Rozhodující pro vyslovení nedůvěry bude názor komunistů, kteří do dubna vládu tolerovali a o postoji chtějí rozhodnout až ve čtvrtek před jednáním. Myslíte, že vládu podpoří, nebo nás může čekat překvapení?
Signály jsou zatím takové, že by odešli ze sálu, tudíž že vládu nepřímo podpoří nebo nenapomohou k jejímu shození. Ale rozhodně nebudou chtít vyjadřovat podporu tak, že by aktivně hlasovali pro udržení vlády, tedy aktivně proti návrhu na vyslovení nedůvěry. Ale to se uvidí až na jednání.
Kdo uteče ze sálu, pomůže vládě, řekl před hlasováním o nedůvěře Stanjura |
Má schůze o nedůvěře i symbolický význam?
Samozřejmě. Opozice to dělá jako součást předvolební kampaně. Nemůže si přát, aby byla vládě vyslovena nedůvěra. Kdyby se to podařilo, prezident Zeman by dostal obrovský manévrovací prostor a mohl by jmenovat vlastní vládu. Případně by vláda premiéra Andreje Babiše v demisi vyloženě závisela na Zemanově milosti.
Opozice Miloše Zemana nepokrytě označuje jako ruského agenta a už jen z tohoto důvodu si myslím, že ani oni sami si nepřejí, aby se to podařilo, a jdou do toho s tím, že se vláda udrží a oni si odehrají nutné politické body.
Můžete upřesnit, jak by tedy vláda v demisi vypadala?
Z ústavního hlediska by to žádný rozdíl nebyl, vládě by zůstaly pravomoci, jaké má. Kdyby ji prezident pověřil, aby dál vládla, jak avizoval, nic by se nezměnilo. Akorát by byla daleko více oslabená a dostala by se do větší závislosti na Miloši Zemanovi.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Jak by taková závislost vypadala?
To by se projevovalo víc v zákulisí než navenek. Prezident by mohl tlačit vládu k rozhodnutím jemu blízkým. Třeba i v oblasti česko-ruských vztahů.
Zaznívají také hlasy volající po možném sestavení úřednické vlády. Je něco takového reálné?
Úřednická vláda je pojem, který se tu užívá, i když Ústava žádný takový pojem nezná. Z jejího pohledu je vláda jako vláda. Takto se říká jen některým druhům vlád, a úřednická vláda by v tomto případě byla prezidentská.
A protože se blíží volby, nemusel by prezident ani brát ohledy na to, jestli má taková vláda šanci získat důvěru nebo ne. Jmenoval by ji, předstoupila by před parlament se žádostí o důvěru, a kdyby ji nedostala, prezident by ji stejně pověřil, aby vládla v demisi dál do voleb. Po volbách přitom může být situace zapeklitá. Nevíme, jak dlouho bude trvat, než vzejde nová vláda. Takže by taková prezidentská vláda mohla fungovat relativně dlouho.
Důvěru vlády narušuje několik skutečností, často se mluví o nezvládnuté situace během pandemie. Jaký z důvodů pro vyslovení nedůvěry je podle vás nejrelevantnější?
Co se týká nezvládnutí situace, to je široká otázka. Ledacos se dá vytknout i opozici, třeba neustálé tlaky na rozvolňování, i když to epidemiologicky nedávalo žádný smysl. Diskuze o tom, jak se kdo choval v pandemii a co kdo zvládl nebo nezvládl, má být téma předvolebních diskuzí.
Kdyby opozice chtěla svrhnout vládu s argumentem, že nezvládla pandemickou situaci, měla by především okamžitě sestavit vládu novou, která by situaci začala zvládat lépe, jakkoliv pandemie snad už definitivně ustupuje. Pokud opozice vládu kritizuje a jen ji shodí, situaci to pravděpodobně pouze zhorší. Jen se posílí chaos. Takže jestli opozice argumentuje nezvládáním pandemické situace, měla by k vyslovení nedůvěry přistoupit konstruktivně, i když konstruktivní vyslovení nedůvěry současná česká ústava nezná.
Jako politolog jsem dlouhodobě zastáncem změny Ústavy a zavedení pouze a výhradně konstruktivního vyslovení nedůvěry. V tom případě by bylo možné svrhnout vládu jedině tak, že parlament zvolí nového premiéra.
