I když z pozice šéfa mezinárodněprávního odboru Šnábl začátkem roku odešel, stále v resortu působí jako důležitý poradce a o arbitráže se dál stará.
Prý proto, jak sám uvedl, že jedině on nosí v hlavě strategie probíhajících arbitráží. A kvůli tomu zde zůstal i nyní, po rozhodnutí Nejvyššího soudu.
"Předpokládám, že pan Šnábl bude dál poradcem ministra financí. Má na starosti arbitráže, které se stále řeší," uvedl mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Radek ŠnáblDo loňska byl šéfem mezinárodního odboru ministerstva financí, teď je už jen poradcem, ale dál se stará o arbitráže. Podle rozsudku se v roce 1999 zapojil do řetězce firem, jež fiktivně prodaly do Arménie herní automaty a od státu žádaly vrácení DPH. Získaly tak 5,5 milionu korun. |
"Přestupek, kterého se dopustil, je nesrovnatelný vůči desítkám miliard, které Česku zachránil. Já jsem ho tam prostě potřeboval," tvrdil loni v létě, když MF DNES na případ upozornila.
Po pádu vlády vystřídal Kalouska Eduard Janota, jenž však o Šnáblově minulosti údajně nic nevěděl. Teď se na ministerstvo vrátil znovu Kalousek, který za Šnáblem stojí.
"Poženu to k Ústavnímu soudu"
Šnáblův případ se vlekl 11 let. Tři podnikatelé, mezi které Šnábl patřil, podle soudu zinscenovali v roce 1999 fiktivní vývoz hracích automatů do Arménie. Pak požádali stát o vrácení daně z přidané hodnoty a získali 5,5 milionu korun. Druhý pokus, kdy chtěli přes 7 milionů korun, jim už nevyšel. Účetně bylo vše čisté, obchod však ve skutečnosti podle soudu neproběhl.
Šnábl vždy trval na tom, že je nevinný. Neuspěl však s odvoláním a nyní ani s dovoláním, a přišel tudíž o šanci vrátit svůj případ k soudu. Nepomohla ani intervence bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, která ve prospěch Šnábla podala stížnost pro porušení zákona. I tu Nejvyšší soud odmítl.
"Nechci to komentovat, dosud jsem nedostal usnesení," řekl Šnábl. "Nicméně běží několik dalších řízení, nechci ale říkat která. Navíc jsem odhodlaný podat i ústavní stížnost," dodal.
Ústecký krajský soud mu dal za zkrácení daně dvouletou podmínku a pokutu 300 tisíc korun už na podzim 2008. Verdikt potvrdil loni v dubnu i pražský vrchní soud. A nejnověji i Nejvyšší soud.
Šnábl od začátku tvrdí, že obchod byl skutečný a řádně za něj zaplatil daně. "Mám v ruce pět rozsudků správních soudů, že moje daňové přiznání bylo v pořádku," tvrdil Šnábl. Oháněl se tím i v dovolání. V něm dále namítal, že neměl možnost pokládat jednomu ze svědků v Arménii otázky.
Nejvyšší soud teď všechny námitky odmítl. "Důvody dovolání byly neopodstatněné. Výslech zmíněného svědka byl jen podpůrný, obžalovaní nebyli odsouzení jen na základě něho," řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
