Z nefunkčních obcí utíkají lidé. Stát nemá řešení, nechává to na místních

  20:01aktualizováno  20:01
V Česku jsou stovky obcí, které „vymírají“. Není zde práce, lidé proto dojíždějí jinam. Je tu špatná je občanská vybavenost, daleko jsou například supermarkety, je tu špatná infrastruktura. Stát strategii na záchranu těchto obcí nemá, veškerá tíha leží na místních zastupitelstvech.

Opuštěný obchod v obci Moldava | foto: Artur Janoušek, MF DNES

Přes celou krušnohorskou Moldavu se kdysi linula šňůra aut, převážně turistů z Německa. Kvůli nim tu vyrostly restaurace, penziony, hotely, nonstop bary, kadeřnická studia, obchůdky. Turisté stáli fronty před benzinkou a hospodami, kde čekali, až na ně přijde řada. Teď je tu pusto a ticho.

Jen naproti radnici je otevřená vietnamská večerka, ale ani zbloudilý turista tu nenakupuje, jen se ptá prodavače na cestu.

„Turisty odvedla dálnice, není tu práce, a když ji mladí najdou někde dole ve městě, už tam zůstanou,“ říká místostarostka Eva Kardová, která zároveň pracuje v obecním infocentru, sloužícím současně jako pobočka Pošty partner.

Fotogalerie

Na Moldavě a ve spádovém Novém Městě žije aktuálně sto padesát lidí, před osmi roky jich byl dvojnásobek. Lidé tady nemají práci, na nákupy i k lékaři musejí dojíždět. Vesnice s prázdnými domy připomíná skanzen.

Podobné je to i v dalších odlehlých regionech.

„Největší problém je vnitřní pás obcí, který se táhne od Manětína severně od Plzně přes Rokycansko, Příbramsko, Sedlčansko, Voticko až na Vysočinu. Dále jde o příhraničí. Už od 70. let je toto území definováno jako vnitřní periferie, která je dlouhodobě nepopulační,“ vysvětluje Radim Perlín, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Pokud stát nezačne řešit ubývání lidí v těchto obcích, mohou během několika let zaniknout – podobně jako se to stalo v Portugalsku, Španělsku, Francii či Itálii.

Česko má 4 871 obcí do 1 000 obyvatel. „Z našich analýz vyplývá, že venkov jako celek se nevylidňuje. Dochází k nárůstu počtu obyvatel venkovských obcí v zázemí větších měst,“ říká Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které má podporu venkova, zejména formou dotací, na starosti.

Ministerstvo strategii na záchranu vymírajících obcí nemá, jejich osud leží v rukou místního zastupitelstva. „Například na podporu rozvoje venkova ‚zdola‘ za účasti místních akčních skupin (společenství podnikatelů, neziskovek a obcí na lokální úrovni) bylo vyčleněno do roku 2020 celkem šestnáct miliard korun,“ dodává mluvčí Frček.

Dříve rozkvět, dnes chátrání

V Moldavě bývala kdysi škola i obdoba školky. Většina lidí pracovala na státním statku Bílina nebo ve fluoritových dolech. Ty se zavřely v polovině 90. let. Chov dobytka se utlumil a statek chátrá. Děti dnes dojíždějí autobusem do škol v sousedních obcích.

Největší rozkvět zažila obec po revoluci díky davům Němců, kteří to sem měli doslova jen pár metrů přes můstek. Jenže v prosinci 2006 byla otevřena dálnice z Německa směrem Ústí nad Labem a Němci už neměli Moldavu po cestě – mohli pohodlně dojet do větších měst dál do vnitrozemí.

Dnes obec připomíná westernové městečko po sezoně; domy, kde dřív byly obchody, restaurace, penziony a kadeřnictví, zejí prázdnotou. Ale zde je nová sezona v nedohlednu.

Rapotín umí čerpat dotace jako velká města, zlepšil za ně obec, vlaky i řeku

Největším zaměstnavatelem je nyní obec – tři lidé pracují v infocentru, dalších osm zaměstnává úklidem a údržbou. Sezonní práce v lesích, kde lidé ošetřují stromky nebo drtí jehličnany napadené kůrovcem, nedávají stabilní perspektivu. „Na zimu musí lidé znovu na pracák,“ říká místostarostka Kardová.

Nezbývá, než za prací dojíždět. Jenže dopravní spojení je podle místních nedostatečné, za prací se musí autem, což znamená vydělávat pár tisíc měsíčně navíc na benzin. „Můj syn si našel práci v Teplicích,“ říká žena, která se zastavila v místním infocentru. „Dojíždět denně třicet kilometrů by se mu nevyplatilo, tak si tam našel pronájem a přihlásil si tam trvalé bydliště,“ dodává.

Občanská vybavenost je také špatná. Z obce ležící v krásné krajině krušnohorských plání je všude daleko. Nejbližší lékař je v jedenáct kilometrů vzdáleném Hrobě, pohotovost ve 30 kilometrů vzdálených Teplicích.

„Nejbližší supermarket je odsud dvacet kilometrů v Dubí,“ vypráví starosta Moldavy Michal Cuc. Nebýt vietnamské večerky, není tu nic. Za velkými nákupy však Moldavští dnes stejně jezdí do Německa, tak jako dřív jezdili Němci do Čech.

MAPKA: Jak se stěhují lidé v ČR

MAPKA: Jak se stěhují lidé v ČR

Jediné období, kdy Moldava ožívá, je léto. „O prázdninách je to lepší, vlak sem turisty přeci jen přiveze,“ říká postarší muž sedící v restauraci U Hanky, jedné ze dvou posledních otevřených. Na Moldavě, a především ve spádovém Novém Městě je 278 rekreačních chalup a chat. Jenže z těch obecní kasa nic nemá.

Stovky obcí na vymření

Obcí, jako je Moldava, jsou v Česku stovky. Nejhorší je to v Karlovarském kraji – z dvacítky těch s nejvyšším úbytkem obyvatel je jich sedm právě odtamtud, čtyři jsou na sousedním Sokolovsku. Třeba v tamní Nové Vsi bylo ještě v roce 2010 přihlášených 290 lidí, k 1. lednu letošního roku jich bylo už jen 177.

Podle starosty Pavla Straky nastal odliv lidí asi před deseti lety. „Obec tehdy prodala byty lidem, kteří nebyli zvyklí se o ně starat, a kotelnu prodala firmě, která ji vytunelovala. Lidé si neuměli pomoct, neměli tři roky teplo a teplou vodu,“ vysvětluje. Tak se raději odstěhovali pryč.

Obří skleník na rajčata u Plzně narazil na odpor obce, zřejmě nevznikne

Už přes deset let nejezdí do Nové Vsi o víkendech ani jeden autobus, dávno tu není školka, do školy jezdí děti do šest kilometrů vzdáleného Bečova nad Teplou.

Výrazně ubylo přihlášených obyvatel i v nedaleké Dasnici, Vřesové a Rovné. „Celý region je postižený tím, že práce je nedostupná, spousta lidí pracovala v dolech nebo větších fabrikách, které popadaly. Nebyla práce, nebyly peníze, lidé šli jinam,“ uvádí Straka.

Obrovský vliv na vylidňování obcí má podle Tomáše Prouzy, předsedy Svazu obchodu a cestovního ruchu, totální selhání státu. „Selhal v budování a udržování infrastruktury školní, zdravotnické, dopravní, internetové,“ vypočítává. Podle něj je účinnou zbraní proti vylidňování venkova podpora turistického ruchu v méně tradičních místech.

Ministerstvo pro místní rozvoj přitom má na podporu života v malých obcích připravené dotace jak z evropských fondů, tak z národního rozpočtu.

Řádově jde o dvě desítky miliard korun na zlepšení dopravní infrastruktury, specifickou zdravotní péči, infrastrukturu pro vzdělávání nebo revitalizaci a prezentaci kulturních památek, zlepšení obslužnosti venkovských obcí, na demolici budov v ghettech nebo výstavbu bytů.

Žádat o dotace však není lehké a vyžaduje to zkušenosti a také ochotu místních angažovat se ve správě obce. I ta nejmenší obec musí zvládnout v několika málo lidech spravovat složitou agendu, na kterou je ve městech několik oddělení úředníků. A navíc je omezují finance.

„Malým obcím chybí peníze na povinné spolufinancování dotačních projektů. Výhodu mají ty, které nezaspaly na startu nebo jsou něčím atraktivní, ty ostatní mají megaproblém,“ soudí Straka.

V okolí obce někdo vyhazuje dobytčí vnitřnosti, je to porušení zákona

„Máme projekt na stavbu čističky odpadních vod, jenže spoluúčast je zhruba na úrovni našeho celého ročního rozpočtu, což je šest sedm milionů,“ potvrzuje jeho slova Kardová z Moldavy.

Důležité jsou pro udržení života na vesnicích také maloobchodní prodejny. Někde s nimi pomáhají kraje. „Dnes už polovina krajů vypisuje dotační tituly pro malé prodejny ve snaze zachovat v obcích alespoň nějakou občanskou vybavenost,“ říká Jan Hrdina, tajemník Asociace českého tradičního obchodu.

Například maloobchodní síť COOP dostává dotace na několik desítek prodejen, bývalých Jednot, v různých regionech – bez této pomoci by je zavřela. I jinde podporují obce místní prodejnu ze svého skromného rozpočtu, dotují nájemné v obecní nemovitosti, přispějí na energie nebo na plat prodavače.

„Samosprávy mají možnost jejich provozování různými způsoby podpořit a pomoci tak zachovat tuto službu pro své občany,“ upozorňuje výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

Všechno záleží na lidech

Rozdíl v tom, jak místní samosprávy v minulosti k rozvoji obce přistoupily, je vidět třeba v okolí největší české vodní nádrže, jihočeského Lipna. Například obci Lipno nad Vltavou dotace pomohly k rozkvětu.

Spolu s nimi v obci investoři utratili stamiliony korun, je tu přístaviště lodí, apartmány na břehu, plavecký stadion, hotely, penziony, sjezdovka se sedačkovou lanovkou nebo turistická atrakce stezka v korunách stromů.

Nedaleká Nová Pec naproti tomu nedokázala příležitost z turistického ruchu využít. Touto obcí na horní Vltavě přitom projíždějí vodáci, vyráží se odsud ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu nebo na Plešné jezero.

Hotely, které v obci dříve fungovaly, chátrají. „Tady se zaspalo, v minulosti byla obec zadlužena, zastupitelé se hádali, navzájem se udávali, schválit územní plán tu trvalo třináct let. A mladí odešli dávno za lepším výdělkem do měst, co by tu dělali?“ říká jeden ze zdejších obyvatel.

Práce je tu málo, bývalý dřevosklad národního parku zanikl, dřevorubci, kteří pracovali pro rezervaci, nemají šanci uspět v minitendrech. Nová Pec už roky bojuje s tím, že odsud lidé utíkají do měst a prodávají své nemovitosti „lufťákům“, ze kterých obec nic nemá.

„Už před lety se obecní byty prodaly. Spousta lidí pak byty v bytových domech prodala a sama se odstěhovala. Ty dnes slouží jako apartmány k rekreaci,“ uvádí starosta Martin Hrbek.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Bylo to hrozné, líčí turistka. Při bouři zemřeli v Chalkidiki dva Češi

Převrácený autokaravan v řecké vesnici Sozopoli, v němž zemřeli dva čeští...

Silná bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki si ve středu večer vyžádala sedm obětí, šest z nich byli turisté. Mezi...

V penzi spolu chtěli procestovat svět. Na řecké pláži je zabila bouře

Na pláži na řeckém poloostrově Chalkidiki v noci na čtvrtek zemřeli dva Češi....

Manželé z Vysočiny si na stáří koupili zánovní obytný automobil. Chtěli procestovat Evropu, být na důchod co možná...

Bouřky, déšť a zima. Počasí kazí Čechům dovolenou v Chorvatsku

Silná bouřka provázená přívalovým deštěm v Praze (6. června 2019)

Chorvatsko je pro Čechy nejoblíbenější letní destinací, každoročně jich tam za mořem vyrážejí stovky tisíc. Na tento...

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Další z rubriky

Omluva nestačí. Rath trvá na 100 000 korunách od advokáta Pacovského

David Rath se Bývalý středočeský hejtman David Rath se v Hostivici vyjadřuje k...

David Rath podal ústavní stížnost ve sporu s advokátem Michalem Pacovským. Podle pravomocného verdiktu se Pacovský...

Šéf Svazu průmyslu se pyšní diplomem z „Oxfordu“. Nedorozumění, hájí se

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák čelí dalším problémům. Po osočení protestujících studentů při stávce...

Žena začala kolabovat v tunelu Blanka. Řidič taxíku jí zachránil život

Řidič Uberu Jan Hajn zachránil život své pasažérce. V kritickém stavu ji dovezl...

Dramatickou situaci za volantem musel řešit na konci června řidič Uberu Jan Hajn. Při cestě tunelem Blanka s tříčlennou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz