Koncem listopadu 1995 zaznamenali epidemiologové první výskyt chřipkových onemocnění na jižní Moravě. Odtamtud se chřipka postupně začala šířit na území celé republiky.
Na začátku prosince byly epidemií nejvíce zasaženy jižní Čechy, kde počet nemocných dosáhl až na 5 300 lidí na 100 tisíc obyvatel. Hranice epidemie je přitom už na 3 000 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Nejvážnější byla situace v Jindřichově Hradci, Strakonicích a Českém Krumlově, kde se na týden uzavřely školy.
Jak o epidemii tehdy informovala MF DNES: |
Kolem 11. prosince už chřipka splňovala charakter epidemie v celostátním měřítku. V Praze začaly některé nemocnice zakazovat návštěvy pacientů. S epidemií se potýkala i divadla, řada z nich musela kvůli nákaze herců a dalších zaměstnanců rušit představení. Problémy měli i ředitelé škol, kvůli chybějícím učitelům totiž museli v mnoha případech spojovat dohromady několik tříd.
„Je nejméně vhodná doba, lidé chodí po nákupech, na plesy a do divadel, kde se mohou velmi rychle nakazit. Lidé by měli být ohleduplní, a pokud se necítí dobře, zůstat doma,“ citovala tehdejší MF DNES hlavního pražského hygienika Vladimíra Polaneckého.
Celostátní chřipkové prázdniny
Situace v celém Česku se nadále horšila. Hlavní hygienik Jiří Vytlačil se proto 13. prosince rozhodl vyhlásit celostátní chřipkové prázdniny, na které měly následně navazovat řádné vánoční prázdniny. Děti ze základních a středních škol tak čekaly tři týdny volna.
To však vyvolalo u části rodičů velkou vlnu nevole. „Někteří rodiče i učitelé na severu Moravy a ve Slezsku mají výhrady k tomu, že byly chřipkové prázdniny vyhlášeny v celé republice. Mnohé tamní školy už totiž měly kvůli chřipce zrušenou výuku v minulých dnech a delší volno nepovažují za nutné. Obávají se o prospěch dětí,“ psal dobový tisk.
Většina základních škol tehdy vyšla rodičům vstříc a nechala v provozu alespoň družiny, kde školáci od šesti do dvanácti let mohli trávit čas až do odpoledne.
Pacienti museli spát na lehátkách
Ve stejný den, kdy se uzavřely základní a střední školy, už lékaři hlásili první oběti epidemie. Ty většinou zemřely na zápal plic nebo infarkt, podle lékařů však za zhoršením stavu a následnou smrtí stála právě chřipka. Jedny z prvních obětí zemřely v Závodní nemocnici ve Vítkovicích. „Zemřeli na zápal plic, ale jejich stav ovlivnila chřipka,“ řekl tehdy MF DNES tamní lékař Miroslav Homza.
Koronavirus z roku 2003 se povedlo zastavit. Ten nový je však rychlejší |
V polovině prosince podle hygieniků dosáhla chřipka ve většině Česka vrcholu. Na Moravě a v jižních Čechách tou dobou stonal zhruba každá dvacátý člověk.
„Například interní oddělení Městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách je v dnešních dnech tak přeplněné pacienty, že dva až tři nově hospitalizovaní musí vždy jednu noc přečkat na provizorních lehátkách,“ informoval dobový tisk.
Vakcína se vyhazovala
Česko bylo jediným státem Evropy, kde se epidemie rozšířila na celém území země. Zvýšené počty nemocných hlásilo v prosinci roku 1995 také Portugalsko, některé spolkové země Německa a části Velké Británie. S epidemií se potýkali i na Slovensku, tam však podle lékařů významně pomohlo očkování. „Nemocnost v domovech seniorů, kde bylo přeočkováno takřka 80 procent občanů, je výrazně nižší než u jiných skupin obyvatel,“ citovala tehdy MF DNES Márii Audičovou ze slovenského státního zdravotního ústavu.
Lékařům v Česku naopak očkovací vakcína proti chřipce kvůli brzkému nástupu epidemie zůstala v regálech. „Hlavní hygienik musel kvůli epidemii zastavit očkování nečekaně brzy. Vakcína má přitom krátkou záruční dobu, takže na očkování v příští sezoně už bude nepoužitelná,“ psala média.
Vážné komplikace u dětí
Jednou z nejčastějších komplikací chřipky bývají záněty plic. Během epidemie v roce 1995 jich lékaři v nemocnicích zaznamenali stovky, oproti normálu však pacienti mnohem častěji prodělávali vážný průběh nemoci, který je ohrožoval na životě.
Komplikace se nevyhnuly ani dětem. MF DNES 30. prosince informovala o dvou hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče Fakultní dětské nemocnice v Brně s vzácným hnisavým zápalem plic. Oběma dětem se v plicích vytvořila hnisající ložiska a lékaři museli urychleně zlikvidovat bakteriální infekci v jejich tělech.
Izrael rozvolnil opatření moc rychle, stejně jako Česko, myslí si Stropnický |
„Lékař jednotky intenzivní péče infekční kliniky Tomáš Habanec uvedl, že tyto rozsáhlé hnisavé záněty plic se vyskytují velice zřídka. Přestože poslední podobný případ lékaři na klinice pamatují před třemi lety, v těchto měsících hospitalizovali už čtyři podobně postižené děti,“ informovaly tehdy noviny.
Po Novém roce začala epidemie pomalu ustupovat. Po třech týdnech volna se tak 3. ledna vrátili studenti do školních lavic. „Žáci nemusejí po večerech dohánět zameškané učivo. Většina ředitelů i učitelů se shodla, že mimořádné prázdniny výuku neovlivní, stejně jako by se neměly projevit ani na blížící se pololetní klasifikaci,“ psala 4. ledna 1995 MF DNES.
Epidemie chřipky z roku 1995 byla z hlediska rozsahu největší v historii samostatné České republiky. Přesný počet obětí není znám, podle statistického modelu však v důsledku epidemie přibylo více než 6 000 úmrtí a celkem tak za zimní sezonu zemřelo čtyřikrát více lidí než obvykle.
„Virus se explozivně šířil populací, způsobil rozsáhlou epidemii, prostoupil velkou částí populace a následně odezněl. Na jaře, v březnu 1996 přišla ještě druhá vlna chřipky, ta však byla vyvolána chřipkou typu B,“ řekl iDNES.cz Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
Rodina kvůli chřipce týden nejedlaMF DNES během epidemie přinesla příběh rodiny, která kvůli chřipce týden nejedla, neuklízela ani nevycházela z domu. Už skoro týden se v ostravském bytě manželů Rončkových kupí špinavé nádobí a prádlo i hračky dvouleté dcery Zuzanky. Uklízet nemá kdo, protože oba rodiče i dítě postupně přepadla chřipka. Manželé se zvolna pohybují bytem ve zmačkaných županech. „Ve čtvrtek jsem ulehla já a v sobotu manžel. Oba jsme ještě stihli zajít k lékaři a Zuzku jsme odvezli k prarodičům, aby od nás chřipku nedostala. Jenomže už bylo pozdě, a když nám ji v neděli přivezli, měla čtyřicetistupňovou horečku,“ řekla Jarmila Rončková. Malé Zuzce, která dosud nebývala vůbec nemocná, zabral rychle dětský paralen, horečka jí klesla a chtěla si hrát. „Měla smůlu, protože my jsme na to většinou neměli sílu. Leželi jsme v posteli a prosili ji, ať nás nechá odpočívat,“ říká Jarmila Rončková. Její manžel má nyní strach, aby neměl problémy v zaměstnání. „Požádal jsem tchána, aby v práci vyřídil, že jsem nemocný. Ještě jsem tam nemohl odnést potvrzení o nemocenské, mám stále horečky. Odnesu ho, až půjdu k lékaři na kontrolu,“ uvedl. Manžele trápí i to, že kvůli nemocenské dostanou příští měsíc málo peněz a budou se muset uskrovnit. „Kromě toho jsou za necelé dva týdny Vánoce a my jsme o nich zatím neměli ani příležitost přemýšlet. Zatím nemáme ani představu, kdy koupíme kapra, stromeček a dárky,“ uvedla Jarmila. Rončkovi už jsou po týdnu nemoci zesláblí a vyhladovělí. „Nikdo nemá sílu vařit, takže skoro vůbec nejíme,“ stěžuje si matka. V sobotu snědli u Rončků jen suchou veku a v neděli dětskou polévku. „Včera jsme se přinutili uvařit šest zmrazených ovocných knedlíků a dnes jsme si namazali chleba s máslem,“ přiznává Jarmila. I kdyby však manželé našli sílu vařit, neměli by z čeho, protože zásoby rychle došly a rodině nemá kdo nakoupit. „Teprve včera jsem se odhodlala, že zajdu do obchodu. Když jsem se dopotácela z nejbližší prodejny zpátky, lehla jsem do postele a hodinu jsem spala,“ uvedla. Oba manželé se nudí, protože je bolí oči a hlava a nevydrží se dlouho dívat na televizi ani číst knížky. „Dcera si s námi chce hrát, ale žádný z nás to dlouho nevydrží. Prostě hrůza. Něco takového jsme nikdy nezažili a snad už ani nezažijeme,“ dodala Jarmila. Rončkovi se už nemohou dočkat, až se jim trochu uleví a budou moci vyjít z domu a promluvit s jinými lidmi. Zatím jsou uvěznění doma, cítí se unavení a opuštění. |
