Když Františka Mrázka začala poprvé sledovat policie, bylo léto 1989. Už tehdy se vekslák a invalidní důchodce v jedné osobě stýkal se zajímavými lidmi. Díky svým kontaktům dokázal třeba pašovat do Československa různé zboží nebo si přivydělávat prodejem masa. Jak ve své knize Kudy kráčel zločin líčí vyšetřovatel Karel Tichý, Mrázek měl v Praze několik oblíbených podniků, kde se scházel s obchodními partnery, dělal dojem na potenciální spolupracovníky či prostě četl noviny a pil kávu.
U Zlatého soudku prodával klobásy
Jeho prvním oblíbeným místem byla hospoda U Zlatého soudku na Novém Městě na rohu Ostrovní a Opatovické nedaleko metra Národní třída. Sem prodával maso a uzeniny z malé masny svého otce a právě při nabízení klobásek se seznámil s mafiánem Antonínem Bělou. Mladý šikovný muž ho prý zaujal, vzal ho k sobě „do učení“ a spolupracoval s ním na některých podvodech.
 |
„Přišly neočekávaný možnosti, přišel rum, přišly úvěry, přišla banka Bohemia. Pamatuji se, jak nám pan Mrázek nosil miliony převázaný páskama z banky,“ popsal spolupráci svého otce s kmotrem Mrázkem Bělův syn Jaroslav. Později se jejich vztahy natolik zhoršily, že je podle jedné z vyšetřovacích verzí právě Mrázek zodpovědný za nikdy nevyřešenou vraždu Antonína Běly v roce 1996.
U Zlatého soudku to měla policie prošpikované sledovacími zařízeními. Měla tu tři kamery a Mrázkova jednání monitorovala. Dnes už hospoda neexistuje, zanikla v roce 2012.
U Tří housliček se dveře netrhly
Restauraci U Tří housliček na Hradčanech využíval Mrázek pro onačejší kontakty. Tato nemovitost upomínající na houslařskou rodinu Edlingerů leží nad Poslaneckou sněmovnou. A právě z jejího osazenstva se rekrutovali četní Mrázkovi pomocníci. Když prý Mrázek do Sněmovny některému politikovi zavolal, dotyčný za ním hned vyběhl ke Třem housličkám. Konkrétně do zadního salonku, který kmotr využíval jako kancelář.
Mrázka zastřelili kvůli Setuze, šlo o byznys, promluvila policie. Vražda je promlčená |
„Podíváme-li se na šikovně utajený salonek z hlediska policistů-operativců, tak jim zbyly jen oči pro pláč, protože se tam nedokázali skrytě dostat,“ líčí vyšetřovatel Tichý. Ani mezi personálem se nenašel nikdo, kdo by policii tajně pustil dovnitř a nechal ji tam nainstalovat skrytou odposlouchávací techniku. A tak se operativci museli smířit se sezením v autě v Nerudovce, sledovat, kdo chodí dovnitř, a dohadovat se, co asi Mrázkovi nese.
Výhled z kavárny Slavie
Zato kavárna Slavie naproti Národnímu divadlu nabízela širokými okny hezký pohled dovnitř. Umožňovalo to nenápadné focení Mrázkových schůzek, ale to bylo asi tak všechno. Technika dálkového odposlechu tehdy ještě neexistovala, takže se policisté nemohli dozvědět, o čem si Mrázek se svými hosty povídá.
Vražda kmotra Mrázka: na koho měl kompro a proč nesnášel Grosse, Babiše a Krejčíře |
Právě ve Slavii se však obávaný boss stal málem obětí jednoho velkého dramatu: „Naštěstí si nájemný vrah s výcvikem v cizinecké legii, najatý pravděpodobně jeho největším konkurentem z pražského podsvětí Radovanem Krejčířem, nebyl stoprocentně jistý, že zastřelí za oknem v kavárně toho pravého,“ líčí vyšetřovatel Tichý.
Útěky přes Kotvu
To hotel Paříž Praha v ulici U Obecního domu na Starém Městě nabízel Mrázkovi skrytější prostor pro jednání. Okázalá stavba, v níž mohl kmotr dát průchod své slabosti pro umění, skýtala výhodu vedlejšího vchodu. Přes něj mohly návštěvy odcházet skryté očím policistů, prokličkovat přes Kotvu a ztratit se v davu.
A pak tu byl hotel Hoffmeister. Turisté ho oceňují kvůli blízkosti Pražského hradu či Karlova mostu, Mrázek si ho oblíbil pro blízkost Strakovy akademie. Využíval ho hlavně v době, kdy na Úřadě vlády seděl poradce Miloše Zemana Miroslav Šlouf, kterého nazýval familierně Vodník. „Mrázek si schůzky nabité nejčerstvějšími informacemi o dění ve vládě velmi pochvaloval,“ píše Tichý.
Kdo zabil kmotra Mrázka. Seriál iDNES.cz přináší nové detaily vraždy krále podsvětí |
Svíčková z Esplanade
Jeden hotel má ale mezi oblíbenými Mrázkovými podniky zvláštní postavení: Je jím Esplanade ve Washingtonově ulici. Tady Mrázka všichni znali, od vrchního po uklízečky. Jednou se prý rozhodoval, co si dá k obědu, podle toho, co měl personál. „A protože to byla čirou náhodou jeho oblíbená svíčková, dal si ji s nimi. Snad tím chtěl ukázal, že se stále cítí být mužem z lidu,“ popisuje ve své knize vyšetřovatel.
Když Mrázek začal mít obavy o život, ven už skoro nevycházel. Kromě svého domova (vily v Českém Brodě) a kanceláře v „zámečku“ v Durychově ulici v Praze 4 se skoro nikde nevyskytoval. Hotel Esplanade byl ale výjimka. Ještě v den své smrti tu měl několik schůzek, mimo jiné i se spolupracovníkem Tomášem Pitrem. „A tak není divu, že u hotelu měli policejní operativci z protikorupční policie, kteří cvrkot sledovali z aut, žně,“ uvádí Tichý.
Když 25. ledna 2006 odjel Mrázek z Esplanade do své kanceláře, byly jeho dny už sečteny. Ten večer byl zabit neznámým pachatelem, podle všeho profesionálem. Zastřelil ho před kanceláří těsně předtím, než Mrázek nastoupil do svého auta.
