Chtěli ušetřit, a tak se Petr Čermák a Iva Křivánková rozhodli skousnout dvakrát třicetihodinový přesun a vyrazit na řecký ostrov Korfu autobusem. Zájezd od cestovní kanceláře Aeolus koupili přes internet necelý měsíc před odjezdem na dvoutýdenní dovolenou.
Na cestě zpět do Česka však vůz se 29 pasažéry při průjezdu Srbskem havaroval - zemřeli v něm dvě Češky a tři Slováci (psali jsme o tom zde).
„Byl jsem v polospánku, když mě probudilo takové drncání kol. Pak už jsem jenom cítil, jak se převracíme na bok, po kterém autobus myslím ještě kus jel. Chvíli bylo úplné ticho, nevěděli jsme, co se stalo. Až lidi začali křičet, jeden muž volal, že mu zemřela manželka. Bylo tam hrozné dusno, ani se nedalo dýchat,“ přiblížil Čermák okamžiky hrůzy.
Seděli na sedadlech napravo za zadními dveřmi, což jim zřejmě zachránilo život.
„Nad nimi jako jedinými zůstalo nerozbité sklo. Všechna ostatní se vysypala, takže někteří lidé z autobusu vypadli ven a pak je to přimáčklo,“ dodává roztřeseným hlasem jeho přítelkyně, která připouští, že ji událost zasáhla víc než partnera.
„Do příjezdu konzulky nám nikdo nic pořádně neřekl“
Dovolenou trávili společně ještě s párem kamarádů, kteří také vyvázli z nehody „jen“ s naraženinami a otřesení. Všichni čtyři vylezli z vraku nouzovým střešním otvorem. Přeživší z přední části autobusu se pak dostali ven prostorem po vypadnutém čelním skle. Některé cestující se však podařilo vyprostit až po příjezdu hasičů.
„Sbírali jsme boty ve střepech, trvalo nám pět deset minut, než jsme se vůbec z autobusu dostali. Pak jsem okamžitě volala linku 112, ale byla jsem zmatená, nemohla jsem vůbec nic říct a s operátorem jsme si nerozuměli, tak jsem dala telefon klukovi, který jim anglicky nadiktoval z mobilu GPS souřadnice,“ líčí Křivánková. „Pomáhali jsme ostatním, dávali jim vodu. Sanitka přijela asi za 15 až 20 minut.“
Všechny následně převezli do nemocnice ve městě Niš. „Byla hůř vybavená, ale starali se o nás dobře, akorát všechno hrozně trvalo - bylo nás hodně. Z Bělehradu tam přijela česká konzulka v Srbsku, která nám všem hrozně pomohla, začala vše organizovat, byla skutečně profesionálem na svém místě. Strávili jsme tam asi osm deset hodin, než nás převezli do hotelu,“ popisuje muž.
„Do jejího příjezdu nám ve špitále nikdo nic pořádně neřekl. Do té doby jsme se nejvíc dozvěděli od rodičů, kteří o nehodě věděli ze zpráv,“ podotýká Iva Křivánková.
Po dalších asi čtyřech hodinách v hotelu, kam všem z místa nehody dovezli kufry, odjeli večer na letiště, kam pro ně přiletělo slovenské vládní letadlo i s premiérem. „Odtamtud jsme letěli do Bratislavy, kde si nás převzal český konzul na Slovensku a auty nás všechny Čechy odvezli až domů,“ dodává.
Stav autobusu zřejmě nebyl stoprocentní
Podle mladého páru se už před odjezdem z Řecka cestující pozastavovali nad stavem autobusu.
„Před zpáteční cestou a nástupem do autobusu, který pro nás přijel k trajektu, jsme se dozvěděli, že boural už cestou do Řecka. Ptal jsem se řidičů, jaká byla cesta a odpověděli mi, že hrozná, že jednak byly zácpy na celnici, k tomu měli srážku s jelenem. Bok autobusu byl vepředu rozbitý a poslepovaný, přišlo mi to divný. Prý to ale nikam nehlásili a jeli dál,“ líčí Čermák.
Jejich kamarád je před cestou upozorňoval i na prasklé čelní sklo. „Pak jsem se dočetl v novinách, že se řidič toho prasklého čelního skla lekl. Možná cestou tím tlakem nevydrželo a ruplo, jak bylo naprasklé. Anebo je za tím mikrospánek,“ přemítá o možných příčinách nehody.
Dopravce Aeolus Real Trans tuto informaci nyní prověřuje. Dopravní společnost spadá pod slovenskou centrálu cestovky, ale funguje samostatně.
„Tuto informaci jsme dostali prostřednictvím diskuse na webu, dali jsme ji k vyjádření dopravci, který ji teď prověřuje. Nemohu to vyloučit, ale nezdá se nám, že by naši slovenští řidiči pokračovali v cestě, pokud by se autobus potkal s jelenem,“ řekl iDNES.cz mluvčí cestovky Aeolus Tomáš Němec.
Přesný harmonogram odpočinku řidičů k dispozici prý nemají. „Ani jsme to nevyžadovali, policejní vyšetřování vede srbská policie, jsme s ní ve spojení. Pauzy na povinný odpočinek řidičů ale děláme i delší, než je předepsané,“ ujišťuje Němec.
Mladá dvojice se shoduje, že autobusem už na dovolenou nepojede. „Je to zážitek na celý život, nevím, jak dlouho se budu vzpamatovávat,“ říká Křivánková. „Je mi hlavně líto pozůstalých, vyjadřuji jim upřímnou soustrast, je to hrozná věc. Asi se opravdu nevyplatí jezdit takové dálky autobusem. Zvlášť takovým, který mohl mít technickou závadu,“ uzavírá Čermák.
