Sobota 15. srpna 2020, svátek má Hana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. srpna 2020 Hana

Z nehod nelze vinit jen strojvůdce, nynější zabezpečení nestačí, míní expert

  12:57aktualizováno  12:57
Česká železnice má co dohánět, pokud jde o zabezpečení regionálních tratí, říká Martin Leso z Fakulty dopravní ČVUT. Místní tratě jsou podle něj „systematicky neřešené“ a absence adekvátního zabezpečení vede k vážným nehodám, jakou byla ta úterní. Podle Lesa lze podobnému neštěstí předejít tím, že se nebudeme spoléhat jen na lidský faktor, ale začneme dělat systémová rozhodnutí.

V blízkosti Perninku na Karlovarsku se srazily dva osobní vlaky. (7. července 2020) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Jak je možné, že v roce 2020 stále dochází k nehodám tohoto druhu?
Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět. Myslím si, že z nehod není možné vinit pouze strojvedoucí, kteří z nějakého důvodu pochybili. Podle mého názoru se jedná o řadu systémových a dlouhodobých rozhodnutí, z nichž vyplývá, že riziko selhání lidského faktoru v systému řízení a zabezpečení železničního provozu úřady ani firmy stále dostatečně neřeší. To pak může způsobit nehodu s katastrofickými důsledky.

Nehoda dvou osobních vlaků u Perninku

K úterní tragické nehodě došlo na trati se zabezpečovacím zařízením typu D3. Jak takový systém funguje?
Přesněji se nejedná o zabezpečovací zařízení typu D3. Jedná se o technicko administrativní způsob řízení dopravy podle předpisu SŽ - D3 (Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy, pozn. red.), kterým se organizuje řízení provozu. Využívá minimální technické prostředky, proto se z ekonomických důvodů uplatňuje na regionálních tratích s nižším provozem. Hlavním technickým prostředkem bývá telefonní či rádiové spojení mezi strojvedoucím a dispečerem. Povinností každého strojvedoucího je oznámit dispečerovi, že vlak do určité stanice přijel. Strojvedoucí si pak musí vyžádat povolení k pokračování jízdy do dalšího traťového úseku.

Ze zkušenosti, která vyplývá z minulých obdobných nehod, situaci komplikují různé výjimky či další pravidla, jejichž důsledkem je, že se „ohlašovací povinnost“ strojvedoucího nevyžaduje. Bylo to zaváděno zejména kvůli zrychlení dopravy, avšak zdá se, že za cenu zvýšení rizika. Typicky jde o výjimku z ohlašovacích povinností ve dnech pracovního volna či svátků. Potom již stačí nějaká mimořádnost, například mimořádná jízda nákladního vlaku, stereotyp nebo lidské opomenutí, aby došlo k tragické nehodě.

Tratí obsluhovaných výpravčím stále ubývá. Centrální řízení dopravy je trend, který nelze zastavit. Mohlo by k nehodě v Perninku dojít, kdyby jízdu na trati reguloval výpravčí?
To je spíše spekulace. Přítomnost místních výpravčích ve stanicích se může jevit jako další prvek, který by mohl v řetězci událostí zapůsobit. Řízení provozu je však třeba zajišťovat komplexně, nikoliv pouze jedním z opatření, které spočívá v dosazení dalšího člověka v infrastruktuře.

V současné době díky tomu, že existují různé technologie, které lze umisťovat přímo do vozidel, již tento způsob řízení provozu, tedy pomocí lidí, podle mého názoru není nutný a ekonomicky obhajitelný. Myslím, že účinnější a v současné době technicky i ekonomicky řešitelnější je přímo zabezpečení jízdy vozidla – tedy eliminace možného selhání strojvedoucích. V této úrovni zabezpečení má česká železnice ve srovnáním se západními železnicemi co dohánět.

Ing. Martin Leso, Ph.D.

Pracuje na Fakultě dopravní ČVUT, Katedře řídící techniky a telematiky. Zabývá se především železniční zabezpečovací technikou a spolehlivostí systémů.

Pernink není první nehodou podle podobného „mustru“. Podobná událost se stala třeba v červenci 2004 v Bavorově. K několika nehodám podle obdobného scénáře došlo v letech 2007 a 2011 na trati Volary–Číčenice. AŽD tam poté zaváděla systém Radioblok, který měl takovým nehodám zabránit. V čem tento systém spočívá?
Radioblok umožňuje kontrolovat odjezd vlaku z dopravny, případně v jistých mezích zabránit další jízdě vozidla, pokud nemá přidělené povolení k jízdě do dalšího traťového úseku dispečerem. Poloha vlaku se kontroluje pomocí GPS přijímače, nahlášení polohy a žádost o povolení k jízdě do dalšího traťového úseku zadá strojvedoucí do terminálu na palubě vozidla. Terminál komunikuje s počítačem dispečera prostřednictvím mobilní sítě veřejných operátorů, což bohužel občas naráží na problém zajištění dostatečného pokrytí signálem v odlehlých stanicích. Díky těmto prostředkům odpadlo zdlouhavé opouštění stanoviště vozidla a vyřizování komunikace s dispečerem v kanceláři nádražní budovy, jak se děje na mnohých tratích řízených podle předpisu D3 dodnes.

Proč není radioblok zaveden na všech tratích s D3? Existuje nějaká další varianta?
Podle dostupných informací se proti zavedení radiobloku logicky a správně postavila jak Správa železnic, tak ministerstvo dopravy. Hlavní argument mimo jiné spočíval v nekompatibilitě tohoto systému se systémem ETCS. Ten je prostřednictvím směrnic EU o interoperabilitě (schopnosti různých systémů vzájemně spolupracovat, pozn. red.) definován jako jednotný systém, který má být uplatňován v celé evropské železniční síti. 

Je nepřípustné, aby byl přístup na železniční infrastrukturu podmiňován vybavením vozidla jiným národním systémem, než palubní částí ETCS. Jediná cesta je využívat tento systém, který by měl být od roku 2025 (podle Národního implementačního plánu ERTMS 2017, pozn. red.) povinný nejprve na koridorových tratích.

A co regionální tratě?
Objevují se snahy překvalifikování regionálních tratí na takzvané místní dráhy, které by nemusely plnit podmínku interoperability. Avšak měly by být od celé sítě odděleny. Je otázkou, zda by takové technicko administrativní opatření problém zabezpečení jízdy vozidel na regionálních tratích vyřešilo. Domnívám se, že nikoliv. 

Z legislativního, technického i ekonomického pohledu je nesmyslné vybavovat vozidla pro regionální dopravu specifickým národním řešením pro regionální tratě, protože nebudou jezdit jen po těchto tratích. Musí se využívat synergický efekt implementace ETCS, který má mít pozitivní dopad také na regionální tratě. A mimochodem na místních drahách by nemohla jezdit nákladní doprava, což by byla škoda, dnes se tam hodně vozí dřevo.

Ministerstvo dopravy prý zavedení radiobloku na více regionálních tratích „skrečovalo“ ve prospěch systému ETCS. Hodí se takový systém na regionální tratě?
Ministerstvo dopravy ani Správa železnic bohužel dosud systematicky nepodporuje a dostatečně nepodněcuje výzkum možností zavedení systému ETCS na mimokoridorové tratě. Na Fakultě dopravní ČVUT v Praze se dlouhodobě věnujeme problematice zabezpečení i na regionálních drahách. Pro Správu železnic jsme zpracovávali řadu dokumentů. Navrhujeme pilotní ověření nového využití moderních technologii ETCS a mobilní komunikace. Naše návrhy se bohužel nedaří posunout dále do praxe.

Podle mého názoru je klíčové pro úspěšnou modernizaci české železnice, aby mobilní částí ETCS byla co nejdříve vybavena všechna vozidla. Je to jediná cesta pro železnici 21. století. Pouze takto je možné nejenom vyřešit podstatná bezpečnostní rizika, ale také následně zjednodušit a zlevnit infrastrukturní zabezpečovací zařízení. V souvislosti s provozem na regionálních tratích je nutné si uvědomit, že většina z nich je zaústěna do tratí celostátních, na kterých bude povinnost jízdy pouze se systémem ETCS. Takže je hloupost, aby ve vlacích byly dva různé systémy. 

Nosil zraněné od vlaků. Situace byla vypjatá, ale nikdo nepanikařil, říká

To ale bude stát peníze...
Je zřejmé, že jakákoliv technologie složitější než telefon bude také dražší. Proto je nutné opustit současný model marného hledání co nejlevnějšího zabezpečení pro málo vytížené tratě a je nutné přejít k modelu, který je běžný v západních zemích. 

Regionální dráha je dopravní páteří regionu a pro tuto úlohu má adekvátní parametry. Jako je rychlost, kapacita, komfort pro cestující...  Bez kvalitního zabezpečení ji však nelze provozovat. Investice do takových tratí se zcela jistě vyplatí. Je také potřeba, aby se proces přípravy investic na ministerstvu dopravy v otázce řízení a zabezpečení více věnoval koncepčním rozhodnutím, která povedou k efektivnějšímu využití nových technologií. A tím vyřešení nejenom dlouhodobých bezpečnostních otázek, ale také vyšší efektivity a využitelnosti železniční dopravy.

Drážní inspekce příčinu zmíněných nehod vyhodnotila jako selhání lidského faktoru. Je to správný závěr?
Příčina nehody se hledá zejména v nesouladu s platnými předpisy. Pokud inspekce zjistí, že strojvedoucí neprovedl postup tak, jak ho definuje legislativa, je označen za viníka. Zapíše se to tedy do statistických kolonek jako „selhání lidského faktoru“. 

Principiálně namítám, že je nutné používat mnohem kvalifikovanější přístup, který by inspekci umožnil, aby se zaměřila na odhalení všech, tedy i potenciálních rizik, které mohou vést k nehodám. Podle současného systému rozhodnutí o jízdě vozidla spočívá výhradně na strojvedoucím. Pokud se strojvedoucí zmýlí, je již obtížné jeho rozhodnutí zvrátit.

Je třeba na strojvedoucí vyvíjen nějaký tlak, že pak chybují? 
Lze téměř s jistotou prohlásit, že neexistuje strojvedoucí, který by třeba záměrně nerespektoval návěst stůj. Vždy se jedná o souhru okolností, které vedou k jeho chybnému rozhodnutí.

Po srážce vlaků na Karlovarsku jsou dva mrtví, policie řeší obecné ohrožení

Dopátrat se skutečných příčin tak bývá velmi obtížné. Je samozřejmě možné spatřovat jednu z příčin v psychologickém tlaku na strojvedoucí. Bezpochyby se jedná o velmi náročnou a zodpovědnou profesi. To, co by mělo tento potenciálně rizikový stav změnit, je právě skloňovaný systém ETCS.

Jaká je v současnosti úroveň zabezpečení na regionálních tratích?
Regionální tratě v Česku jsou dlouhodobě systematicky neřešené. Většinou se dosud aplikoval princip „co nejlevněji“. Proto je technologie zabezpečení regionálních tratí velmi rozmanitá – od zařízení typu telefon, přes více jak 100 let stará až muzeální mechanická zabezpečovací zařízení, až po nejmodernější elektronická zařízení s dálkovým centralizovaným řízením.

Co lze dělat pro to, aby se nehody, jakou byla ta úterní, již nestávaly?
Podle mého názoru je nutné, aby byl řádně aplikován proces řízení bezpečnosti, který odhalí skutečné příčiny rizikových událostí vedoucí k nehodám. Velkým, dosud technicky dostatečně nepokrytým rizikem, je samotný předmět dopravy, tedy kolejové vozidlo. Zde už není možné setrvat pouze na modelu jediné zodpovědnosti – strojvedoucím.

Jestliže v Německu řeknete, že jste hrdý Němec, už jste ultrapravičák, řekl Landa

  • Nejčtenější

Hledaní chlapci na Kutnohorsku zemřeli, napsala matka jednoho z nich

Tragický konec má nejspíš pátrání po dvou chlapcích na Kutnohorsku. Matka jednoho z nich oznámila v pátek večer na...

Anální výplachy, Takešiho hrad. Lidé si v mapách utahují z Okamurova domu

Předseda SPD Tomio Okamura si staví na pražském Břevnově netradiční dům. Tvoří ho válcové tubusy a na povolení od úřadů...

V Česku udeřily bouřky. Hasiči měli přes 600 výjezdů, hlavně odčerpávali vodu

Nad Českem udeřily bouřky. Hydrometeorologický ústav vydal na páteční odpoledne a večer výstrahu s vysokým stupněm...

Něco uhořelo i vyskákalo. Policie šetří rasistický text o tragickém požáru

Policie prošetřuje nedělní rasistický článek serveru VlasteneckéNoviny.cz o požáru v panelovém domě v Bohumíně....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Divoká koronapárty na chorvatském Pagu. Nakažení Češi pili z jednoho kýblu

Premium Jel do Chorvatska, užil si párty na ostrově Pag a nakazil se koronavirem. Tak dopadla dovolená Kamila Zvoníčka. „Byl...

Pastrňák i Kvitová. Sportovní hvězdy skupují v Praze luxusní nemovitosti

Premium Rezidence na Smíchově, byty v Karlíně nebo na Vinohradech. To je jen malý výčet nemovitostí, které vlastní české...

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Neukáznění jezdci ohrožují sebe i přírodu. Elektrokola se vymkla kontrole

Premium Z oblíbeného pomocníka méně zdatných nebo pohodlnějších cyklistů se stává hrozba pro lidi i přírodu. Z jezdců na...

Největší objevy českých egyptologů dorazily do Prahy. Za doprovodu policistů

Za doprovodu policejních ozbrojenců se samopaly v pátek do Národního muzea dorazily artefakty, které objevili čeští...

Problém s omluvou má i Filip. Odvolal se proti rozhodnutí o Fajtovi

Předseda KSČM Vojtěch Filip podal odvolání proti červnovému rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1, podle kterého se má...

KOMENTÁŘ: Pompeo dělá svou práci dobře. Ale co naši politici?

Premium Americký ministr zahraničí Mike Pompeo, náš letošní nejprominentnější návštěvník z ciziny, si v životě vyzkoušel různé...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

WhatsApp se brzy zbaví toho, co nás na něm nejvíc štve

Populární chatovací aplikace WhatsApp chystá změnu, která leckoho potěší. Brzy bude mít podporu více aktivních zařízení...

Češi bydlí na Papui již tři roky. Byl to ze začátku šok, ale nelitují

Manželé se rozhodli vydat za prací do zahraničí. Zlákala je Papua Nová Guinea, kde žijí od roku 2017. Nejdříve v městě...

Modelka po plastice nedodržela sexuální abstinenci, praskl jí zadek

Šestadvacetiletá Amanda Nicole z Los Angeles se živí jako modelka a je samozvanou dvojnicí herečky Scarlett...

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Herečka Prachařová bydlí na Letné. Nezvaní návštěvníci jsou už pryč

Při pohledu na starý činžák by jen málokoho napadlo, v jak krásném bytě dcera herců Dany Batulkové a Davida Prachaře...