mohou být čtyři stovky. V následujících měsících se jejich počet může zdvojnásobit, protože Maďarsko přijme další lidi nejdříve v listopadu a na tak dlouho cizince podle zákona zajistit nelze. „Podle mého názoru by policie měla lidi, u kterých ví, že se předání do Maďarska nestihne, pustit již nyní,“ míní právník Větrovský (více k problémům v Maďarsku zde). Policisté k takovému kroku ale sáhnout nehodlají. Ministerstvo vnitra jedná s Maďarskem, aby si „své“ migranty začalo přebírat, jak má. Kromě toho posílilo kapacitu zařízení v Bělé na 700 míst, dalších 220 osob může být zajištěno ve Vyšních Lhotách. Jak uvedl první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček (více zde), do konce letošního roku má být v Česku 1 400 míst v zajišťovacích zařízeních.
3 Proč nemají peníze? Přicházejí do Česka bez prostředků?
Pokud mají cizinci při zajištění u sebe peníze, policie jim je odebere. Totéž platí o cennostech a mobilních telefonech. Z peněz se hradí částka na jejich stravu a ubytování (i když nedobrovolné). U dospělého je to necelých 250 korun za den, u dětí je částka nižší. Na konci zajištění jsou cizincům jejich peníze vydány, pokud z nich něco zbude. „Nejméně je to 400 korun,“ doplnila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Podle Větrovského, který do zajišťovacího střediska v Bělé dojíždí a poskytuje právní rady, jen zřídkakdy cizincům zbude více peněz. Částka, která jim může být stržena, stoupá totiž do tisíců a u rodin i do desetitisíců korun. Situace, v jaké se po propuštění ocitají, jim tak mnoho na výběr nedává. Převážná část jich pravděpodobně pokračuje do Německa, kam mířili původně.
4 Když chtějí do Německa, proč končí v našich zařízeních?
O azyl, neboli o udělení mezinárodní ochrany, je možné požádat jen v jedné zemi Evropské unie. O žádosti rozhoduje ta země, ve které je žádost podána. Do Německa se ale migranti jinak než přes některou z okolních zemí dostat nemohou, a pokud jsou v ní zadrženi policií, podle dublinského nařízení jsou posláni velmi často tam, kde hranice Schengenu překročili poprvé. Než se převoz podaří dojednat, jsou zajištěni v Bělé nebo ve Vyšních Lhotách.
Nejvíc nelegálních běženců je v Bělé. Utéct odtud nemohou, tvrdí policie:
