Vzít Nejedlému čestný titul chtěla místní kulturní komise.
"K Lounům Nejedlý neměl žádný vztah," vysvětlil důvody její předseda Bedřich Štauber.
"Můj tatínek by měl radost," podporoval komisi zastupitel Věroslav Seidl. Jeho otec učil děti v době, kdy byl Nejedlý ministrem školství.
Čestným občanem Loun se Nejedlý stal v červnu 1948, čtrnáct dní po Klementu Gottwaldovi a jen pár měsíců po komunistickém převratu.
Ale Gottwald, stejně jako dva sovětští důstojníci, kteří "osvobozovali" Louny v roce 1968, o titul přišel v 90. letech.
Nejedlému ho ponechali již před osmi lety, kdy se o něm hlasovalo poprvé, a zůstává tak "nejproblematičtější" postavou lounského seznamu.
Během sto šedesáti let získalo stejnou poctu téměř šedesát lidí, a to včetně T. G. Masaryka, Ludvíka Svobody či Věry Čáslavské. Edvard Beneš titul v Lounech dostal dokonce dvakrát: v letech 1938 a 1945. Roku 1939 o něj totiž přišel na nátlak Němců.
Zdeněk Nejedlý patřil k zajímavým postavám české vědy v první polovině 20. století. Zářivou politickou kariéru udělal po únoru 1948, kdy se mimo jiné stal prvním prezidentem České akademie věd.
Psal odborné práce o Smetanovi, Masarykovi, husitských zpěvech i Národním divadle. Nemiloval však Dvořáka, Janáčka či Martinů a ve svých dílech to dal patřičně znát.
