K tragické nehodě vlaku a osobního automobilu u Jaroměře na Královéhradecku vyjížděly v neděli odpoledne všechny složky integrovaného záchranného systému. Neštěstí, při kterém zemřeli čtyři lidé včetně dvou dětí, se stalo na přejezdu, který má pouze světelnou signalizaci, závory chybí.
K tragické události na železničním přejezdu došlo i v sobotu. Na Rakovnicku se s motorovým vlakem střetla dodávka. Jeden člověk zemřel, dalších sedm se zranilo, mezi nimi bylo i dítě předškolního věku. Ve vlaku cestovalo pět lidí a strojvedoucí, který vyvázl bez zranění.
V historii české železnice došlo v minulosti k sedmi tragickým událostem na přejezdech, kdy umíral větší počet lidí. Vůbec nejtragičtější nehoda přišla před vánočními svátky v roce 1950.
34 mrtvých 21. prosince 1950
21. prosince se v Podivíně na Břeclavsku srazil rychlík s autobusem. Autobus zastavil před železničním přejezdem se závorami, které byly stažené dolů. Po trati totiž projížděl osobní vlak. Když přejel, zvedl signalista závory, přestože se po kolejích blížil rychlík. Autobus vjel na koleje a v přední části se s vlakem srazil. I kvůli blížícím se Vánocům byl autobus plný. Při neštěstí zemřelo 34 lidí, další 56 bylo zraněno. Signalista, který závory zvedl, byl odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Po třech letech vězení zemřel.
23 mrtvých 28. července 1969
Druhá nejtragičtější nehoda na přejezdu se stala 28. července 1969. V Bezděčíně u Mladé Boleslavi se osobní vlak střel s autobusem. Závory na přejezdu tehdy nebyly stažené. Osobní vlak před sebou autobus tlačil několik desítek metrů. Při nehodě zemřelo 23 lidí včetně řidiče, další 20 bylo zraněných, z toho čtyři těžce.
10 mrtvých 2. května 1966
Na červenou se na přejezd nejezdí. Závory jdou v nouzi prorazit |
Druhý květnový den roku 1966 v Děštnici na Lounsku smetl vlak nákladní automobil. V něm seděli středoškoláci z Prahy, kteří mířili na chmelovou brigádu. Na přejezd přijel zpožděný vlak, o kterém závorářka trati nevěděla. Její kolega, kterého střídala, s ní měl osobní spory a o opožděné lokomotivě ji neřekl. Závorářka se proto domnívala, že lokomotiva už projela a nespustila závory. Ke srážce došlo krátce po šesté hodině večer. Většina studentů byla katapultována ven z korby do kolejiště a na přilehlý svah. Zemřelo deset lidí, dalších 37 bylo zraněno.
6 mrtvých 3. října 1990
Šest lidí zemřelo 3. října 1990 při srážce osobního vlaku s autobusem v Třebechovicích pod Orebem na Královéhradecku. K nehodě došlo na přejezdu se světelnou signalizací, podle vyšetřování policie se řidič autobusu dostatečně nevěnoval řízení. Ignoroval výstražná znamení, a také troubení vlaku. Kromě šesti mrtvých se dalších šestnáct lidí zranilo, pět těžce.
5 mrtvých 27. listopadu 1994
27. listopadu 1994 se na Hodonínsku srazil rychlík s osobním automobilem. Na místě tehdy zemřelo pět lidí, jeden byl těžce zraněný.
5 mrtvých 9. prosince 2004
Před patnácti lety, v prosinci 2004, se na předměstí Prostějova srazil rychlík s vojenskou tatrou. Na místě zemřelo pět vojáků, další byli zraněni. Vojáci se vraceli z výcvikového prostoru, kde trénovali střelbu. Všichni byli příslušníky jednotky, jejíž muži se nedávno před nehodou vrátili z Afghánistánu.
4 mrtví 4. dubna 2003
Čtyři lidé nepřežili srážku městského autobusu a vlaku v Hradci Králové. Nejmladší obětí královéhradeckého neštěstí byl sedmnáctiletý mladík. Nehoda vedla k tomu, že na přejezdu časem přibyly závory. V době neštěstí byl totiž opatřen pouze výstražnými světly.
Zahraničí V okolních zemích umírá na přejezdech méně lidí
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vloni na podzim vydal zprávu, podle které Češi kvůli počtu mrtvých na přejezdech patří k nejhorším v Evropě. V roce 2013 se stalo na železničních přejezdech 165 nehod, v roce 2017 už to bylo o šest méně. Podobné množství zaznamenal NKÚ i v letech mezi tím, přičemž v průměru při nich zemřelo 35 lidí ročně. „Na milion obyvatel tak připadaly v České republice tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí,“ uvedli kontroloři v tiskové zprávě.
Pro srovnání například v Německu, které má necelých 83 milionů obyvatel, zemřelo v roce 2016 na železničních přejezdech pouze 28 lidí a došlo ke sto čtyřiceti nehodám. Na Slovensku došlo v roce 2017 k padesáti nehodách, při kterých přišli o život tři lidé.
