Někdy nestačí jen zamknout, bezpečí pacientů zajistí i klece

Nerozbitná okna, která se otevírají jen klíčem, stoly přišroubované k zemi. Vše, o co by se mohl někdo zranit, je zakryté. Tak vypadá oddělení pro mentálně retardované pacienty psychiatrické léčebny v Dobřanech u Plzně. Mají tu i klecová lůžka pro nejtěžší případy. I když mnohem méně než dřív.

Procházíme s ředitelem Psychiatrické léčebny Dobřany a vrchní sestrou celý areál. Hned na úvod chci vidět tolik kritizovaná klecová lůžka. V areálu jich je celkem devět, přitom ještě před několika lety jich bylo asi 170. Lékaři je nyní používají pouze pro ty nejtěžší případy.

Na oddělení je asi dvacítka pacientů, věk a stupeň jejich postižení se dá stěží odhadnout. Jedná se o uzavřené oddělení, pacienti se odsud nemohou dostat sami ven, jsou zamčeni. Taková oddělení jsou zpravidla přijímací či taková, kde hrozí útěky či pacienti by se mohli sami zranit.

V pokoji s třemi klecovými lůžky a několika dalšími lůžky hraje uklidňující hudba, na klecových postelích leží nemocní schoulení do klubíčka. Těžko říct, do jaké míry vnímají okolí.

Ani ředitel léčebny není zastáncem omezovacích prostředků, v některých případech ale podle něj není jiná volba. Někdy stačí zamknout vchodové dveře, v jiném případě to musí být izolovaný pokoj či vyšší dávka uklidňujících léků.

"Pokud takové opatření neuděláte, ohrožujete pacienta víc, než když to uděláte. Vždy se jedná o dobu nezbytně nutnou z medicínských důvodů," připomíná ředitel léčebny Vladislav Žižka.  "Samozřejmě platí, že čím méně omezovacích prostředků se používá, tím je to lepší," dodal.

Léčebnu si nemůžu vynachválit, říká pacientka

Toto oddělení není jediné, které navštěvujeme. Dostaneme se i na moderně zrekonstruovaná příjmová oddělení. "Byla jsem už několikrát na psychiatrii v Plzni, tady mi to pomáhá mnohem víc," popisuje čtyřicetiletá Jana, která od svých 13 let trpí maniodepresivní psychózou.

Léčebna V Dobřanech

Léčebna byla postavena před 129 lety, na 43 hektarech se nachází 20 budov. Během posledních šesti let se postavily čtyři nové budovy, udělala se také nová kotelna, kuchyně nebo prádelna. "Nedá se to změnit během několika let. Přiznávám, že je třeba něco zlepšit, ale od té doby, kdy byla léčebna postavena, nikdy nebyla postavena nová budova ani zrekonstruovaná," upozornil Žižka.

Na oddělení leží už dva týdny a zřejmě další týden tu ještě zůstane. Péči i prostředí si nemůže vynachválit.

Jana má štěstí, leží v části, která patří k těm nejlepším. "Zhruba třetina areálu je na úrovni, jakou bychom si představovali. Na zbytku pracujeme, ale samozřejmě to není záležitost krátké doby," uvedl ředitel Žižka. Ubytování je zde na dvou až třílůžkových pokojích, ke kterým patří vlastní sociální zařízení.

Léčebna se snaží snížit počty pacientů na pokojích. Nyní je na jednom pokoji maximálně deset lidí, to by se mělo v budoucnu změnit.

Na jednoho pacienta jeden zaměstnanec

Dobřanská léčebna má nyní kapacitu 1 260 lůžek, část areálu je v přestavbě. "Pokud započítáme veškerý personál, včetně technických a hospodářských služeb, je poměr zaměstnanců a pacientů jedna ku jedné. Nejvíce je tady středního a nižšího zdravotnického personálu, samozřejmě tady máme i dostatek psychiatrů a psychologů," popsal Žižka.

Pacientům je k dispozici také zubař, obvodní lékař, ortoped, pravidelně sem dojíždí také chirurg, gynekolog, oční lékař i patolog.

Nejvíce pacientů je - odbornou terminologií řečeno - gerontopsychiatrických, převažuje mezi nimi demence, zpravidla Alzheimerova choroba a jí podobné formy onemocnění. Hodně pacientů přichází se závislostmi, zejména na alkoholu. Objevují se i jiné závislosti, nově například na hracích automatech. Další pacienti trpí smíšenými psychózami nebo depresivními stavy.

V posledních letech evidují psychiatři nárůst závislostí, depresivních, panických a úzkostných stavů.

"Změnil se u nás životní styl, stali jsme demokratickým státem s různými právy a svobodami, máme možnost cestovat. Má to ale i stinnou stránku, lidé se také dostanou snáze ke drogám a dalším nástrahám," vysvětluje trend Žižka. Výrazně se také podle něj zvyšuje životní tempo.

Pacienti zůstávají v léčebně průměrně 125 dní. Je zde ale i pacient, který je tu už 18 let, má nařízenou ochrannou léčbu a kvůli vysoké nebezpečnosti není možné jej propustit.

Co říká na léčebny ombudsman

Veřejný ochránce práv vydal v říjnu zprávu o situaci v českých psychiatrických léčebnách. Zpráva vznikla na základě návštěv v osmi českých psychiatrických léčebnách, včetně dobřanské. Vyplývá z ní, že péče o pacienty má závažné nedostatky. Ochránce ale nezjistil nic, co by se dalo označit jako kruté zacházení.

Podle zprávy žijí pacienti na příjmových odděleních zpravidla několik měsíců, v neustálém hluku a ruchu, bez možnosti mít alespoň chvíli soukromí. Pohromadě zde leží pacienti s různými duševními poruchami.

Žižka tomu oponuje, zvlášť jsou podle něj hospitalizováni pacienti s demencí, se závislostmi nebo mentálně postižení. Své oddělení mají dětští pacienti i ti obzvlášť neklidní. Připouští ale, že někdy se objeví pacient hlučnější a především v prvních dnech svého pobytu může druhé rušit.

Ombudsman kritizuje i používání omezovacích prostředků, zejména síťových lůžek a izolačních místností. Podle ředitele dobřanské léčebny jsou používány minimálně a pouze u jinak nezvládnutelných pacientů, kteří by mohli být nebezpeční sobě nebo svému okolí.