Tuzemští řidiči mají k dispozici 56 tisíc kilometrů silnic a dálnic. Cesty prvních a nižších tříd lemují stovky tisíc stromů, přičemž některý z nich „trefí“ za rok na čtyři tisíce vozidel.
„Strom je pro lidi něco živého, součást přírody, nevnímají jej jako hrozbu, a to ani v dopravě. Přitom je to prakticky nejvíce frekventovaná pevná překážka v okolí silnic a po srážce s ní umírá řádově i více než sto lidí ročně,“ říká Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu (CDV).
Po nárazu do stromu z auta zbyla půlka, jedenadvacetiletý řidič zemřel |
Zatímco na celkovém počtu nehod se srážky se stromy podle statistik podílejí jen zhruba třemi procenty, stojí průměrně za 16 procenty všech mrtvých při automobilových nehodách, upozornil Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. V některých letech to bylo až 18 procent, tedy takřka pětina.
„Pravděpodobnost úmrtí při srážce se stromem je výrazně vyšší než u průměrné dopravní nehody. Na jeden tisíc nehod vyšetřovaných policií zemřelo v letech 2001 až 2016 v průměru sedm lidí. Na jeden tisíc srážek se stromy to bylo 37 obětí, tedy pětkrát více,“ vyčíslil Budský.
Střety se stromyV letech 2001 až 2016 se v Česku stalo 63,4 tisíce srážek se stromem, při nichž zemřelo 2 330 lidí, 6 590 lidí se těžce zranilo, 30 tisíc lehce. Rok 2016 byl do jisté míry výjimečný. Tehdy se stalo „jen“ 2 697 srážek se stromy, které si vyžádaly 75 životů, 218 těžce a 1 670 lehce zraněných. Zdroj: Tým silniční bezpečnosti |
Ve zmíněném období přišlo při střetu se stromem o život 2 330 lidí, a sice přes dva tisíce řidičů a pasažérů osobních aut, přes 150 motorkářů, více než sto lidí v náklaďácích, sedmnáct cyklistů, šest lidí v autobusech a pět traktoristů.
S čerstvými statistikami pohne také nehoda autobusu, který předminulý týden skončil ve stromě u Horoměřic u Prahy. Zemřeli při něm tři lidé a dalších pětačtyřicet se zranilo.
„Silnice by měly odpouštět“
Stromy podél cest jsou problematickým dědictvím ve všech evropských zemích a otázku, co s nimi, se experti na dopravní bezpečnost mnohokrát pokoušeli zodpovědět.
„Je otázka, jestli je přednější lidský život, nebo stromy, které se vždy dají vysadit někde jinde. V rámci strategie Besip je jednoznačně potřeba se stromy něco udělat, jenže není jednoduché vybojovat, aby se plošně vykácely,“ řekl iDNES.cz šéf Besipu Martin Farář.
Prostor kolem silnic by podle něj neměl být nemilosrdný. „Z mého pohledu je 80 až 90 procent střetů se stromem chyba řidiče. Samozřejmě ale existují situace, kdy je donucen reagovat stržením volantu, třeba aby se vyhnul zvěři, proto by silnice měly být odpouštějící, člověk nesmí za chybu zaplatit životem.“
Evropské instituce mají podle Faráře tendenci hledat chyby především v systému a zapomínají na odpovědnost řidiče. „Přitom když šofér dodržuje pravidla, riziko, že vyletí mimo vozovku, se zcela minimalizuje,“ dodal.
Při tragické nehodě u Horoměřic zemřeli tři lidé:
12. ledna 2018 |
Čekat, až stromy odumřou?
Podle odborníka z Centra dopravního výzkumu problém nelze redukovat na otázku, zda kácet, či nikoli, jak se to mnohdy děje. „To je až poslední možnost, pokud jiná opatření nepomáhají. Spolu s tím, jak budou aleje odumírat, je však nutné s redukcemi do budoucna počítat a zbytečně stromy nenahrazovat,“ upozornil Skládaný.
Než všechny stromy u silnic samovolně odumřou, nebo budou muset k zemi kvůli špatnému stavu, však ještě desítky let potrvá. „Proto je nyní především potřeba zjišťovat, kde k nehodám dochází nejvíc a na těchto místech pak přijmout opatření na míru. Dá se uvažovat třeba o instalaci svodidel. Není to všelék, ale mohou pomoci,“ doplnil.
Dva mladíci nepřežili na jihu Čech náraz do stromu. Jeli příliš rychle |
Inspirovat bychom se podle něj mohli také jednou z německých spolkových zemí. „Braniborští mají spoustu kilometrů alejí a snižují v nich rychlost na sedmdesát kilometrů v hodině, protože závažnost následků od této hranice prudce roste,“ objasnil přístup sousedů Skládaný.
Dodal, že nové aleje se u nás prakticky nesázejí, a pokud se k tomu někdo přeci jen odhodlá, obvykle se řídí zásadou, že by strom měl stát minimálně pět až sedm metrů od vozovky. „Norma však není právní předpis, takže člověk by ji sice měl v zásadě dodržovat, ale v opaku mu nikdo nemůže přímo zabránit. Můžeme pouze apelovat na rozum,“ doplnil.
Instalovat svodidla či omezit rychlost však podle Martina Faráře v řadě případů jednoduše nestačí. „O plošném kácení by se rozhodě mohlo více diskutovat, a to o kácení zejména v místech, kde se bezpečnost nedá ošetřit svodidly či jiným podobným způsobem. Rakousko nebezpečné stromy rovnou kácí, mohli bychom se inspirovat,“ uvedl Farář.
Na listí to klouže jako na náledí
Stromy a zeleň obecně bývají i nepřímou příčinou nehod, brání-li například rozhledu. Expertka Zora Šachlová spolu s kolegy ze souboru zhruba 1100 znaleckých posudků odvodila, že 15 procent nehod vzniklo, když řidič v rozhodujícím okamžiku neměl přes zeleň rozhled a nemohl reagovat včas.
„Především při jízdě po úzkých okreskách je třeba vyvarovat se jízdy na hraně. Do nepřehledných zatáček je radno najíždět s rezervou, při míjení se s protijedoucími auty se vyplatí zmírnit tempo a raději počítat s možnou chybou některého z kolegů. V přebujelé zeleni se může schovávat zvěř, která vběhne těsně před projíždějící auto,“ varoval Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Řidiči by také podle Skládaného měli mít neustále na paměti, že když na podzim opadá listí, stane se z něj kluzká kaše, která je z hlediska nebezpečí na úrovni náledí.
